Spor o 14 miliard na rozvoj NGA: Rezorty se nechovají podle pravidel EU, tvrdí experti

Česko, které dlouhodobě pokulhává jak s rozvojem digitální ekonomiky, tak s čerpáním evropských dotací, v posledních měsících řeší další problém. Nedokázalo si zatím totiž poradit, jak rozdělí 14 miliard korun z fondů EU určených na budování sítí vysokorychlostního internetu. Podle IT firem hrozí, že o peníze Česko kvůli sporům mezi rezorty přijde. Problém podle nich může nastat kvůli netransparentnímu jednání, což potvrzuje i Evropská komise.
internet kabely
zdroj: shutterstock.com; autor: kubais

Rozvoj digitální ekonomiky v Česku dlouhodobě zaostává, stěžují si již několik let české firmy. Tvrdí, že české vlády sice různé strategie digitalizace vydávají, kamenem úrazu je však jejich následné prosazení. Neutěšená situace navíc v posledních měsících dostala zcela nový rozměr.

Problém spočívá v Národním plánu rozvoje sítí nové generace (next generation access – NGA), který je strategickým dokumentem rozvoje infrastruktury vysokorychlostního internetu v Česku a který představuje podmínku Evropské komise pro čerpání 14 miliard korun z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) určených na budování širokopásmového vysokorychlostního internetu, neboli tzv. broadbandu.

ICT Unie: „Vadí nám, když se pravidla tajně mění v průběhu hry,“

OPPIK byl Bruselem schválen v dubnu letošního roku a od té doby může vyhlašovat první výzvy. České IT firmy ale poukazují na to, že ne vše je v pořádku, a tvrdí, že vláda svým jednáním přísun dotací ohrožuje. Důvodem jsou spory, které mezi sebou vedou jednotlivé rezorty o to, kdo z nich bude mít rozdělování evropských peněz pod palcem.

V současnosti situace vygradovala natolik, že se asociace sdružující velké procento českých IT firem rozhodly proti vývoji posledních měsíců postavit a vyzývají českou vládu, aby situaci napravila. „Vadí nám, když se pravidla tajně mění v průběhu hry,“ píše ICT Unie v tiskové zprávě ze začátku září.

Nový plán pod hlavičkou ministerstva vnitra

Zmiňovaných 14 miliard korun z evropských fondů je určeno na pokrytí tzv. bílých míst, tedy oblastí, které jsou řídce osídleny a kam internet dosud nebyl zaveden, protože se tu investice do stavby sítí firmám často nevyplatí. EU se proto rozhodla budování sítí NGA podpořit, zároveň také požaduje, aby jejich stavba byla co nejlevější. To například znamená, že pokud budou probíhat výkopové práce v místě, kde internetová infrastruktura chybí, do země se zároveň vloží i optické kabely.

Vnitro: „Existuje pouze jeden národní plán, a to v gesci MPO. V rámci mezirezortního připomínkového řízení MV uplatnilo komplexní připomínku,“

Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má rozvoj digitální ekonomiky a elektronických komunikací na starost, proto předložilo národní plán, který má dosažení cíle EU rozšířit vysokorychlostní internet umožnit. V době, kdy byl dokument v mezirezortním řízení, se do hry ale vložilo Ministerstvo vnitra a přišlo s vlastní představou. Ta se podle IT firem prosadila. „Vliv vnitra je natolik silný, že tu vznikl zcela nový národní plán rozvoje, který původní plán MPO přebil,“ řekl na tiskové konferenci v polovině září prezident ICT Unie Svatoslav Novák.

Rezorty se proto podle informací EurActivu na začátku léta dohodly, že se o kontrolu nad 14 miliardovým balíkem dotací podělí. Rezort ministra vnitra Milana Chovance získal 6 miliard korun a na MPO spravovaném ministrem Janem Mládkem zůstalo 8 miliard korun. Minulý týden však MPO předložilo novou verzi národního plánu, podle kterého by vnitro rozhodovalo už jen o čtyřech miliardách.

Firmy tvrdí, že vnitro hodlá peníze využít na oblast eGovernmentu a neveřejné sítě, přes které komunikuje stát. Jedná se například o sítě, které využívá policie, hasiči nebo záchranná služba. Zdůrazňují, že v tom podle nich spočívá kámen úrazu, protože na tyto účely nejsou dotace z OPPIK určeny.

Rezort vnitra se kritice z úst IT firem brání. „Existuje a vždy existoval pouze jeden národní plán, a to v gesci MPO. V rámci mezirezortního připomínkového řízení MV uplatnilo komplexní připomínku, která v sobě zahrnula i většinu do té doby vznesených připomínek ostatních subjektů,“ řekl EurActivu Náměstek pro ICT rezortu vnitra Jaroslav Strouhal.

Komplexní připomínka vnitra však ve skutečnosti vypadá jako zbrusu nový dokument, který nese shodné jméno jako plán MPO.  

Strouhal dodal, že vnitru, stejně jako podnikům, jde o vybudování infrastruktury v bílých místech. „Naším cílem není dotovat pokrytí míst, kde mohou fungovat komerční firmy, ale naopak co nejrychleji pokrýt místa, kde nikdy nebude taková poptávka, která by zajistila komerční fungování,“ řekl Strouhal redakci.

Vznikne nový státní podnik?

Stavbu infrastruktury v místech, kde o tyto investice nebude zájem trhu ani za podmínek finanční podpory, má mít podle plánů vnitra za úkol Národní agentura pro komunikační a informační technologie České republiky. Jednalo by se o státní podnik vytvořený z odštěpného závodu ICT služby České pošty.

Komise: „Národní plán je součástí tzv. předběžné podmínky 2.2, která musí byt splněna do konce roku 2016, jinak je ohroženo čerpání prostředků z ESIF,“

„Ministerstvo vnitra navrhuje zřídit národního koordinátora rozvoje sítí nové generace v podobě státního podniku, který bude provádět monitoring pokrytí ČR pasivní infrastrukturou pro sítě nové generace, vybuduje registr pasivní infrastruktury, k jehož zřízení se vláda zavázala již v roce 2011, a na základě analýzy zjištěných dat bude vytipovávat místa vhodná pro veřejnou podporu,“ tvrdí Strouhal.

Právě návrh na vytvoření nového státního podniku, který se neplánovaně objevil v rámci připomínkového řízení, je jedna z věcí, kterou české firmy nejvíc kritizují. ICT Unii vadí, že má podnik vykonávat funkci koordinační a současně regulační, které jsou vzájemně neslučitelné.

„Na jedné straně má být příjemcem dotací, koordinátorem výstavby všech sítí a zároveň operátorem sítí a tržním konkurentem pro soukromé firmy. Nehledě na to, že nový úřad znamená obrovské náklady,“ tvrdí prezident ICT Unie.

Firmy si také stěžují, že 14 miliard schválených v rámci OPPIK na rozvoj broadbandu nebylo původně určených na podporu nového státního podniku.

„Jsou to praktiky ze zvláštního zákulisního prostředí. Podoba OPPIK a přidělení 14 miliard je dopředu schválena vládou a Evropskou komisí. Z těchto peněz proto nemůže být financován státní podnik,“ řekl Novák na tiskové konferenci 9. září, kde kvůli nastalé situaci ICT Unie novinářům oznámila vypovězení Memoranda o spolupráci s ministerstvem vnitra ČR podepsaného v prosinci 2014.

Rezorty mají s partnery spolupracovat

ICT Unie upozorňuje, že ministerstva postupují nestandardně a jejich jednání není příliš transparentní. Transparentnost je přitom nutnou podmínkou, kterou stát musí podle evropských pravidel plnit.

„Ke změně došlo bez jakékoliv konzultace s námi, přestože to je principem evropských pravidel pro projednávání nových zákonů a strategií, dotýkajících se zejména evropských dotací,“ říká prezident ICT Unie k novým plánům ministerstva vnitra.

Podobně to vidí i Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy ČR, které spolu s ICT Unií a dalšími českými IT asociacemi a sdruženími vydaly prohlášení představitelů průmyslu k problematice rozvoje NGA sítí v Česku. V prohlášení například uvádějí, že aktuálně představené návrhy veřejné podpory výstavby sítí jsou připravovány zmatečně a bez konzultací s průmyslem.

Netransparentní jednání o národním plánu by mohl být problém i pro Evropskou komisi. Důležitost konzultace s partnery totiž zdůrazňuje i tisková mluvčí Zastoupení Evropské komise v ČR Michaela Mlíčková Jelínková. „Pokud neproběhne dostatečná konzultace, není samozřejmě zaručené, že daný finální plán získá podporu hlavních partnerů,“ tvrdí.  

Takový princip je navíc součástí Nařízení 1303/2013 o společných ustanoveních pro Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF), označovaného jako CPR (Common Provision Regulation). Zde je v článku 5 uvedeno, že každý členský stát naváže spolupráci s relevantními partnery již ve fázi vyjednávání operačních programů, a poté i ve fázi jejich implementace a realizace.

Komise: „Pokud Evropská komise obdrží žádost od České republiky o přesun finančních prostředků z OPPIK do IROP, bude se pochopitelně zajímat o zdůvodnění,“

Ministerstvo vnitra však proces jako netransparentní nevnímá. „Naším záměrem od začátku bylo podobu národního plánu, která bude výsledkem mezirezortního připomínkového řízení, detailně diskutovat nejen s ICT Unií, ale se všemi zájmovými skupinami a zainteresovanými subjekty. Tento zájem ze strany MV stále trvá, nejsme ale schopni ovlivnit rychlost vypořádávání připomínek ze strany MPO,“ řekl redakci náměstek rezortu.

Přijde Česko o 14 miliard?

Podle dohody ministerstev vnitra a obchodu má dojít k rozdělení 14 miliard tak, že část peněz z OPPIK (který spravuje MPO) bude přesunuta pod Integrovaný regionální operační program (IROP), kde by na rozdělování dotací dohlíželo ministerstvo vnitra.

IROP sice spravuje ministerstvo pro místní rozvoj, u určitých výzev na to však odborně dohlíží právě rezort Milana Chovance. Zda tento plán české vládě projde, bude záležet na jejím vysvětlení, proč by k přesunu peněz mělo dojít.

V článku 30 CPR totiž stojí, že žádosti o změny programu předložené členským státem musí být řádně odůvodněné. „Pokud Evropská komise obdrží žádost od České republiky o přesun finančních prostředků z OPPIK do IROP, bude se pochopitelně zajímat o zdůvodnění,“ řekla redakci tisková mluvčí Zastoupení.

Česko nemůže termíny stihnout

Dalším problémem je, že kvůli nejasnostem mezi MV a MPO dochází ke zpoždění. „Národní plán rozvoje sítí nové generace je součástí tzv. předběžné podmínky 2.2, která musí byt splněna do konce roku 2016, jinak je ohroženo čerpání prostředků z ESIF,“ říká Mlíčková Jelínková.

MPO: „Česká republika o evropské peníze získané na projekt vysokorychlostního internetu rozhodně nepřijde,“

Za znepokojivé to považuje i předseda sněmovního hospodářského výboru a šéf pracovní skupiny pro digitální ekonomiku Ivan Pilný (ANO). „Je naprosto nerealistické, aby do té doby Česká republika materiál vypracovala, protože ten, který dnes existuje, má víc než sto připomínek,“ řekl na schůzce podvýboru pro ICT a eGovernment konané minulou středu.

Na schůzi také bylo dohodnuto, že na řešení nejasností mezi MPO a MV budou součástí programu dalšího setkání hospodářského výboru v polovině října. Pozváni mají být zúčastnění ministři i zástupce Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), který funguje jako nezávislý regulátor.

ČTÚ má být do řešení nastalé situace aktivněji zapojen i podle českých IT firem. Podle nich by měl zpracovat analýzu, která definuje cíle Česka v oblasti digitální ekonomiky a která bude „nezpochybnitelně plnit předběžnou podmínku 2.2 pro možnost čerpání peněz z OPPIK.“

První půjde na řadu směrnice

K řešení situace může přispět i včerejší schůzka ministra Jana Mládka se zástupci IT sektoru, kde se dohodli na vytvoření pěti pracovních skupin. Ty například připraví novou mapu internetového pokrytí nebo zaktualizují analytickou část národního plánu.

Dalším úkolem bude přenést evropskou směrnici 2014/61/EU o snížení nákladů a usnadnění výstavby broadbandu do českého právního řádu. Představitelé průmyslu souhlasili, že se na implementaci směrnice budou podílet, avšak jen pod podmínkou, že Jednotné informační místo a Registr pasivní infrastruktury určený pro poskytovatele a zájemce sdílení internetových sítí nebudou svěřeny do rukou ministerstva vnitra. Firmy také trvají na tom, aby se k národnímu plánu i transpozici směrnice mohly vyjádřit před tím, než budou dokumenty odeslány do připomínkového řízení.

Mládek se také snažil zklidnit nervozitu odborné veřejnosti. „Česká republika o evropské peníze získané na projekt vysokorychlostního internetu rozhodně nepřijde. Rád bych rozptýlil také obavy, které v tomto průmyslovém segmentu panují, aby evropská dotace nebyla použita na něco jiného," uvedl po jednání s tím, že Česko tyto peníze potřebuje a vyzval firmy ke spolupráci.

Autor: Eliška Kubátová

REKLAMA
REKLAMA