Česko se v zavádění Průmyslu 4.0 chce učit od Německa

Zatímco například v Německu má Průmysl 4.0 slušně nastartováno, v tuzemsku je jeho zavedení teprve v úplném zárodku. Ministerstvo průmyslu a obchodu v úterý na brněnském strojírenském veletrhu představilo Národní iniciativu, která má rozhýbat debatu o tom, jaké jsou předpokládané dopady na české prostředí. Praktické zkušenosti se zavedením průmyslu čtvrté generace chce vláda čerpat od německých kolegů.

Brno veletrh
vlada.cz

Propojit digitalizaci s průmyslem tak, aby vznikly „inteligentní“ továrny, kde budou produkty samy komunikovat s výrobními zařízeními a kde se výroba bude řídit IT systémy. Hlavními přínosy tzv. čtvrté průmyslové revoluce má být úspora času, zkvalitnění výrobků nebo možnost produkty flexibilně upravovat, a ušít je tak zákazníkovi rychle na míru. To je hudba budoucnosti průmyslové výroby, která Česko čeká v následujících 10 až 15 letech.

Mládek: „V rámci přípravy na implementaci Průmyslu 4.0 je třeba velmi pečlivě analyzovat všechny přínosy a rizika s tím spojená,“

Průkopnickým státem tzv. Průmyslu 4.0 se stalo Německo, pozadu však nezůstávají ani další evropské země, Spojené státy nebo Čína. Proexportně orientovaná Česká republika, jejíž HDP tvoří ze 30 % právě průmysl, proto nechce zaspat a s přípravou čtvrté průmyslové revoluce začíná již dnes.

U příležitosti Mezinárodního strojírenského veletrhu konaného tento týden v Brně ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek představil Národní iniciativu Průmysl 4.0, která je prvním krůčkem pro zahájení debaty o potenciálu a možných dopadech zavedení průmyslu čtvrté generace v českém prostředí.

Tomáš Prouza: „S německými kolegy se bavíme o tom, že by ČR ráda viděla fyzický příklad Průmyslu 4.0 v nějakém německém podniku,“

„Nelze si namlouvat, že Česká republika bude v souvislosti s Průmyslem 4.0 tvořit standardy. Můžeme se však snažit co nejlépe připravit a přizpůsobit se procesu, který vzniká nezávisle na nás. V rámci přípravy na implementaci Průmyslu 4.0 je třeba velmi pečlivě analyzovat všechny přínosy a rizika s tím spojená, a vyhnout se tak budoucím problémům,“ řekl při představení Iniciativy Mládek.

Průmysl 4.0 tématem roku

Nový dokument chválí i Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK), která na brněnském veletrhu uspořádala konferenci, kde vystoupili zástupci technologických firem a odborníci z oblasti hospodářství, aby nejnovější trendy v Průmyslu 4.0 představili.

„Velmi vítáme, že vláda reagovala tak rychle a vytvořila Národní iniciativu Průmysl 4.0,“ řekl EurActivu výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer.

Expertka: „Vláda by si měla uvědomit, že musí dát firmám podporu, která umožní hladkou implementaci Průmyslu 4.0,“

ČNOPK se spolu s dalšími partnery snaží zvýšit zájem o novou průmyslovou revoluci již delší dobu a pro letošní rok si tuto oblast zvolila jako hlavní téma. „Prostřednictvím svého tématu roku ‚Průmysl 4.0 – rEvoluce probíhá‘ ČNOPK vytvořila platformu zaměřenou na digitální propojování hospodářství a otevřela v Česku intenzivní diskuzi,“ řekl Bauer.

Jaká jsou rizika?

Na vzniku nové Národní iniciativy, která navazuje na zahraniční strategie, například na německou Industrie 4.0, se podíleli odborníci ze Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR).  

„Je určitě dobře, že ode dneška máme českou odpověď na tento celosvětový trend, která reflektuje naši specifickou situaci země s velkou průmyslovou tradicí a otevřenou ekonomikou a zmíněná rizika se snaží předem pojmenovat a postupně řešit,“ tvrdí člen expertního týmu a představenstva SP ČR Jiří Holoubek.

Podle autorů dokumentu má Česko všechny nejlepší předpoklady k tomu, aby dokázalo z nastupující revoluce co nejvíce těžit, nesmí proto svou šanci udržet a zvýšit konkurenceschopnost promarnit.

„Vláda by si měla uvědomit, že musí dát českým firmám svou maximální podporu ve formě usnadnění legislativního prostředí a přijetí nové regulace, která umožní hladkou implementaci Průmyslu 4.0,“ uvádí členka představenstva SP ČR a odbornice v oblasti digitální ekonomiky Milena Jabůrková, podle které je nutné si uvědomit, že je téma průřezové a je třeba k němu přistupovat koordinovaně.

Bude třeba rychlý internet a nová legislativa

Na výzvy, které Českou republiku v souvislosti se zavedením Průmyslu 4.0 upozorňuje i vedoucí expertního tymu profesor Vladimír Mařík. Podle něj je digitalizace sice nezbytnou, ale pouze výchozí podmínkou pro implementaci čtvrté průmyslové revoluce.

Na státní úrovni je podle jeho slov nutné připravit infrastrukturu, jako vysokorychlostní širokopásmový internet, ale i legislativu a lidské zdroje. Zavádění Průmyslu 4.0 tak bude mít velký vliv na změnu českého vzdělávacího systému.

„Již dnes si stěžujeme na nedostatek technických inženýrů. Budeme jich však potřebovat ještě více, ale zejména s úplně jiným profilem – schopné interdisciplinárního myšlení a se systémovým pohledem na složité distribuované systémy,“ tvrdí Mařík.

Budeme se učit od Německa

Co bude zavedení průmyslu čtvrté generace znamenat pro české firmy, školský systém a řadu dalších oblastí v praxi, teď zajímá i českou vládu. Ta se snaží čerpat zkušenosti u svých německých protějšků.

Tomáš Prouza: „Chceme zjistit, co Průmysl 4.0 udělal s německými zaměstnanci, jestli to znamenalo propuštění, jak probíhaly rekvalifikace nebo jaké byly náklady,“

„S mými německými kolegy se v současnosti bavíme o tom, že by Česká republika ráda viděla fyzický příklad Průmyslu 4.0 v nějakém německém podniku, ať si dokážeme zmapovat, jaké dopady to mělo na jejich byznys,“ řekl EurActivu státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

„Chceme zjistit, co Průmysl 4.0 udělal s jejich zaměstnanci, jestli to znamenalo propuštění, jak probíhaly rekvalifikace nebo jaké byly náklady, protože to nakonec bude klíčové,“ doplnil státní tajemník. Podle něj je nutné zaměřit se na praktické důsledky, a to především u zaměstnanosti starších obyvatel.

„Například lidé, kterým je padesát a více, se rekvalifikují obtížněji než mladí lidé a skupina obyvatel nad padesát let je v Česku velká. To bude jedna z věcí, na které se bude třeba soustředit, protože vytrénovat tyto lidi v zcela jiném pracovním zaměření není jednoduché a ani levné,“ řekl redakci. V Německu se prý například vede debata, zda by velké podniky neměly mít přidružené nadace, které by přeškolování lidí platily.

Autor: Eliška Kubátová

REKLAMA

REKLAMA