Tureckým premiérem bude potřetí v řadě Erdogan

Recep Tayyip Erdogan, současný turecký premiér, a jeho konzervativní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) jsou vítězi parlamentních voleb, které se v Turecku konaly včera (12. června). Vítězství jim ale nezajistí absolutní většinu mandátů, která je potřeba k plánované jednostranné změně ústavy.
Erdogan
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan; zdroj: Evropská komise

Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), v jejímž čele stojí současný turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, se po sečtení 99 % odevzdaných hlasů stala vítězem včerejších voleb, které probíhaly na území Turecka. Erdogan, který zemi vládne od roku 2002, se tak stane ministerským předsedou potřetí za sebou. 

I přesto, že konzervativce volilo 50 % voličů, kteří se dostavili do volebních místností, AKP se může těšit „pouze“ na 326 z celkových 550 křesel. „Pouze“ z toho důvodu, že tento počet mandátů straně nestačí k tomu, aby měla v parlamentu dvoutřetinovou většinu, jež by mohla využít k jednostranné změně ústavy. 

Erdoganovi, který si od nové konstituce slibuje zavedení podobného prezidentského systému jako je ve Francii nebo v USA, tak nezbude nic jiného než pro svůj úmysl hledat podporu u jiných stran.  

„Budeme se snažit hledat konsensus s hlavní opozicí, opozicí, se stranami mimo parlament, s médii, neziskovými organizacemi, akademiky a kýmkoli, kdo má v této záležitosti co říct,“ nechal se slyšet staronový premiér po oznámení předběžných výsledků voleb. 

Posílená opozice 

Jednání ale rozhodně nebudou jednoduchá. Zatímco si vítězná AKP od posledních voleb, které se konaly v roce 2007, pohoršila (měla 351 poslanců), hlavní opoziční strana, Lidová republikánská strana (CHP), kterou před 70 lety založil „otec Turků“ Kemal Atatürk, získala v nynějších volbách 26 %, jež ji vynesou 135 poslaneckých křesel (o 23 více než v posledních volbách).  

Volební výsledky rovněž posílily kurdskou Stranu míru a demokracie (BDP). Získala 6 % hlasů, což jí zaručuje 30 mandátů. Krajně pravicovou Stranu národní akce (MHP) pak podpořilo 13 % občanů. 

Ekonomika 

V průběhu volební kampaně se Erdoganova AKP odvolávala zejména na hospodářské úspěchy, jichž Turecko dosáhlo pod jejich vládou. Oslovila tím především chudší obyvatelstvo žijící na okraji velkých měst či na venkově. 

„Jsme s ním (premiérem Erdoganem) spokojeni. Máme více svobody, naše demokracie funguje. Zasadil se o to, že je Turecko známější ve světě,“ citovaly Financial Times tureckého voliče ve středním věku, který pro AKP hlasoval v hlavním městě Ankaře.

Premiérovi stoupenci naopak současnou vládu kritizují za sklony k autoritářství a nelíbí se jim islamistické kořeny strany. Takové nařčení ovšem Erdogan ostře odmítá. Podle něj je AKP prototypem západoevropské strany, která respektuje demokracii a principy tržního hospodářství. 

Turecko je kandidátskou zemí na vstup do Evropské unie od roku 1999. Přístupové rozhovory byly odstartovány o šest let později. Jejich dokončení brání řada překážek, které se zatím nedaří úspěšně překonat – např. obchodní vztahy s Kyprem, svoboda vyjadřování a práva kurdské menšiny (více o přístupovém procesu v Links Dossier).

REKLAMA
REKLAMA