Reakce na Dieselgate: na přísnosti emisních limitů se EU zatím neshodne

Komise navrhuje přísnější dohled nad zkušebnami, které testují nové typy automobilů, i nad vozidly, která se už prodávají. Mezitím se v Parlamentu chystá hlasování o novém způsobu testování škodlivých emisí NOx. Podle některých europoslanců se členským státům povedlo potopit snahy o kontrolu těchto emisí, když se dohodly na zmírnění podmínek na několik let dopředu. Jiní volají po tom, aby se nové testování bez průtahů zavedlo, protože i tak představuje změnu k lepšímu.
Zelené auto
zdroj: Shutterstock; autor: Mopic

Evropská komise si přeje silnější dohled nad standardy nových automobilů, které se v EU vyrábějí. Podle současných pravidel jsou to vnitrostátní orgány, které nesou výhradní odpovědnost za to, že vozidlo splňuje všechny požadavky nutné pro uvedení na trh a všechny evropské předpisy týkající se bezpečnosti, ekologičnosti a výroby.  

Dnes však Komise navrhla přepracování rámce pro takzvané „EU schválení typu“, což by mělo zvýšit nezávislost zkoušek a posílit evropský dohled na auty, která jsou už na trhu.  

Katainen: „Důvěru zákazníků získáme nejen tak, že zpřísníme pravidla, ale že současně zajistíme jejich dodržování.“

Na to, jestli automobily plní předepsané standardy, se od září loňského roku upírá speciální pozornost kvůli aféře automobilky Volkswagen (takzvaná Dieselgate), která ve Spojených státech manipulovala s výsledky testů na škodlivé emise oxidů dusíku (NOx).

Přezkumem rámce pro schvalování motorových vozidel se ale Komise zabývala už předtím. Došla prý k závěru, že případům opakovaného porušování pravidel lze zabránit pouze tehdy, provede-li se rozsáhlejší reforma. Chce také odstranit nedostatky v systému, kde výrobci stačí schválení vozidla v jednom členském státě, aby ho mohl prodávat kdekoliv v EU.

Podle návrhu by například neměly existovat finanční vazby mezi technickými zkušebnami a výrobci, které mohou způsobovat střet zájmů. Na zkušebny budou zároveň kladeny vyšší nároky, a pokud jim nevyhoví, budou moci být zbaveny oprávnění.  Systém počítá také s finančními sankcemi.

V budoucnu by měly mít členské státy i Komise možnost provádět také kontroly vozidel, které jsou již uvedeny na trh. Současná pravidla se totiž týkají především kontrol před uvedením na trh. Všechny členské země by pak měly mít možnost přijmout ochranná opatření vůči nevyhovujícím vozidlům na svém území, aniž by musely čekat, až to udělá stát, který schválení vydal.

Obnovení důvěry

Návrh budou v příštích měsících projednávat členské země a Evropský parlament. Protože se jedná o nařízení, bude legislativa použitelná ihned po svém schválení.

„Pokud členské země přijmou navrhovaná pravidla rychle, pomůže to obnovit důvěru spotřebitelů v účinnost evropských kontrolních systémů,“ citovala agentura Reuters českou europoslankyni Ditu Charanzovou (ANO, ALDE). Ta je členkou vyšetřovacího výboru pro měření emisí v automobilovém průmyslu, který Parlament vytvořil v návaznosti na Dieselgate.

„Odhalení týkající se společnosti Volkswagen podtrhují, že systém pro povolování uvádění automobilů na trh je ještě třeba zdokonalit. Důvěru zákazníků v tomto důležitém odvětví získáme nejen tak, že zpřísníme pravidla, ale že současně zajistíme i jejich dodržování,“ řekl dnes na tiskové konferenci místopředseda Komise Jyrki Katainen.

Návrhy, které dnes předkládáme, pomohou zvýšit kvalitu a nezávislost zkoušek vozidel a zlepšit dohled nad vozidly, která jsou již v provozu. Přispívají tak k našemu úsilí zavést celosvětově nejspolehlivější zkušební postupy pro emise z motorových vozidel,“ dodala komisařka odpovědná za průmysl a vnitřní trh Elżbieta Bieńkowska.

Dnešní návrh souvisí právě se snahou o zavedení spolehlivějších zkoušek emisí. To je otázka, nad kterou se příští týden očekává bitva v Evropském parlamentu.

Lobby Německa a dalších

Jak už psal EurActiv před časem, v Unii by měl od září 2017 platit nový systém pro testování škodlivých emisí z dieselových automobilů založený na reálných podmínkách řízení (takzvaný test RDE – z anglického real driving emissions, pozn. red.).

Modernější testovací způsob by měl zajistit, že výsledky zkoušek budou více odpovídat emisím, které pak auto vyprodukuje ve skutečném životě. V současnosti se výsledky laboratorních testů od reality výrazně liší, aniž by automobilky musely nutně používat jakékoliv podvodné technologie.  

Za rychlé zavedení RDE testů se loni v říjnu postavilo několik evropských zemí v čele s Dánskem a Rakouskem. Skupina států vedená Německem ale považovala jeho podmínky za příliš přísné. Kvůli jejich tlaku Komise navrhla, aby do září 2019 platilo přechodné období s mírnějšími pravidly.

Na konci loňského října se pak členské země během jednání v expertním technickém výboru pro motorová vozidla s Komisí dohodly na dalším zmírnění. Od září 2017 do září 2019 by podle nich mohly automobily vypouštět dvakrát víc emisí, než povoluje platný evropský limit 80 miligramů/kilometr. V roce 2019 by se pak toto množství mělo snížit a automobily by mohly povolené limity přesáhnout o polovinu.

Podle zastánců takové úpravy je potřeba reflektovat, že nové testování bude oproti tomu laboratornímu zahrnovat širší spektrum podmínek než přesně daný jízdní režim ve zkušebně – právě proto, aby se přiblížilo reálnému provozu, ve kterém auta vypouštějí emisí více. 

Nelíbí se to ale ekologům. „Znečištění ovzduší oxidy dusíku způsobuje předčasná úmrtí, vyvolává astma a stojí za abnormalitami u novorozenců. Je šokující, že vlády jsou ochotné dělat radost výrobcům aut a ignorovat dopady na lidské zdraví. Znečištění ovzduší přitom v EU ročně zabije více než půl milionu lidí,“ řekl k tomu Greg Archer z bruselské nevládní organizace Transport & Environment.

Zákrok Parlamentu

V prosinci zareagoval také výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí (ENVI), který vůči této dohodě vznesl formální námitku. Evropská komise by se podle něj měla k návrhu vrátit a přepracovat ho, protože porušuje platné evropské standardy.

„Návrh Komise na navýšení limitů emisí NOx je bezprecedentním krokem zpět v oblasti ochrany zdraví a životního prostředí. Poprvé v historii by se podle návrhu měly zvýšit emise NOx z dieselových motorů, a to konkrétně o 110 % oproti původnímu plánu,“ řekl EurActivu europoslanec Pavel Poc (ČSSD, S&D), který je místopředsedou výboru.

Za týden by se měl k otázce vyslovit celý Evropský parlament, který se schází na plenárním zasedání ve Štrasburku. Europoslanci budou hlasovat o tom, zda námitku ENVI podpoří.

„Návrh Komise je problematický i z dalšího hlediska – snaží se změnit něco, co se dohodlo v řádném legislativním procesu jedním hlasováním v rámci technického výboru. Parlament nemá jinou možnost, než celý návrh vetovat,“ myslí si Poc.

Jako řada dalších otázek spojených s automobilovým průmyslem je téma kontroverzní. Parlamentní plénum mělo o testování emisí hlasovat už během minulého zasedání, nakonec se však šéfové politických frakcí dohodli na odkladu.

Žádné průtahy

Podle europoslanců, kteří se chystají hlasovat proti námitce, by shození návrhu Komise pod stůl znamenalo jen další průtahy.

Tošenovský: „Co teď průmysl potřebuje nejméně, je nejistota a další odkládání.“ 

„Ve světle kauzy Dieselgate je evropský automobilový průmysl – pro nás tak důležitý – pod velkým tlakem. Co teď potřebuje nejméně, je nejistota a další odkládání. Myslím, že je důležité využít momentů, kdy jsou automobilky připraveny pracovat na technologickém řešení snižování emisí NOx,“ upozorňuje europoslanec Evžen Tošenovský (ODS, ECR), který je členem výboru pro průmysl a energetiku (ITRE).

Minulý týden to v debatě s europoslanci zdůraznila i komisařka Bieńkowská. Dosavadní systém testování je podle ní nedostatečný a nový je potřeba přijmout co nejrychleji.

„Rozpor se stávající legislativou nevidím. Důležité je, že v této oblasti dochází k posunu směrem k měření emisí odpovídajícímu více reálnému provozu,“ myslí si Tošenovský.

Podobně argumentují i samotné automobilky. Nové standardy testování prý budou obtížně splnitelné i po dohodnutém zmírnění, důležité ale je, aby byla finální pravidla známá co nejdříve.

Poc: „Výrobci měli devět let, aby se požadavkům přizpůsobili – kolik času by si tedy vlastně představovali?“

„Chápu přístup výrobců, kteří v duchu myšlenky, že nejhorší nepřítel je ten, o kterém nevíme, žádají přijetí alespoň nějaké nové úpravy,“ říká k tomu europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM, GUE-NGL), která je členkou ENVI.

S tím ale nesouhlasí europoslanec Poc, podle kterého už měl průmysl času dost.

„Výrobci vždy prohlašují, že potřebují dlouhodobý výhled a stabilní podmínky. V tomto případě měli devět let, aby se požadavkům přizpůsobili – kolik času by si tedy vlastně představovali?“ ptá se.

Pamatovat je podle něj potřeba i na to, že některé automobilky nastavené limity splňují. „Proto tvrdím, že nelze změnou legislativy trestat poctivé kvůli nepoctivým. Jednou nastavené cíle je třeba respektovat, zajistit jejich implementaci a vymáhání jejich plnění,“ říká.  

Papírově líbivý návrh  

Schválení parlamentní námitky proti dohodě se členskými zeměmi by se Komise mohla podle europoslance Tošenovského vyhnout pravděpodobně jen vstřícným krokem směrem k požadavkům Parlamentu.  

Ten navrhuje, aby byl koeficient vyjadřující soubor možných nepřesností v testování nižší než podle návrhu Komise. Podle europoslankyně Konečné to není správná cesta.

Z návrhu, proti kterému ENVI protestoval, prý není nadšená a volila by spíše „emisní audit“, který by ukázal, jak si EU s emisemi v reálu stojí. „Ale pokud mám volit mezi dvěma zly, volím raději zdrženlivější přístup Komise než papírově líbivý, ale reálně nedosažitelný návrh Parlamentu. Rolí regulátora by mělo být nastavovat ambiciózní cíle, které jsou ale reálné,“ myslí si.  

Poukazuje v této souvislosti i na aféru Dieselgate. Podobně jako Charanzová je i Konečná členkou vyšetřovacího výboru a domnívá se, že skandál ukázal nepřiměřenost emisních limitů. „Jsme v situaci, kdy mají naši největší výrobci problém splnit i základní měření a my jim ho ještě přiostříme – to nedává smysl,“ říká.

Autor: Adéla Denková

span>
REKLAMA
REKLAMA