Čínský dumping ohrožuje pracovní místa v EU i USA. Unie chystá protiopatření

Evropská unie a Spojené státy odmítají uznat Čínu jako tržní ekonomiku. Snaží se naopak své trhy chránit před levným čínským dovozem. Evropská komise tuto obranu zesiluje a navrhla nová opatření, která pravidla pro obchodování unie se třetími zeměmi úplně změní.
tržní status Číny
© Shutterstock / chuyuss

Spojené státy americké a Evropská unie se snaží chránit své trhy před levným čínským dovozem.

Pozornost Bruselu a Washingtonu se přitom soustředí hlavně na ocelářství. Americké úřady proto uvalily v únoru na čínský dovoz oceli cla ve výši od 63 do 190 procent. Unie už v lednu některé výrobky z čínské oceli zatížila daní ve výši 30 až 65 procent.

Číně vypršela loni v prosinci patnáctiletá výjimka z přístupového protokolu ke Světové obchodní organizaci (WTO). Ta členským zemím WTO umožňovala pro výpočet antidumpingových ochranářských opatření používat speciální metodiku.

Zjednodušeně řečeno, jednotlivé státy díky tomu mohly na čínské výrobky uvalovat například mnohem vyšší cla, a chránit tak své trhy před levným dovozem a dumpingem.

To by se ale poté, co Čína získá status tržní ekonomiky, mohlo změnit. Tento status už přitom Číně uznalo více než 90 zemí světa.

Komise navrhuje nový přístup

Evropská komise se proti čínskému dumpingu brání ještě jiným způsobem.

Navrhla novou legislativu, která už s dělením států na tržní a netržní ekonomiky vůbec nepočítá. Pokud tato nová právní úprava projde, bude Brusel moct vůči Číně dál uvalovat ochranářská opatření. Otázka, zda tento asijský gigant dostane tržní status, tedy ztratí smysl.

Podle nových pravidel by už EU neposuzovala daný stát jako celek, ale zkoumala by jednotlivé trhy v těchto zemích. Pokud by na některém z nich přišla na nekalé praktiky nebo porušování pravidel volného obchodu, neměla by problém zvýšit cla či netarifní překážky.

Charanzová: Návrh Evropské komise jde správným směrem, ale je ho potřeba dopracovat.

Návrh Evropské komise zatím členské státy nekritizovaly a vypadá to, že konec dělení na tržní a netržní ekonomiky se jejich vládám zamlouvá. Podporuje ho i česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO, ALDE).

„Rozhodně souhlasím s tím, že musíme hledat cestu, jak chránit oceláře, keramiky a další odvětví před dumpingovými dovozy z Číny. Navíc za situace, když vidíme, s jakou politikou vůči Číně přicházejí Spojené státy,“ říká.

„V tomto smyslu jde tedy návrh Evropské komise správným směrem. Ten je ale potřeba ještě dopracovat tak, aby fakticky dával těmto odvětvím dostatečné záruky,“ dodává Charanzová.

Pro větší ochranu je i Evropský parlament

Vášnivé diskuse ohledně přiznání tržního statusu Číně probíhaly v rámci EU celý minulý rok.

Nejen europoslanci, ale i evropský průmysl se z velké části silně stavěl proti tomu, aby EU na tuto asijskou velmoc pohlížela jako na tržní ekonomiku.

„Všechny důkazy jasně ukazují, že Čína není tržní ekonomikou. Nemáme proto důvod, aby unie s Pekingem takto jednala. Měla by naopak využít všechny způsoby, jak se bránit vůči nekalé konkurenci a chránit svůj průmysl i pracovní místa,“ řekl německý europoslanec Reinhard Bütikofer (Greens/EFA).

Britský europoslanec David Martin (S&D) byl ještě radikálnější.

„Musíme trvat na zlepšování a posilování ochrany našeho obchodu před dovozem z Číny. Evropští výrobci už nemůžou dál čekat. Musíme jednat hned. V opačném případě brzo nebudeme mít žádný unijní průmysl, který bychom mohli bránit,“ prohlásil Martin.

EU_ocel

© World Steel

V Evropě přišly o místo tisíce ocelářů

Proti uznání Číny za tržní ekonomiku se nejsilněji stavěli hlavně evropští oceláři.

„Pořád opakujeme, že přiznání statusu tržní ekonomiky by bylo zničující nejen pro ocelářský průmysl,“ uvedl prezident Evropské asociace ocelářů Geert Van Poelvoorde.

Jeho obavy jsou namístě.

Peking každoročně vyrábí o 400 milionů tun oceli víc, než sám spotřebuje. Od roku 2013 zaregistrovala Evropská unie nárůst čínského dovozu o 120 procent. Tisíce ocelářů napříč EU kvůli tomu přišly o práci. V roce 2016 narostla čínská výroba oceli o dalších 37 milionů tun.

Peking v současné době produkuje víc než polovinu celosvětového objemu vyrobené oceli.

Velké přebytky na domácím trhu ale tlačí Číňany k prodeji oceli na světových trzích pod cenou a k porušování mezinárodních obchodních dohod. Peking proto opakovaně čelí obvinění z rozsáhlého dumpingu.

Ztráta až 94 tisíc pracovních míst v ČR

Nejde ale jen o ocel. Podle některých zdrojů by udělení tržního statusu Číně znamenalo jen v České republice ohrožení 47 až 94 tisíc pracovních míst.

Z pohledu českého exportu je čínský trh až na 18. místě. Celková hodnota obchodní výměny ale v posledních letech pravidelně roste. Česká vláda v tom chce pokračovat a naplňovat mj. strategické partnerství, které s Pekingem podepsala během loňské návštěvy čínského prezidenta.

V roce 2015 vyvezla Čína do Česka zboží a služby za 464,7 miliardy korun a český vývoz opačným směrem tvořil jen 45,5 miliardy Kč.

Český obchod s Čínou je ale dlouhodobě nevyrovnaný v neprospěch Prahy. V roce 2015 vyvezla Čína do Česka zboží a služby za 464,7 miliardy korun a český vývoz opačným směrem tvořil jen 45,5 miliardy Kč.

Po větší ochraně unijních trhů před čínským dovozem volá i tzv. Středoevropská iniciativa (SEI). Tu tvoří zaměstnavatelská a podnikatelská sdružení ze střední a východní Evropy.

„Chceme, aby naše vlády právní ochranu našich podniků zachovaly nebo ještě posílily,“ shodla se SEI.

Teď se ale zdá, že Evropská komise přání některých unijních výrobců a europoslanců vyslyšela. Navržená pravidla totiž umožní nestandardní metody výpočtu ochranářských opatření používat i dál.

Ministři členských zemí mají návrh komisařů projednávat v květnu, europoslanci ho budou mít na programu ještě později. Brusel se tak zatím v obchodu s Čínou řídí starými pravidly a odvolává se na to, že Peking pořád neplní unijní kritéria, která by umožnila mu tržní status udělit.

Čína kvůli tomu podala na EU i USA žalobu u WTO. Pokud ale unií nově navržená pravidla začnou platit, bude tento krok bezpředmětný.

Článek původně vyšel na stránkách Aktuálně.cz v rámci projektu, který společně realizují vydavatelství Economia a portál EurActiv.cz s podporou Evropského parlamentu.

REKLAMA
REKLAMA