Česká výzkumná pracoviště si dělí peníze z EU

Česko dostalo od Evropské unie v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace dotaci na výzkum ve výši 6,4 miliardy korun. Zhruba třetinu z této částky získají první čtyři vybrané projekty.

Do letošního dubna měly univerzity a výzkumné ústavy v historii první možnost žádat o unijní dotace na výstavbu a vybavení výzkumných center. Zájemců o finanční injekci bylo 44, z nichž bylo vybráno osm nejlepších uchazečů. „Podpora byla zatím definitivně schválena jen prvním čtyřem projektům, mezi zbývající rozdělíme ještě čtyři miliardy korun,“ uvedla v tiskové zprávě ministryně školství Miroslava Kopicová.

Ona čtyři pracoviště, která získají finanční podporu ve výši 2,4 miliardy korun, jsou Liberecká Technická univerzita, která je špičkovým pracovištěm pro vývoj nanotechnologií, Vysoké učení technické v Brně, které vyvíjí bezpilotní letadla, Ústav přístrojové techniky Akademie věd ČR a Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně.

Fakulta strojní brněnského Vysokého učení technického získá celkem 767, 5 milionu korun a má v úmyslu prostředky použít na výstavbu výzkumného centra NETME Centre. Zde se bude pracovat například na vývoji bezpilotního letounu (model MARABU) či na inovacích v oblasti ochrany životního prostředí. Konstrukce letadel, která nepotřebují lidskou posádku, je aktuálním trendem v leteckém výzkumu. Česká armáda již například používá v Afghánistánu bezpilotní stroj Sojka. Výjimečný projekt, který vznikal ryze v univerzitním prostředí, podporují i některé soukromé firmy.

Univerzita v Liberci obdrží přes 800 milionů na stavbu centra pro výzkum nanotechnologií, díky kterým je již uznávaným pracovištěm. Jen stavba samotného areálu prý pohltí většinu dotace. Projekt realizuje vysokoškolský Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, jenž byl založen teprve nedávno.

Dalšími dvěma vybranými vědeckými projekty jsou Ústav přístrojové techniky Akademie věd ČR, jehož laboratoře se zabývají konstrukcí nových vědeckých přístrojů či diagnostickými metodami, a Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně. Ten finance vloží do ochrany zdraví zvířat, zejména do prevence infekčních chorob, které způsobují velké ztráty chovatelům hospodářských zvířat. Podělí se o více než 700 milionů korun.

Nanotechnologie patří spolu s biotechnologiemi, fotonikou a pokrokovými materiály mezi klíčové technologie pro budoucnost. Evropská komise je jmenovala ve zprávě, kterou vypracovala v říjnu na doporučení Výboru pro konkurenceschopnost, jako jednu z priorit ve vědě a výzkumu. Tzv. „klíčové technologie“ (Key Enabled Technologies – KET) by měly umožnit vývoj nových výrobků a služeb a měly by se zaměřovat na řešení zásadních problémů jako jsou klimatické změny, stárnutí populace, energetika či komunikační technologie.

REKLAMA

REKLAMA