Komise pochválila Chorvatsko a Island, kárá Srbsko a Bosnu

Evropská komise včera (9. listopadu) vydala soubor každoročních Zpráv o pokroku zemí, které usilují o členství v Evropské unii. Největší pochvalu si od Bruselu vysloužilo Chorvatsko a Island. Naopak Srbsko, Bosna a další balkánské země musí podle Komise ve svém reformním úsilí ještě trochu přidat.
Štefan Füle
Štefan Füle, eurokomisař pro rozšíření; zdroj: Evropská komise.

Podzim již tradičně patří rozšiřování. Moc dobře to vědí především země, které aspirují na členství v Evropské unii. Od Evropské komise totiž pravidelně dostávají vysvědčení o tom, jak si v uplynulých dvanácti měsících vedly v plnění úkolů, které je ke členství v Unii přibližují. Hodnotící zprávy jim pak slouží i jako vodítko, co příště udělat lépe a čeho se naopak v reformním procesu vyvarovat.

Zprávy o pokroku, které včera představila Evropská komise, letos obdrželo hned devět zemí – čtveřice, která se pyšní titulem „kandidátská země“ (Chorvatsko, Turecko, Makedonie a Island), a pět států, které dokument označuje jako „potenciální kandidátské země“. V tomto případě se jedná o Srbsko, Albánii, Černou Horu, Bosnu a Hercegovinu a Kosovo.

Soubor zpráv také doplňuje téměř sedmdesáti stránková Strategie pro rozšíření EU a stanoviska (opinions) Komise k žádosti Albánie a Černé Hory o členství v EU.

Nastartovat růst a získat lepší postavení ve světě

Stejně jako loňskému strategickému dokumentu, o němž EurActiv také informoval (EurActiv 15.10.2009), i tomu letošnímu dominuje jedno téma – hospodářská krize, která rozdílnou měrou zasáhla všech devět zemí. Zatímco Kosovo a Bývalá jugoslávská republika Makedonie hospodářský pokles téměř nezaznamenaly, protože jejich ekonomika není závislá na vývozu, Chorvatsko, Srbsko a Turecko, u kterých je tomu naopak, krizi pocítily mnohem silněji.

Komise si v textu všímá také toho, že rok 2010 zaznamenal v regionu první známky postupného ekonomického oživení a přičítá je i finanční pomoci ze strany Bruselu a dalších mezinárodních institucí. Podle Komise nyní nastává čas „hodit krizi za hlavu“ a udělat vše proto, aby se opětovně nastartoval hospodářský růst. Jedině tak se může z EU „stát bezpečnější místo s odpovídající váhou na světové scéně“, uvádí se v textu.

„Rozšíření je zcela jasně v našem zájmu,“ nechal se v průběhu prezentace strategie slyšet eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle.

„Politika rozšíření umožňuje EU úspěšně reagovat na výzvy v měnícím se multipolárním světě, v němž musíme svůj systém založený na hodnotách nadále prosazovat i za hranicemi EU. Tím, že Unie přivede další bývalé rivaly ke spolupráci a potvrdí nejpřísnější požadavky na ochranu lidských práv, získá působivou ´měkkou sílu´, díky níž bude moci utvářet svět kolem sebe, namísto aby se nechala utvářet jím,“ dodal.

Stop diskriminaci

S ekonomickou krizí souvisí i problematika sociálního vyloučení, kterému se strategický dokument také věnuje. Pozornost upíná zejména směrem k menšinám, které sužuje nezaměstnanost, chudoba a také často nejrůznější formy diskriminace. Další problémy, které kandidátské a potenciální země trápí, Komise identifikuje v oblasti správy věcí veřejných, právního státu a svobody projevu.

Hledejte řešení pro bilaterální spory

I přesto, že se v průběhu poslední dekády podařilo zejména zemím západního Balkánu posílit vzájemnou spolupráci, řada bilaterálních sporů nebyla stále uspokojivě vyřešena, píše se také ve strategickém dokumentu Komise.

Jedná se především o řecko-makedonský spor o název země (více informací např. EurActiv 16.6.2010), neshodné postoje k nezávislosti Kosova (např. EurActiv 4.11.2010) nebo nedořešenou kyperskou otázku (více Links Dossier).

Opusťme nyní Strategii o rozšíření EU a věnujme se Zprávám o pokroku jednotlivých kandidátských i potenciálních kandidátských zemí:

Chorvatsko: Pochvala, ale ještě si to musíte „odpracovat“

Chorvatsko požádalo o členství v EU v roce 2003 a o dva roky později získalo oficiální kandidátský status. Od té doby se Záhřebu podařilo prozatímně uzavřít 25 z celkových 35 kapitol a jak nyní potvrdila Evropská komise, přístupová jednání pomalu finišují. Hodnotící zpráva proto vyzdvihla především úspěšný boj s korupcí a zlepšení hospodářské soutěže.

I přes pochvalu, které se Chorvatům od evropské exekutivy dostalo, může Záhřeb pocítit mírné zklamání. Komise totiž nezmínila přesné datum jeho vstupu do EU. Komisař Füle se k tomu vyjádřil na vlnách Rádia Česka: „Já si myslím, že pokud dojde ke splnění všech podmínek, pokud budou ideální podmínky a Chorvati si to – jak se říká – odpracují, pak by to měla být poslední zpráva. Ale jeden z důvodů, proč jsme tentokrát nestanovili termín je, že takovým hlavním mottem toho ‚rozdávání vysvědčení‘ byla důvěryhodnost našeho přístupu k rozšiřování.“

„Odpracovat“ si to Chorvaté musí zejména v oblasti soudních reforem a základních práv. Podmínkou k odstartování přístupových rozhovorů i nadále zůstává spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).

Turecko: Pomohla by nová ústava

Turecko je kandidátskou zemí EU, stejně jako Chorvatsko, od roku 2005, avšak s tím rozdílem, že turecká přihláška ke členství leží v Bruselu již od roku 1987. Od zahájení přístupových rozhovorů se podařilo prozatímně uzavřít pouze jednu kapitolu s tím, že osm kapitol je zablokováno kvůli nedořešenému sporu s Kyprem.

Evropská komise Turecko pochválila za přijetí důležitých konstitučních změn (EurActiv 13.9.2010), avšak podotkla, že celý přístupový proces by urychlilo přijetí zcela nové ústavy, která by výrazně omezila vliv armády v zemi.

Komise také Turecku vyčetla nedostatečný dialog s opozičními politickými stranami a občanskou společností. Kritika se nevyhnula ani oblasti lidských práv, svobody vyznání a vyjadřování.

Island: Více informujte občany o EU

Výrazněji kratší hodnocení než předchozí kandidátské země si od Komise vysloužil Island, který o členství požádal v roce 2009 (přístupová jednání byla zahájena letos v červenci). Komise jej pochválila za dosažení evropských standardů v řadě oblastí, k čemuž výrazně přispělo především islandské členství v Evropském hospodářském prostoru a Schengenu.

Naopak výtku si Rejkjavík vysloužil za to, že nepodniknul žádné kroky v oblasti politiky rybolovu a zemědělství, které představují největší překážky jeho vstupu do EU (bližší informace viz Links Dossier).

S ohledem na fakt, že Islanďané nejsou členství v EU dlouhodobě příznivě nakloněni, islandská vláda by měla podle Komise více usilovat o to, aby se k občanům dostaly potřebné informace o tom, co členství v unijních institucích znamená pro jejich zemi a jaký bude mít dopad na jejich každodenní život.

Makedonie: Bez vyřešení sporu o název to nepůjde

O poznání větší kritika se ze strany evropské exekutivy snesla na další kandidátskou zemi – Makedonii (kandidátský status získala v prosinci roku 2005). Komise dala jasně najevo, že přístupové rozhovory nemohou dospět ke zdárnému konci (resp. nemohou být ani zahájeny), pokud se nepodaří vyřešit řecko-makedonský spor o název země.

Hodnotící zpráva sice ocenila snahy obou zemí o problému jednat, ale zároveň si povzdychla, že i přes řadu bilaterálních jednání či rozhovorů pod taktovkou Organizace spojených národů se stále nedaří dosáhnout hmatatelných výsledků.

Srbsko: Chyťte Mladiće

Srbsko odeslalo svou přihlášku ke členství v EU teprve nedávno – na konci roku 2009. Na nedávné Radě pro obecné záležitosti ministři členských zemí požádali Evropskou komisi, aby žádost posoudila a vypracovala k ní stanovisko (EurActiv 26.10.2010).

V nynější hodnotící zprávě Komise sice vyzdvihla zlepšení vztahů Srbska s jeho regionálními sousedy, jmenovitě pak s Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou, ale zároveň vyjádřila zklamání nad nedostatečnou spoluprácí země s ICTY. Brusel totiž po Bělehradu požaduje, aby dopadl bývalého bosenskosrbského generála Ratka Mladiće, kterého mezinárodní společenství obviňuje ze spáchání válečných zločinů.

Trnem v oku Komise zůstává i nadále stav srbského soudnictví, státní správy a mnohdy vyhrocený srbský nacionalismus (například při mezinárodních fotbalových zápasech apod.).  

Černá Hora a Albánie: Rozhovory mohou začít, ale cesta k nim je dlouhá

Jak již bylo řečeno v úvodu článku, strategický dokument Evropské komise pro rozšíření EU a soubor několika hodnotících zpráv doplňují stanoviska Komise k zahájení přístupových rozhovorů s Černou Horou a Albánií.

I přesto, že Komise ocenila velký kus cesty, který obě země na cestě ke členství v EU urazily, podotkla, že se stále mají co učit a co dohánět. Oba státy totiž bojují s organizovaným zločinem a všudypřítomnou korupcí, příliš se jim nedaří ani v reformách soudnictví a vnitra. Albánie se navíc potýká s nestabilním politickým prostředím a nedostatečným dialogem mezi institucemi.

Bosna a Hercegovina: Potřebujete vizi

Ač Bosna a Hercegovina o členství v EU dosud nepožádala, Evropská komise na ni pohlíží jako na potenciální kandidátskou zemi. I tak ale „klíčovým reformám a pokroku při přibližování země k EU nadále brání skutečnost, že se političtí vůdci neshodují na vizi dalšího směřování země,“ píše se ve zprávě.

Kosovo: Domluvte se se Srby

Stejně jako Bosna a Hercegovina ani Kosovo, nejmladší stát Evropy, jehož nezávislost neuznává hned několik členských zemí EU, o členství v Unii nepožádalo. Evropská unie s ním ale v lednu zahájila dialog v rámci procesu stabilizace a přidružení a v této spoluprácí hodlá i nadále pokračovat.

„Je třeba zakročit proti korupci, organizovanému zločinu a zatočit s praním špinavých peněz,“ začíná seznam výzev, se kterými se musí podle Komise Kosovo v nejbližší době utkat. Patří k nim i zásadní reformy státní správy a právního státu či soudnictví.

REKLAMA
REKLAMA