Erdogan chce stínat hlavy, od EU přesto dostává peníze na budování demokracie

Turecký prezident o víkendu opět prohlásil, že je pro znovuzavedení trestu smrti. Přístupové rozhovory ohledně členství v EU i přesto formálně pokračují a Brusel Ankaře stále poskytuje významné částky v rámci takzvané předvstupní pomoci. Ta je mimo jiné určena i na budování demokracie a vlády práva.
erdogan
© Shutterstock / thomas koch

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker zdůraznil, že případné znovuzavedení trestu smrti v Turecku by znamenalo okamžité ukončení přístupových rozhovorů. Došlo by tak „k uzavření dveří k unijnímu členství“, uvedl v rozhovoru pro německý Bild am Sonntag.

Jeho prohlášení je přímou reakcí na slova tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který o víkendu opět prohlásil, že by neváhal tento způsob trestu v zemi obnovit. Stejný postoj by podle jeho názoru měl zaujmout i tamní parlament.

Své plány Erdogan představil v sobotu v Istanbulu, kde si shromážděný dav připomínal rok od neúspěšného pokusu o státní převrat. Erdogan ve svém proslovu mimo jiné přislíbil pomstu za 250 mrtvých, kteří zahynuli právě při pokusu o puč.

Za posledních sedm let Turecko získalo téměř 5 miliard eur. Třetina této částky směřovala na podporu demokracie a budování vlády práva.

„Nejdříve těmto zrádcům setneme hlavy,“ hlásal například turecký prezident.

Erdogan o znovuzavedení trestu smrti mluvil již dříve, a to zejména v reakci na nepovedený puč. Již tehdy se lídři Evropské unie nechali slyšet, že takový krok by znamenal ukončení jakýchkoli přístupových rozhovorů.

Erdogan Unii kritizuje, neplní prý migrační dohodu

V posledních měsících se ovšem zdá, že případné budoucí členství Turecka v Unii je to poslední, co tureckého prezidenta zajímá.

Sám Erdogan je k Unii čím dál kritičtější. V souvislosti s migrační dohodou například uvedl, že ji EU neplní.

Erdogan: Nejdříve těmto zrádcům setneme jejich hlavy.

Turecko v současné době hostí přes 3 miliony syrských uprchlíků. Podle dohody mají tito lidé zůstat na tureckém území. Ti, kteří se i přesto dostanou k řeckým břehům, mají být navráceni zpět.

Turecká strana na oplátku žádá finanční podporu ze strany EU i uvolnění vízové povinnosti pro své občany cestující do Unie. To však Brusel i nadále odmítá. Jako důvod opakovaně uvádí, že Ankara neplní pravidla, která jsou pro volný vstup do schengenského prostoru vyžadována. Mezi ty mimo jiné patří reformy v oblasti boje proti terorismu či readmisní dohody.

O absenci potřebných reforem se bude debatovat i 25. července, kdy proběhne setkání na vysoké úrovni mezi tureckou vládou a Evropskou komisí.

Turecký evropský sen?

Diplomatické zdroje však podle serveru EUObserver i nadále potvrzují, že budoucí členství Turecka v EU je i nadále jednou z priorit turecké vlády.

Olcay: Strategický postoj Turecka i nadále zahrnuje snahu o plné členství v EU.

Ankara minulý týden do Bruselu totiž vyslala místopředsedu vlády Numana Kurtulmuse, který se zde sešel s místopředsedou Komise Fransem Timmermansem a s předsedou Evropského parlamentu Antoniem Tajanim.

Mehmet Hakan Olcay, turecký velvyslanec v Belgii, pak v pátek mimo jiné uvedl, že „strategický postoj Turecka i nadále zahrnuje snahu o plné členství v EU“.

Zároveň ale obhajoval i slova svého prezidenta, který v rozhovoru pro BBC prohlásil, že Turecko může i nadále stát „na dvou nohách“ a že Unie jen plýtvá tureckým časem.

EU Turecku platí obrovské částky

Turecké váhání se však vyplácí. Ankara je zdaleka největším příjemcem tzv. předvstupní pomoci, tedy unijní podpory určené kandidátským zemím (EU Instrument for pre-accession assistance, IPA). Pro Turecko je určeno více než 40 % této podpory.

Za posledních sedm let tak Turecko získalo téměř 5 miliard eur. Třetina této částky přitom směřovala na podporu demokracie a budování vlády práva.

Olcay tuto unijní podporu obhajuje mimo jiné slovy, že se jedná o malé částky.

„Nejedná se o tak velkou částku, se kterou byste mohli něco začít,“ uvedl.

Přístupové rozhovory jsou nyní pozastavené, avšak formálně nadále pokračují. Evropský parlament se již nechal slyšet, že žádá jejich formální ukončení. Turecko doposud otevřelo 16 z 35 přístupových kapitol. Pouze jedna z nich ale byla definitivně uzavřena.

REKLAMA
REKLAMA