Obranu proti levným dovozům z Číny má EU vymyslet do léta. Čas letí, varují europoslanci

EU se nabízejí tři možnosti, jak postupovat vůči Číně, která má být od konce roku považována za tržní ekonomiku. Protože evropská kritéria pro získání takového postavení Čína nesplňuje, mohla by na ni dál uplatňovat antidumpingová opatření. To by ale hrozilo právním sporem. Proti udělení tržního statusu ovšem brojí některá průmyslová odvětví. Zlatou střední cestu Komise teprve zkoumá. Čas se ale krátí a podle europoslanců si to musí uvědomit i česká vláda.
Oceláři
zdroj: Flickr; autor: Joel Schalit

Dokud Čína nesplní pět evropských podmínek pro udělení statusu tržní ekonomiky, nesmí EU k čínskému exportu přistupovat standardní cestou. Bude potřeba prověřovat, jestli se ceny čínských dovozů zakládají na tržních mechanismech, a zajistit tak férové podmínky pro evropský průmysl.

Evropská komise si s tím zároveň bude muset poradit tak, aby vyhověla mezinárodním požadavkům v rámci Světové obchodní organizace (WTO).

Shodli se na tom včera europoslanci, kteří během plenárního zasedání ve Štrasburku schválili právně nezávaznou rezoluci. Usnesení podpořilo 546 zákonodárců, proti bylo 28 a 77 europoslanců se hlasování zdrželo.

Končící výjimka

Kolem obchodních vztahů s Čínou bude do konce roku v EU ještě rušno. Blíží se totiž 11. prosinec, kdy vyprší platnost výjimky, se kterou asijská velmoc před 15 lety vstupovala do WTO. Podle této výjimky nebyla až dosud považována za tržní ekonomiku, a na její vývozy tak bylo možné uvalovat antidumpingové překážky.  

Této možnosti se využívalo často. Evropská unie v současnosti uplatňuje celkem 73 antidumpingových opatření a 56 se vztahuje právě na Čínu.

Otázka je, co se v polovině prosince změní. Jak totiž upozorňují europoslanci, Čínu za skutečně tržní ekonomiku považovat nelze.   „Už jen proto, že nesplňuje pět kritérií pro uznání tržní ekonomiky, která si sama EU stanovila,“ řekl EurActivu Jan Zahradil (ODS, ECR), který v Evropském parlamentu působí jako místopředseda výboru pro mezinárodní obchod.

Aby mohla být určitá země považována za tržní ekonomiku, požadují tato evropská kritéria malý vliv státu na řízení podniků. Soukromou podnikatelskou činnost by neměla narušovat tržní pokřivení, v zemi musí fungovat nediskriminační obchodní právo a pravidla zaručující dodržování vlastnických práv. Pátou podmínkou je existence finančního sektoru, který podléhá dohledu, ale není závislý na státu.   

Kromě toho, že komunistický gigant tato kritéria neplní, má čínský průmysl oproti tomu evropskému výhodu, protože nemusí naplňovat přísná ekologická kritéria, zdůrazňují také odpůrci udělení tržního statusu.

Oceláři v krizi

„Rozhodně není přijatelné, aby Evropská komise Číně tržní status v prosinci automaticky přiznala,“ konstatuje europoslanec Zahradil.

V souvislosti s neférovou čínskou konkurencí se skloňuje hlavně osud ocelářského průmyslu, který v EU zaměstnává více než 300 tisíc lidí a potýká se s řadou problémů. Od podzimu ztratilo práci sedm tisíc zaměstnanců oceláren, ukazují čísla evropské asociace Eurofer. Od roku 2008 už těchto míst zmizelo 85 tisíc.

Podle Euroferu čínský přebytek oceli téměř trojnásobně přesahuje evropskou poptávku.

Za potížemi stojí podle ocelářů především levné čínské vývozy. Asijská velmoc je největším producentem oceli na světě a kvůli hospodářskému zpomalení se jí hromadí přebytky. Nadbytečnou výrobu pak vyváží za dumpingové ceny, stěžuje si evropský průmysl. Podle Euroferu přitom čínský přebytek oceli (asi 400 milionů tun) téměř trojnásobně přesahuje evropskou poptávku (115 milionů tun).

Nejde ale jen o oceláře. Hovoří se také o ohrožení pro keramický nebo papírenský průmysl a na ně navázanou výrobu.

„Je nezbytné, abychom si i do budoucna ponechali v EU možnost uplatnit stejně efektivní antidumpingová opatření, jako máme dnes. Jinak se mohou stát obětí našeho rozhodnutí celá průmyslová odvětví a tisíce pracovních míst, která dáme všanc nekalé konkurenci z východu,“ řekla redakci europoslankyně Dita Charanzová (ANO, ALDE), která se tématem mezinárodního obchodu dlouhodobě zabývá.

O Čínu je zájem

Zdá se ale, že Evropská komise zatím problém za tak horký nepovažuje. „Navrhuje Číně přístup na evropský trh udělit a následné spory zpětně řešit v antidumpingových řízeních,“ uvádí v tiskové zprávě ODS, jejíž europoslanci se kvůli problematice obrátili na Komisi dopisem.

Zástupci ocelářů, kteří mluvili s bruselskou redakcí EurActivu, se bojí, že EU Číně status tržní ekonomiky udělí kvůli zájmům v jiných oblastech. Brusel například stojí o to, aby se asijská země zapojila do nového evropského investičního plánu známého pod přezdívkou Junckerův balíček. Vyjednává se také o bilaterální investiční dohodě EU-Čína a po čínských investicích prahnou i jednotlivé členské státy.  

Jako tržní ekonomiku Čínu uznávají Rusko, Brazílie, Nový Zéland, Švýcarsko a Austrálie.

„Rozvoj obchodních a investičních aktivit mezi Českou republikou, Evropskou unií a Čínou samozřejmě vítáme. Všechno má ale své meze. Nemůžeme jen tak přihlížet likvidaci českého průmyslu,“ podotýká Zahradil.

Na situaci by podle něj měla reagovat i česká vláda, která by měla připravit různé varianty postupu. Ze Strakovy akademie jsme zatím neslyšeli ani slovo, a je poněkud zvláštní, pokud na Komisi ve věci naléhavého státního zájmu apelují opoziční europoslanci, zatímco vláda mlčí,“ říká.

„Česká vláda by si zejména měla vyjasnit vlastní pozici, vyhodnotit případné dopady pro český průmysl a podle toho postupovat. Jsem přesvědčena, že by přijetí statusu bez dodatečných ochranných opatření pro některé české podniky znamenalo velkou hrozbu a pro jejich zaměstnance vysoké riziko ztráty zaměstnání,“ myslí si Charanzová.

Tři varianty

A co může dělat Evropská komise? „V tuto chvíli má v podstatě tři možnosti. První je nedělat nic a ponechat v platnosti současnou legislativu, která čínskou ekonomiku jako tržní neuznává. Nutno podotknout, že v tomto případě lze s největší pravděpodobností počítat se sporem u WTO – Čína by takový postup dost možná právně napadla,“ říká europoslankyně.

Druhou variantou je přiklonit se na stranu některých právních posudků, které počítají s uznáním statusu tržní ekonomiky Číně po 15 letech, a přijmout příslušná opatření, která budou tento status od roku 2017 uznávat. V takovém případě by ale podle europoslankyně došlo právě k ohrožení některých tradičních průmyslových odvětví.

„Třetí variantou je uznání statusu za současného přijetí ochranných opatření, která by evropskému průmyslu umožnila bránit se nekalé konkurenci či dumpingovým cenám,“ pokračuje Charanzová, která podobně jako jiní europoslanci vyzvala, aby k této otázce Komise zpracovala dopadovou studii.

Ta se nyní připravuje a ještě před letní přestávkou by měla Komise představit konkrétní návrh opatření. Europoslanci jsou ovšem nervózní, že se celá věc řeší na poslední chvíli.

Čas se krátí

„EU musí mít jasný plán dalšího postupu. Takový plán zatím schází, a tak bych ráda znovu vyzvala Komisi k tomu, aby jej v co nejbližší době předložila,“ říká Charanzová.

„Do rozhodného data 11. prosince zbývá necelých sedm měsíců a dosavadní mlčení Evropské komise je zarážející a obtížně vysvětlitelné. Požadujeme, aby Komise okamžitě vyhodnotila výsledky veřejné konzultace a zadaných analýz. Aby řekla, jaké důsledky z nich vyvozuje a jak hodlá postupovat. Bylo by to fér i k našim čínským partnerům, kteří by se v případě nějakého nepříjemného ‚last minute‘ překvapení mohli uchýlit k odvetným opatřením, což by negativně dopadlo i na české podniky,“ varuje i Zahradil.

Svůj postup by navíc Unie měla podle europoslanců koordinovat se Spojenými státy, Kanadou nebo Japonskem, které podobný problém řeší také.

Jako tržní ekonomiku už naopak Čínu uznávají Rusko, Brazílie, Nový Zéland, Švýcarsko a Austrálie, které mají s asijskou zemí obchodní dohodu.

Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA