Evropská unie zavede vlastní žebříček univerzit

Kvalita výuky, uplatňování znalostí v zaměstnání, mezinárodní orientace či výzkum. To jsou kritéria, která by měl zohledňovat nový žebříček hodnocení vysokých škol, na kterém se bude podílet Evropská unie. Tento nástroj je součástí nové strategie, která má podle představ Komise vézt k tomu, že budou evropské univerzity přemýšlet globálněji.
studenti studujou
autor: Ambro; zdroj: FreeDigitalPhotos.net

Evropská komise představila na konci minulého týdne novou strategii nazvanou Evropské vysokoškolské vzdělávání ve světě. Jejím cílem je zajistit, aby absolventi z Evropy získali zkušenosti, které jim usnadní práci kdekoli ve světě. Evropa má podle tohoto dokumentu také zůstat nejatraktivnější destinací pro zahraniční studenty.

„Evropské univerzity musí přemýšlet globálně. Je zapotřebí, aby strategicky využívaly vynikající pověst špičkového evropského vysokoškolského vzdělávání. Musí podporovat mezinárodní mobilitu studentů a zaměstnanců, vytvářet inovativní studijní plány světové třídy a dbát na to, aby vyučování a výzkum dosahovaly vynikající úrovně,“ uvedla komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež Androulla Vassiliouová.

 V Unii v současnosti funguje přibližně 4.000 univerzit, ve kterých studuje 45 % všech studentů využívajících mezinárodní mobility. Komise se však obává, že by se tato situace mohla změnit, protože některé země, jako je například Čína, Indie nebo Jižní Korea, investují do vysokoškolského vzdělávání vyšším tempem, než Evropa.

„Mnohé evropské univerzity mají sice dobře fungující kontakty v rámci Evropské unie, ale často jim schází jasná strategie, jak posilovat vztahy s partnery mimo Evropu. To se musí naléhavě změnit,“ dodává komisařka Vassiliouová.

Nový žebříček

Jedním z nástrojů, který chce Unie ke změnám využít, je nový žebříček hodnocení univerzit s názvem U-Multirank, na jehož vytvoření spolupracuje německá a nizozemská výzkumné organizace. Podle představ Bruselu by měl nový seznam reflektovat větší množství měřítek, než používají dnes nejčastěji používaná hodnocení Times Higher Education, QS a Shanghai Index.

Kromě výzkumu by měl žebříček zohledňovat také kvalitu výuky, uplatňování znalostí v zaměstnání, mezinárodní orientaci a regionální angažovanost. Podle Komise je do hodnocení zapojeno přes 700 evropských univerzit.

Podle výzkumné pracovnice z irského Dublin Institute of Technology Ellen Hazelkornové stojí za novou iniciativou fakt, že dosavadní hodnocení fungují cyklicky, protože jsou postavená především na reputaci jednotlivých univerzit.

„Není překvapivé, že univerzity, které se nacházejí na vrcholu žebříčků, jsou zároveň těmi nejstaršími a nejlépe dotovanými. Ano, nalezneme tam proto také Oxford a Cambridge, nicméně většinu tvoří americké soukromé školy,“ vysvětlila Hazelkornová bruselské redakci EurActivu.

Přestože je na světě okolo 16.000 univerzit, současné seznamy se zaměřují jen na 100-200 z nich. Ve výsledném žebříčku pak dominují anglosaské univerzity, především pak ty ze Spojených států.

REKLAMA
REKLAMA