Evropa má problém se strukturální nezaměstnaností, měla by si to uvědomit

EU trápí strukturální nezaměstnanost, před kterou by neměla zavírat oči. Uvádí to zpráva, o které bude dnes hlasovat Evropský parlament a jejíž autorkou je česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO/ALDE). České republice se problém donedávna vyhýbal, ale to se pomalu mění.
technik
zdroj: ShutterStock.com; autor: Monkey Business Images.

I přes optimisticky vyhlížející informace, s nimiž v minulém týdnu přišel evropský statistický úřad Eurostat, zůstává vysoká nezaměstnanost jedním z největších problémů EU. V evropské osmadvacítce se totiž najdou přibližně dva miliony pracovních míst, které není možné obsadit zejména kvůli tomu, že se představy zaměstnavatelů o dovednostech zaměstnanců často rozcházejí s realitou. Potenciální zájemci o zaměstnání se navíc často nechtějí za prací stěhovat, a to ani v rámci své země, natož do jiného státu.

„Nemůžeme se nadále tvářit, že je evropský trh práce jen v nějaké krizi, která zázrakem pomine. Plošné rozdělování sociálních dávek a příspěvků nevyřeší problém s nezaměstnaností a lidé bez motivace nikdy nebudou o své profesní sny bojovat,“ myslí si česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO/ALDE), která včera na plenárním zasedání ve Štrasburku představila zprávu věnující se překážkám konkurenceschopného pracovního trhu v EU.

„Důležitější než konkrétní opatření je pro mne přijetí zprávy jako celku. To bych brala jako signál, že si je Parlament vědom vážnosti situace a že je připraven na systémové změny,“ řekla redakci poslankyně. O zprávě, která přichází s konkrétními doporučeními, jak situaci na evropské pracovním trhu zlepšit, budou její kolegové hlasovat dnes (podrobnosti o obsahu zprávy najdete zde).

Ochota se vzdělávat

Problém nesouladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce netrápí jen západoevropské státy, ale i země, které se mohou chlubit relativně vysokou zaměstnaností.

„Česká republika je součástí Evropy, takže se nás vážně dotýkají i problémy, kterým zatím sami nečelíme. I když je u nás zaměstnanost vysoká a počet mladých absolventů bez práce není určitě alarmující,“ říká Dlabajová.

Strukturální nezaměstnanost dorazila do Česka teprve nedávno. Ještě před několika lety se vysokoškoláci mohli spolehnout na to, že jim jejich diplom zaručí pracovní uplatnění. Příchodem recese se ale situace změnila. „Česko je jednou z nejprůmyslovějších zemí světa, náš blahobyt velmi závisí na dostatku kvalifikovaných techniků. A těch je teď málo, ať už jde o lidi vyučené, maturanty i vysokoškoláky,“ vysvětluje Jaromír Janoš ze společnosti Trexima, která se zabývá analýzou trhu práce v Česku.

Být vyučení či mít diplom ale často nestačí. Podniky v ČR si již delší dobu stěžují, že úroveň kvalifikací pracovních sil ohrožuje vzdělávací politika posledních let, kdy se výuka spíše než o praxi opírá o teoretické předměty vyučované mnohdy podle zastaralých metod a postupů.

„Největší problém vidím ve vzdělání dospělých, přesněji řečeno v jejich neochotě se vzdělávat,“ říká Janoš. Ruku v ruce s rychlým vývojem nových technologií budou vznikat nové profese, pro které bude potřeba získat odpovídající dovednosti.

Kromě toho lze do budoucna očekávat, že celou řadu profesí místo lidí zastanou roboti. „Umělá inteligence a robotika změní nejen výrobu, ale i služby nebo zdravotnictví. Bylo by skvělé, kdybychom mohli být na čele a udávat světové trendy. Úspěchy některých našich firem v globální konkurenci ukazují, že by to šlo,“ říká Janoš.

Klíčové podle něj bude, zda se podaří navázat úzkou spolupráci zaměstnavatelů, škol a veřejné a státní správy. „Tahle příležitost se nebude opakovat“.

Autor: Lucie Bednárová

REKLAMA
REKLAMA