Deinstitucionalizace sociálních služeb pro zdravotně postižené musí pokračovat, shodují se odborníci

Transformace sociálních služeb pro zdravotně postižené musí v České republice pokračovat. Postarat se o to má nový projekt rezortu práce a sociálních věcí spolufinancovaný z evropských peněz, který bude stavět na poznatcích a zkušenostech své pilotní fáze, jež skončila na jaře letošního roku. EurActivu to sdělili oslovení odborníci.
vozíček (tělesně postižený)
zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: njaj,

Transformace pobytových sociálních služeb pro zdravotně postižené je dlouhodobý proces, který v České republice nemá příliš hluboké kořeny. Před rokem 1989 si jen málokdo dokázal představit, že by osoby se zdravotním postižením nežily v ústavech s pevným denním řádem, ale běžně ve vlastní domácnosti či v nějaké formě komunitních služeb. Situace se v Česku po vzoru západoevropských zemí postupně proměnila až po sametové revoluci. 

Větší změna přišla s rokem 2007, kdy vláda schválila Koncepci podpory transformace pobytových sociálních služeb. O dva roky později v zemi odstartoval pilotní projekt Podpory transformace sociálních služeb pro zdravotně postižené, na který na začátku letošního roku navázal další projekt s názvem Transformace sociálních služeb. Oba vznikly na Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) a oba jsou spolufinancovány ze strukturálních fondů EU. 

„Nový projekt částečně pokračuje v tom, co se začalo v roce 2009 předchozím projektem. Do roku 2015 má totiž z ústavů odejít do svých domácností nebo jiných typů služeb dalších 800 lidí. Bude tedy třeba vzdělávat a podporovat uživatele i pracovníky, vytvářet nové služby, zavádět nové metody práce atd.,“ přiblížil záměr projektu v dnešním rozhovoru pro EurActiv Petr Hanuš, ředitel odboru sociálních služeb a sociální práce MPSV.  

Projektu se přímo účastní přibližně 40 zařízení, které s procesem transformace svých služeb již začaly, nebo se na to teprve chystají. „Poskytovatelé, kteří vstupují do projektu nově budou podporováni při vytváření transformačních plánů a plánování změn,“ upřesňuje Hanuš. 

Vítr času 

Podle Zuzany Havrdové, vedoucí Katedry řízení a supervize Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, je dobře, že deinstitucionalizace v České republice pokračuje. „Započaté změny ve vědomí lidí je třeba dál podporovat a šířit různými prostředky, aby je nezavál vítr času,“ řekla redakci. „Osvěta, vzdělávání a hodnotící výzkumy mohou pomoct k šíření důvěry, že proces deinstitucionalizace má smysl, a k multiplikaci dobré praxe,“ dodala. 

Pokračování transformace vítají i poskytovatelé sociálních služeb. „Navazující projekt je podporou tzv. měkkých dovedností. Jedná se o rozšíření nashromážděných poznatků předchozího projektu a podporu všech těch poskytovatelů, kteří se chtějí do celkové, ale i částečné transformace pustit,“ řekl Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. 

Alena Brožková, která řídí zařízení Domov bez zámku, očekává, že nový projekt poskytne možnost dalšího vzdělávání a bude pracovníkům pomáhat s přímou péčí o uživatele. „Očekávám také možnost sdílení zkušeností s jinými zařízeními v projektu a konzultace externích odborníků dle našich potřeb,“ svěřila se redakci. 

„Mezi lidmi, co se transformaci věnovali a věnují, panuje velké očekávání, jak s novým projektem ministerstvo naloží. Je totiž potřeba udělat další kroky v tom, aby se ústavní péče v České republice transformovala ještě v mnohem větší míře než dosud,“ uvedl ve včerejším rozhovoru EurActivu Milan Šveřepa, který po dobu trvání pilotní fáze vedl Národní centrum podpory transformace sociálních služeb.  

„Týká se to i právní úpravy toho, za jakých podmínek je možné poskytovat sociální službu, aby zůstalo zachováno právo a kvalita života pro její uživatele,“ dodal.

REKLAMA
REKLAMA