V ČR chybí politická poptávka po digitální ekonomice, probudit se prý musí vláda

Stírání hranic mezi digitálními světy unijních zemí je jedním z často skloňovaných hesel i v neklidné době, kterou EU prochází. Česko se k myšlence jednotného digitálního trhu hlásí, bude to ovšem muset dokázat i činy, ozývají se kritici. Pro začátek prý potřebuje člověka, který by ze své funkce koordinoval snahy všech rezortů a komunikoval s byznysem i dalšími hráči.
Chlápek s notebookem
zdroj: Shutterstock; autor: Rawpixel

Když Evropská komise na začátku května představila Strategii pro jednotný digitální trh, Česko se toho společně se zeměmi Visegrádské čtyřky a dalšími partnery chopilo jako velkého tématu.

„Start-upy, online obchodování, e-Government, ekonomika postavená na datech, ochrana osobních údajů, digitální infrastruktura a digitální dovednosti jsou podle nás oblasti, kterých je třeba se chytit,“ napsali ve společném prohlášení vysocí úředníci odpovídající za evropskou politiku Česka, Polska, Slovenska a Maďarska.

Vlády by měly mít digitalizaci v malíčku, říkají firmy.

Minimálně politika české vlády však zatím spíše schytává kritiku ze všech stran. A to přesto, že právě státní správa by měla jít podle mnohých názorů v digitalizaci příkladem.

Vláda na internetu

„Na evropské úrovni by měl vzniknout závazek, že veřejná správa se bude rychleji modernizovat,“ vyzývá například Americká obchodní komora při EU, která se v debatě o nástupu digitální ekonomiky angažuje.

Všechny vlády by si tak prý například měly vzít za svůj princip „digital by default“, podle kterého mají všechny veřejné služby počítat s online verzí a při jejich vytváření se má dbát na uživatelskou přívětivost.  

K tomu se Visegrádská čtyřka hlásí. Česko, Slovensko i Maďarsko ale například nedopadly nejlépe v hodnocení Evropské komise, podle kterého pokulhávají právě v e-Governmentu, tedy digitalizaci státní správy.

Národní priorita

Vláda však může ovlivnit vývoj nejen v řadách úředníků, ale také v dalších oblastech. Zvlášť důležité téma představuje digitalizace pro podniky, které v této souvislosti mluví o „čtvrté průmyslové revoluci“

„Je to výzva, která do značné míry rozhodne o tom, jestli bude průmysl i nadále páteří ekonomiky a potáhne český hospodářský růst,“ řekl EurActivu viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

Podle nedávného průzkumu mezi členy Svazu považují dvě třetiny firem digitalizaci za důležitou otázku a snaží se v ní pokročit. Bez podpory vlády to prý ovšem půjde pomalu.

„Jako dobrý příklad může sloužit Německo nebo Velká Británie, kde se vlády postavily do čela digitální revoluce a zařadily toto téma mezi hlavní národní priority. To znamená, že do digitální ekonomiky investují a snaží se debatu s průmyslem moderovat a motivovat ho k digitálnímu rozvoji,“ řekl Špicar.

Politická poptávka

Někteří jdou v kritice ještě dál. Ačkoliv může rozvoj online byznysu, větší otevřenost evropského trhu pro podniky a lepší nabídka pro zákazníky pomoci i české ekonomice, politika vlády tomu prý zatím neodpovídala.

„Po digitální ekonomice chybí v Česku politická poptávka,“ řekl na nedávném setkání s novináři europoslanec Pavel Telička (ANO). Když se v Bruselu projednávají legislativní návrhy spojené s digitální tematikou, české vládě prý chybí propracovaná pozice s jasně stanovenými prioritami, stěžuje si.

To se má do budoucna změnit. „V současnosti vláda připravuje Akční plán pro digitální vnitřní trh, který se věnuje opatřením, jak digitální ekonomiku podpořit v tuzemsku, a tím přispět k budování funkčního vnitřního trhu EU,“ napsal EurActivu státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

„Na základě tohoto dokumentu si nastavíme české priority pro nadcházející debaty v EU,“ dodává. Plán by prý měl být hotov ještě v létě.  

Podle Špicara vnímají podniky tento postup pozitivně. Hlavní ovšem bude implementace, dodává. „Česká republika si už sice uvědomila, že strategie a koncepce jsou důležité, a naučili jsme se je psát. Chybí ještě třetí fáze, ve které musíme brát strategie vážně a skutečně je realizovat,“ řekl redakci.

Regulovat s mírou

Premiér Bohuslav Sobotka připojil před uplynulým summitem EU svůj podpis k výzvě několika unijních premiérů, kteří mimo jiné žádají, aby Komise rozvoj digitálního trhu zbytečně neškrtila přísnou regulací.

„Měli bychom regulovat pouze tam, kde je to jednoznačně potřebné, a měli bychom se přitom řídit zásadami chytré regulace a důkladného zhodnocování dopadů,“ píše se v dopise, který kromě Sobotky podepsali premiéři Estonska, Finska, Irska, Nizozemska, Polska, Švédska a Velké Británie.  

Pokud by totiž byly podniky zatíženy nadměrnou regulací, mohly by prý ztrácet konkurenceschopnost na globálním trhu.

„Důkladnou analýzu potřebujeme zejména u oblastí, jako je role online platforem, rozvoj technologií jako Cloud Computing, Big Data a Open Data či digitalizace průmyslu,“ vysvětluje Prouza.

Měkká regulace v podobě doporučení nebo sdílení zkušeností se podle něj hodí pro oblasti, které se primárně řeší na národní úrovni. To je právě e-Government nebo například digitální vzdělávání.

Jedna hlava řídí vše

Aby prý všechny plány vlády fungovaly, musí mezi sebou hlavně spolupracovat všechny rezorty. Koordinaci by měl mít na starost jeden úřad, který by se zároveň staral o prosazování českých priorit v Bruselu. To vládě doporučuje například expertní Národní konvent o EU, který se digitální ekonomikou zabýval v dubnu.

Volání po „digitálním lídrovi“ je v ČR stále hlasitější.

„V minulosti problém s ICT spočíval z velké části v tom, že na rozvoji pracovalo několik ministerstev a jejich koordinace byla velmi špatná,“ souhlasí Špicar. Jmenování jednoho koordinátora by prý bylo ideální řešení.

Podle europoslance Teličky je vcelku jedno, která konkrétní instituce bude mít tento úkol na starost. „Musí to být politický subjekt, který je v oblasti nejen orientovaný, ale opravdu kovaný. Měl by zvládnout vytvořit skutečnou koncepci a měl by mít možnost o věcech rozhodovat a komunikovat přímo s vládou,“ řekl novinářům.

Důležité prý je, aby se na takového koordinátora mohl obrátit každý, kdo řeší nějakou otázku spojenou s digitalizací. Významnou roli podle něj hraje také schopnost komunikovat s podniky. „Byznys může v této oblasti leccos nabídnout, ale na straně vlády nemá partnera,“ myslí si europoslanec.  

Autor: Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA