Vyřešíme Kosovo až po vstupu do EU, říká srbský velvyslanec

Definitivní vyřešení problému s Kosovem může nastat až poté, co Srbsko vstoupí do EU. Německému EurActivu to řekl srbský velvyslanec v Berlíně Ivo Visković.

Srbsko je připravené jednat ve věci uznání nezávislosti a suverenity Kosova o kompromisu. Nebude však souhlasit se současnými návrhy, řekl diplomat. Ivo Visković zdůraznil, že uznání Kosova není oficiální podmínkou pro vstup do Unie a dodal: „Problém Kosova může být zcela vyřešen po našem vstupu do EU.“

Mezinárodní soudní dvůr, který na žádost Srbska zkoumá, zda bylo vyhlášení nezávislosti ze strany Kosova legálním krokem, vysloví verdikt letos v červnu, řekl Visković. Velvyslanec prohlásil, že Bělehrad bude po rozhodnutí připraven znovu jednat. Současné „takzvané řešení“ je prý však pro Srbsko nepřijatelné, protože jde o pokus vnutit Srbům řešení zvenčí.

Přestože Srbsko hodlá ohledně Kosova přistoupit na určité oběti a ústupky, rozhodně prý neakceptuje, aby bývalá provincie nabyla plné mezinárodní a vojenské suverenity. Podle velvyslance si současné srbské vedení nemyslí, že by mohlo znovu získat vládu nad Kosovem, chce si však nějak zachovat tvář.

Srbsko chce od EU férové jednání

Visković také prohlásil, že se Srbsko na vstup do Evropské unie poctivě připravuje a nechce, aby jeho integraci brzdila skepse členských států nebo vnější záležitosti jako je uznání Kosova.

Diplomat doufá, že by Srbové mohli vstoupit do Unie v roce 2014. EU se však zatím vyhýbá konkrétním termínům a žádné datum nesdělila, a to ani v případě Srbů, ani pokud jde o ostatní země západního Balkánu.

„Nikdo v Srbsku se nebude hněvat, pokud dojde k odložení našeho vstupu do EU, protože jsme zatím nesplnili nutné podmínky. Lidé se ale ze strany sedmadvacítky obávají sdělení, že je Srbsko sice téměř připravené, ale nemá pro Unii perspektivu. Ať už kvůli pozici konkrétní členské země, nebo právě kvůli vnějším záležitostem,“ řekl velvyslanec.

Diplomat také naznačil, že by se Srbsko nemělo stát obětí skepse vůči rozšiřování, která se v některých zemích původní patnáctky rozmohla po vstupu Bulharska a Rumunska. „Věřím, že vstup do Unie byl tím nejlepším řešením pro obě tyto země i Unii samotnou. […] Když se však podíváte na dnešní mapu Evropy a EU, vidíte v regionu západního Balkánu ,černou díru´. Myslím, že zde však nemůže vydržet věčně.“

„Vstup Srbska do Unie by měl záviset jen na Srbech samotných, na plnění vstupních podmínek, nikoliv na vývoji ve třetích zemích či na vnitřních problémech Unie,“ vyjádřil se Visković. Podle něj se zemi daří postupně naplňovat unijní podmínky, například již úspěšně a v krátkém čase provedla liberalizaci vízové politiky, reformu soudnictví, zdravotnictví i ekonomiky. Nejtěžšími úkoly, které před Srby stojí, jsou podle diplomata nutná penzijní reforma a redukování korupce.

Visković uznal, že země ztratila koncem 90. let a na začátku 21. století mnoho času tím, že nedostatečně spolupracovala s tribunálem v Haagu. V současnosti však vstup do EU považují za strategickou prioritu všechny strany srbské vládní koalice, některé opoziční strany a dvě třetiny občanů.

„Zasluhujeme si být členy EU – už kvůli poloze země, hodnotám, kultuře či politickému a ekonomickému systému. Nejsme zaostalou zemí a věříme, že se nám podaří dosáhnout veškerých standardů EU, i když jsme pro některé členy sedmadvacítky zvláštním kandidátem,“ zakončil rozhovor Visković.

REKLAMA

REKLAMA