EU v roce 2017: Sociální politika a zaměstnanost

Unie chce posilovat sociální dimenzi evropské integrace. V nadcházejícím roce se zaměří na zaměstnanost mladých a lepší koordinaci sociálních systémů. Čekejme také pokračování debaty o pracovní mobilitě.
nezaměstnanost EU
© Pixabay

Lídři Evropské unie znovuobjevili sociální dimenzi integrace před pár lety. Ne náhodou to bylo v čase, kdy se zvýšila obliba extremistických stran, a naopak snížila oblíbenost těch mainstreamových, současně s poklesem legitimity integračního procesu.

V oblasti sociální politiky, která zahrnuje otázky pracovního práva nebo systému sociálního zabezpečení nemá však Evropská unie velké pravomoci. Ty jsou v rukou členských států, které je nemají ochotu oslabovat ve prospěch Unie. V nadcházejících roce se proto EU zaměří spíše na problematiku podpory zaměstnanosti nebo lepší koordinaci politik, v jejichž rámci Komise může navrhnout legislativu.

Sociální otázky a zaměstnanost však budou nepřímo ovlivňovat rozhodnutí EU v jiných oblastech. Mohou mít dopad na proces nastavování makroekonomické koordinace, na mobilitu pracovní síly nebo podobu a uplatňování rozpočtových pravidel. Obecně však platí, že rok 2017 bude v oblasti sociálních politik spíše rokem pokračujících diskuzí než konkrétních rozhodnutí.

Rozhodnutí, která padnou

Zaměstnávání mladých
Komise připravuje sérii opatření, která mají pomoci vyřešit problém nízké zaměstnaností mladých lidí, se kterým se potýká řada členských států EU. Začlenila je proto do nového programu Agenda dovedností pro Evropu. Jeho výsledky však můžeme očekávat spíše v dlouhodobějším horizontu.

Konkrétnější pomoc by mohlo přinést navýšení prostředků pro Iniciativu pro podporu zaměstnanosti mladých lidí. Na jaře minulého roku Komise navrhla v rámci revize víceletého finančního rámce navýšení jejích prostředků o 1 miliardu eur a stejnou sumu také z Evropského sociálního fondu v období 2017–2020. Schválení tohoto návrhu padne tento rok.

Tyto aktivity doplní snahu Komise, jež započala projektem Záruky pro mladé. Ten si členské státy odhlasovaly v roce 2013. Systém má mladým do 25 let zajistit, že do čtyř měsíců od ukončení studia nebo pracovního poměru dostanou nabídku pracovní pozice či dalšího vzdělávání, stáže nebo praxe.

Evropský pilíř sociálních práv a Bílá kniha o budoucnosti hospodářské a měnové unie
Jedním z výsledků snažení Evropské unie ve sféře sociální politiky je návrh iniciativy s názvem Evropský pilíř sociálních práv, jehož veřejnou konzultaci Evropská komise spustila na jaře minulého roku. Podklady z diskuze Unie využije k navržení celého pilíře, který by měl být postavený na principu sociální spravedlnosti a obsahovat tři legislativní iniciativy.

Ty se budou týkat řešení rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem, přístupu k sociálním službám a také směrnice o povinnosti zaměstnavatelů informovat své zaměstnance o podmínkách spojených s pracovní smlouvou. Poznatky Unie využije i při vytváření Bílé knihy o budoucnosti evropské hospodářské a měnové unie plánované na jaro 2017.

Cílem iniciativy je stát se referenčním rámcem pro analýzu výsledků zúčastněných členských států v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti a podporovat proces reforem na vnitrostátní úrovni. Iniciativa je zacílená pouze na státy platící eurem, ostatní se mohou zúčastnit, pokud o to projeví zájem. Nenahrazuje stávající zákony a práva v sociální oblasti, ale nabízí způsob, jak posoudit výsledky vnitrostátních politik zaměstnanosti a sociálních politik a díky tomu je vylepšit.

Návod na zlepšení určitých oblastí bude třeba hlavně kvůli změnám na trhu práce týkajících se například prodlužování produktivního věku, stárnutí populace, různorodější pracovní síle, šíření nových forem práce nebo zavádění nových technologií a digitalizace.

Diskuze, které se vyplatí sledovat

Směrnice o vysílání pracovníků
Diskuze o revizi směrnice o vysílání pracovníků, která vyvolala vlnu nevole především v nových členských státech, budou pokračovat i tento rok. V létě by se měl v prvním čtení k směrnici vyjádřit výbor Evropského parlamentu a diskuze bude pokračovat i v Radě.

Ačkoli Česká republika schválila nová pravidla pro vysílání pracovníků do zahraničí, s  dalšími navrhovanými změnami nesouhlasí a použila na ně tzv. žlutou kartu, jelikož revize podle ní porušuje zásady subsidiarity a proporcionality. Mechanismus žluté karty použilo dalších 10 parlamentů členských států. Komise nicméně k jejich stanoviskům nepřihlédla.

Volný pohyb pracovních sil
Zmíněná směrnice o vysílání pracovníků je jen jedním z aspektů složité problematiky, jak sladit fungování národních systémů sociální ochrany a volný pohyb pracovní síly. Koncem minulého roku Komise předložila návrhy na ukončení tzv. sociální turistiky, které mají státům umožnit omezit poskytování sociálních benefitů občanům jiných členských států, jejichž cílem není pracovat nebo studovat ve vybraném státě, ale pouze pobírat sociální dávky.

Jde o velmi citlivou otázku. Bohatší členské země, které jsou cílem migrantů, žádají větší možnosti omezení. Hovoří se přitom o záchranné brzdě, která by umožnila pozastavit volný pohyb pracovní síly, pokud by vznikl velký tlak na domácí trh práce. Stejný záchranný systém například navrhoval také David Cameron ještě předtím, než Británie hlasovala o vystoupení z EU.

Krajiny, ze kterých pocházejí migrující pracovníci, to naopak mohou považovat za ohrožení jedné ze základních svobod, na níž EU stojí, a to svobody volného pohybu osob. Jelikož harmonizace sociálních standardů není v Unii ekonomicky ani politicky podporovaná, bude zapotřebí hledat kompromis a přitom sledovat národní iniciativy. Berlín už například omezuje sociální dávky pro migranty bez práce a Paříž zavedla pracovníkům ve stavebnictví speciální registrační karty.

Rozpočtové politiky
Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (tzv. fiskální pakt) dnes formálně existuje mimo rámec EU. To by se však mělo změnit. Jak by to mělo vypadat, chce Unie rozhodnout tento rok. Debatu o tom, nakolik rozpočtová pravidla představují důležitý rámec pro sociální politiku,  bude proto zajímavé sledovat. Česká republiku k paktu původně přistoupit nechtěla. Později se však rozhodla zavést do vnitrostátní legislativy pravidla hlídající rozpočtovou kázeň. Platit by pro ni měla až po zavedení eura.

Přehled zpracovala slovenská redakce EurActivu. Přeložila Pavla Bazgierová.

REKLAMA
REKLAMA