EurActiv zahajuje sérii rozhovorů s realizátory projektů v oblasti dalšího vzdělávání

Rozhovor s Irenou Divínovou z Občanského sdružení Élektra – Centra pomoci ženám zneužitým v dětství je první ze série rozhovorů s realizátory projektů v oblasti dalšího vzdělávání podpořených z evropských fondů.

Portál EurActiv.cz informuje své čtenáře o dění v oblasti dalšího vzdělávání v rámci projektu Futura. Jelikož nedílnou součástí evropské politiky v této oblasti je i podpora konkrétních projektů z evropských fondů, rádi bychom rozhovorem s Irenou DivínovouObčanského sdružení Élektra, které v současné době realizuje projekt „Záchranná síť“, zahájili sérii rozhovorů s úspěšnými žadateli o podporu projektů z evropských fondů.

Věříme, že tyto rozhovory budou užitečné případným budoucím žadatelům o podporu z fondů EU a poskytnou jim informace o zkušenostech těch, kteří již projekty realizují. Po skončení projektu Futura bychom rádi rozšířili informování o úspěšných projektech i na další oblasti podpory z evropských fondů.

  • Komu je určen váš vzdělávací projekt Záchranná síť a čím se zabývá?

V rámci projektu Záchranná síť realizujeme vzdělávací kurz „Problematika sexuálního zneužívání v dětství a specifické přístupy v práci s jeho oběťmi v dospělosti“. Kurz je určen především pro odborníky z pomáhajících profesí – ať už z oblasti sociální práce, pedagogické a psychoterapeutické činnosti, nebo zdravotnictví, a to pro ty, kteří vykonávají svou činnost na území hl. m. Prahy. Kurz se snaží postihnout problematiku sexuálního zneužívání v široké škále: představuje sexuální zneužívání v dětství, jeho možné formy, projevy, aspekty, dále se zabývá krátkodobými i dlouhodobými důsledky, možnostmi nápravy – terapie. Zahrnuje také nácvik schopnosti frekventantů získané informace z kurzu dále předávat a šířit mezi odbornou i laickou veřejnost.

  • Je projekt Záchranná síť koncipován na dobu určitou a pokud ano, budete usilovat o její prodloužení? Na jaký subjekt se po vašich zkušenostech s financováním projektu případně obrátíte s žádostí o další finanční podporu?

Projekt Záchranná síť je koncipován na konkrétně ohraničenou dobu od 1. prosince 2006 do 31. srpna 2008. Začátek období byl věnován přípravě. Celkem je během období zrealizováno celkem 10 kurzů.

Zatím o prodloužení projektu a realizaci dalších kurzů neuvažujeme. Kurzy jsou sice přínosné a mají kladný ohlas, ale jsou také organizačně náročné, proto se nechceme bezprostředně pouštět do organizace dalších.

  • Zpracování žádosti o financování projektu Evropskou unií není snadnou záležitostí. Jaké máte vy zkušenosti s vypracováním dokumentace k projektu?

Je pravda, že zpracování žádosti, stejně jako průběžné administrativy je velmi náročné, ale zvládli jsme to vlastními silami. Zadání projektu a domluvení přesných podmínek konečné podoby je dobré věnovat více času a komunikaci s orgánem administrujícím projekty.  Definitivně schválené hodnoty nelze již významně měnit a bylo by nepříjemné zjistit v průběhu projektu, že jste např. zapomněli na nějakou významnou položku nebo že jste např. vycházeli z nereálných očekávání. Samozřejmě menší změny jsou možné.

  • Myslíte si, že získání finanční podpory z evropských fondů je komplikováno příliš složitou administrativou?

Ano, administrativy je hodně a některé položky by se snad daly zjednodušit. Je poměrně náročné pochopit systém formulářů, definování všech ukazatelů, dodržet všechny detaily atd. Navíc docházelo v průběhu jednotlivých monitorovacích období ke změnám, takže jsme se museli nově přizpůsobovat. Postupně se to vcelku ustálilo a pak už bylo jednodušší vypracovávat průběžné monitorovací zprávy. Určitě je vhodné schraňovat si všechnu potřebnou dokumentaci k vypracování monitorovacích zpráv již během monitorovacího období, mít to co nejvíc připravené, to podstatně zjednodušuje práci.

A pak je samozřejmě důležitá komunikace s orgánem, který administruje projekty. Mnohé nejasnosti lze vyřešit telefonicky či emailem. A pak také při vypracování oprav jednotlivých monitorovacích zpráv. Opravy však celý proces prodlužují a komplikují, může se tím např. prodloužit termín platby. S ohledem na to, že peníze jsou příjemcům vypláceny vždy zpětně, může být pozdržení platby nepříjemnou komplikací pro fungování organizace.

  • Jaké další povinnosti pro řešitelský tým vyplývají z toho, že projekt získá finanční podporu z EU? Jsou tyto povinnosti odlišné v případě projektů financovaných ze zdrojů EU a projektů financovaných jinými institucemi?

Povinnosti vždy  vyplývají z definovaných ukazatelů, které se příjemce zavázal naplnit. Potom jsou zde povinnosti administrativní, každé tři měsíce se vyhodnocuje monitorovací zpráva, která má přesně definovaný systém, jak ji napsat … jak např. sčítat jednotlivé hodnoty ukazatelů, jaké finanční doklady přikládat a v jaké formě atd. Na konci projektu se pak odevzdává zpráva závěrečná.

Pro projekt Záchranná síť je správním orgánem Magistrát hl.m.Prahy. Měli jsme také projekt, který byl spravován Nadací rozvoje občanské společnosti (NROS). Po srovnání lze říci, že správa NROS byla z administrativního hlediska o něco jednodušší – např. se monitorovací zpráva odevzdávala ne po 3, ale po 6 měsících. Je však třeba říct, že oba projekty se podstatně lišily ve finančních nákladech.

Komplikace mohou nastat i v detailním dodržení pravidel pro publikaci – např. umístění log, ať už na hlavičkovém papíru nebo při vyvěšování plakátů. Grafický manuál pro zobrazování log a textů byl jednou nejmenovanou grafičkou vyhodnocen jako velmi nekvalitní a matoucí.

Do budoucna se plánuje ve správě evropských projektů přinést řadu změn – mění se některé názvosloví a definice, ale především se uvažuje o dřívějších průběžných platbách pro příjemce – byla by postupně vyplácena procentuální část, což vnímáme jako velký přínos.

  • S ohledem na vaše zkušenosti v této oblasti, co byste doporučila žadatelům o finanční podporu z fondů EU a čeho by se měli naopak vyvarovat?

Doporučujeme: dobře a reálně promyslet cíle projektu, konkrétní dosažitelné hodnoty a promyslet dobře, co vše je potřeba k realizaci – jaké pracovní pozice (zohlednit časovou náročnost při zpracovávání administrativy a brát ji jakou součást pracovní náplně určeného zaměstnance), jaké vybavení a prostředky atd. Pročíst a pochopit definice jednotlivých indikátorů, v případě nejasností se doptat, aby nedošlo k nedorozumění a stanovení nereálných cílů.

V průběhu projektu vyjasnit mezi jednotlivými pracovníky jejich náplň práce, funkci v projektu a také dát pokyny k tomu, jakým způsobem budou vykazovat výsledky své práce, kdo co dodá pro monitorovací zprávu atd.


Tento rozhovor byl připraven v rámci projektu FUTURA, který zprostředkovává informace z oblasti celoživotního vzdělávání. Realizátorem projektu je Respekt o.p.s., partnery jsou Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Cheval s.r.o. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.

REKLAMA
REKLAMA