Füle se během návštěvy Turecka dotkl kyperské otázky

Komisař pro rozšíření Štefan Füle na své první oficiální cestě do Turecka vyzval Ankaru, aby plně normalizovala vztahy s znesvářeným Kyprem, členskou zemí EU. Od tureckých hostitelů se mu dostalo odpovědi, že kyperská otázka by na vstup Ankary do EU neměla mít žádný vliv. Uvedl to turecký EurActiv.

Na včerejší tiskové konferenci (15. března), která se konala po setkání s tureckým ministrem zahraničí Ahmetem Davutoğlu, eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle potvrdil, že Evropská komise podporuje vstup Turecka do EU. Zároveň však vyzval Ankaru, aby „plně implementovala dodatečné protokoly a normalizovala vztahy s Kyprem.“

„Dohoda o Kypru by znamenala historický průlom, ze kterého by těžilo jak Turecko, tak EU,“ uvedl také Füle, který v těchto dnech pobývá na své první oficiální návštěvě Turecka.

Turecký ministr zahraničí Davutoğlu poté odvětil, že přístupové rozhovory jeho země s EU by neměly být narušeny „politickými problémy, které nemají s přístupovým procesem žádnou přímou souvislost.“

V nedávném rozhovoru pro EurActiv.com, jeho kolega, ministr pro evropské záležitosti a zároveň hlavní vyjednavač s EU, Egemen Bagiş, prohlásil, že kyperská otázka nepředstavovala překážku pro vstup Kypru do EU, a proto by tomu nemělo být ani v případě jiné země (EurActiv 8.10.2009).

Kyperská otázka je neodmyslitelnou součástí mezinárodních vztahů od roku 1974, kdy Turci provedli invazi na severní část ostrova Kypr. Reagovali tím na vojenský puč Řeků na jihu. Od té doby Kypr dělí tzv. „zelená linie“, na kterou dozírá Organizace spojených národů (OSN). Konflikt brzdí vstup Turecka do Evropské unie, ve které od roku 2004 ostrov zastupují řečtí Kypřané, a je také zdrojem dlouhodobých neshod mezi Řeckem a Tureckem.

Ven ze začarovaného kruhu

Ve článku, který vyšel v tureckém deníku Hurriyet, se eurokomisař Füle svěřil, že je přesvědčen o tom, že Brusel a Ankara mohou vystoupit ze začarovaného kruhu, který uvízl na mrtvém bodě v podobě Kypru. Je k tomu však zapotřebí dostatek politické vůle všech zúčastněných.

Füle také napsal, že věří, že Turecko je pro EU „klíčovou zemí“, a to především kvůli jeho geografické poloze, rozloze a strategické orientaci. Tureckým čtenářům pak připomněl svá slova, která zazněla během lednového slyšení před Evropským parlamentem, kdy na dotaz eurposlanců, zda si dokáže představit zemi jako Turecko v EU, odpověděl: „Ano, dokážu.“ (EurActiv 13.1.2010). Od té doby se podle českého zástupce v Komisi nic nezměnilo.

Česká zkušenost

Během tiskové konference s tureckým ministrem zahraničí komisař povzbudil další vývoj turecko-arménských vztahů. Tyto dvě země uzavřely vloni na podzim historickou dohodu, kterou obnovily diplomatické vztahy a navzájem otevřely své hranice (EurActiv 2.9.2009). Poslední vývoj však může křehké usmíření narušit.

V souvislosti s rezolucemi amerického Kongresu a švédského parlamentu, které shodně označily zabíjení více jak milionu Arménů během první světové války osmanskými jednotkami za „genocidu“ (EurActiv 15.3.2010), komisař Füle prohlásil: „Jako někdo, kdo pochází z bývalého Československa a České republiky, vím, že politizování historie usmíření značně ztěžuje.“

Komisař se po skončení tiskové konference odebral na setkání s předsedou turecké vlády Recepem Tayyipem Erdoğanem, na kterém jej doprovázel hlavní vyjednavač Turecka s EU Egemen Bağış a několik poslanců.

REKLAMA
REKLAMA