České předsednictví chce uzavřít jednání o pracovní době

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas na pátečním zasedání Rady ministrů práce v Luhačovicích uvedl, že české předsednictví bude usilovat o odstranění sporů mezi členskými státy a Evropským parlamentem ve věci sporné směrnice o pracovní době.
Nečas Rada
Zdroj: České předsednictví.

České předsednictví by ještě do konce funkčního období Evropského parlamentu rádo dosáhlo shody mezi poslanci EP a členskými státy o problematické směrnici o pracovní době.

Původní směrnice o pracovní době z roku 1993 stanovuje, že zaměstnanci mohou týdně pracovat maximálně 48 hodin, řadě členským zemím ale umožňuje rozsáhlé výjimky.

Po několika rozsudcích Evropského soudního dvora vyšlo najevo, že je třeba směrnici přepracovat. Klíčovou je v tomto ohledu pohotovostní doba u lékařských a dalších profesí, kterou například Velká Británie nezapočítávala do 48 hodinového pracovního týdne a díky tomuto opatření mohli zaměstnanci pracovat až 65 hodin týdně. Soud ale rozhodl, že podle stávajících pravidel musí být pohotovostní doba považována za normální pracovní dobu.

Ministři členských států dospěli vloni v červnu ke kompromisu, podle nějž zaměstnanci sice standardně nemohou pracovat déle než 48 hodin týdně, ale po dohodě se sociálními partnery a souhlasu zaměstnavatele je možné pracovní dobu prodloužit. Flexibilnější opatření podporuje vedle Velké Británie také Česká republika a celá řada dalších zemí. Naopak nejsilnějším odpůrcem návrhu je Španělsko.

Kompromis, který rozlišoval mezi „aktivní“ a „neaktivní“ pohotovostní dobou (rozdíl spočívá v tom, zda je zaměstnanec připraven přímo na pracovišti nebo je k dispozici na zavolání), ale smetl v prosinci 2008 Evropský parlament pod stůl s tím, že každá doba, kdy zaměstnanec reálně nepracuje, ale je v pracovní pohotovosti se musí započítávat jako pracovní doba.

Odpůrci prodlužování pracovní doby argumentují tím, že podobné opatření povede k sociálnímu dumpingu, ohrozí bezpečnost na pracovišti a je problematické také z pohledu rovných příležitostí mužů a žen (těmi, kdo dnes pracují 60-65 hodin jsou především muži).

Zastánci naopak říkají, že výjimky zlepší flexibilitu na trhu práce a význam takového opatření v době hospodářské krize narůstá.

Myslí si to také ministr Petr Nečas. Ten České televizi ještě před začátkem jednání sdělil, že pokud by bylo třeba počítat pohotovost do normální pracovní doby, v celé řadě sektorů by osmačtyřicetihodinový pracovní týden nestačil.

Na tiskové konferenci po skončení jednání ministr uvedl, že Česká republika chce během února 2009 získat vyjednávací mandát pro jednání s Evropským parlamentem tak, aby bylo možné nalézt kompromis ještě před ukončením jeho funkčního období. Podle Nečase je třeba nalézt dohodu nejpozději do konce března. Konkrétní obrysy připravovaného kompromisu ministr zatím odmítl prozradit s tím, že jsou stále předmětem jednání.

Komisař pro zaměstnanost, sociální otázky a rovné příležitosti Vladimír Špidla potvrdil, že na zasedání Rady všichni ministři členských zemí projevili vůli k hledání dalšího řešení. Jeho budoucí obrysy se podle komisaře již „rýsují“.

REKLAMA
REKLAMA