Big Data a Cloud Computing – Česku chybí osvěta a EU je plná omezení

Velkoobjemová data přináší obrovské příležitosti pro firmy i spotřebitele, a to hlavně tím, že umožňují poskytovat zboží a služby zákazníkům přesně na míru. Výhody však plynou především pro malé a střední podniky, které mohou těm velkým lépe konkurovat. EU je však dnes plná omezení, která volný tok dat brzdí. Pomoci má v květnu vydaná digitální strategie
Cloud
Zdroj: shuttestock.com; autor: everything possible

Velkoobjemová data neboli Big Data a využívání tzv. cloud computingu, který umožňuje sdílení těchto údajů na internetu, jsou hnacím motorem digitální ekonomiky. Zaměřuje se na ně proto i Strategie pro jednotný digitální trh Evropské komise z letošního května.

„Je dobře, že se Cloud Computing a Big data staly nedílnou součástí strategie jednotného trhu, který Komise vydala,“ řekla EurActivu manažerka vládních programů společnosti IBM Česká republika, předsedkyně expertního týmu pro ICT a členka představenstva Svazu průmyslu a dopravy Milena Jabůrková.

Velké objemy dat se vyrábí nepřetržitě, jsou vytvořené lidmi nebo generované stroji. Jedná se například o senzory sbírající informace o počasí, satelitní snímky, digitální obrázky a videa nebo signály GPS.

„Velkoobjemová data představují zlatý důl pro výzkum, inovace a nové obchodní příležitosti“

„Velkoobjemová data představují zlatý důl pro výzkum, inovace a nové obchodní příležitosti,“ uvedla pro EurActiv česká eurokomisařka Věra Jourová, která se digitální agendě a ochraně dat věnuje v rámci svého portfolia.

To potvrzuje i Jabůrková. Big Data, která jsou využívána v kombinaci s cloud computingem, totiž znamenají přínos nejen pro obchodní společnosti a jejich zákazníky, ale mohou zlepšit i život každého z nás. Data pomáhají podnikům zefektivnit obchodní procesy, nalézt cílovou skupinu zákazníků, připravit nabídku šitou na míru či nalézt nový obchodní model a otevírají navíc nové trhy.

Jaké jsou dnes překážky?

V současnosti je však proudění velkoobjemových dat vystavováno mnoha omezením. Podle Komise za to může roztříštěný trh, který brání plnému využívání datových technologií.

„Data zůstávají často ‚uvízlá‘ v drahých národních datových centrech, například kvůli požadavkům členských států, aby data zůstala na jejich území. Nadbytečná omezení by měla být odstraněna,“ řekla eurokomisařka redakci.

V současné době jsou totiž poskytovatele služeb nuceni k budování datových center v každém regionu či zemi, což znamená i vysoké náklady. Problémem je také nejednotné provádění autorského práva nebo nesrozumitelnost předpisů o užívání dat.

Podobný názor má i vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity Radim Polčák. „Volný pohyb dat by měl být usnadněn tím, že bude fakticky existovat jen jeden právní režim pro jejich zpracování. V současné době máme sice harmonizovanou úpravu, ale ve skutečnosti jsou mezi jednotlivými členskými státy propastné rozdíly.“

Na nedostatky upozorňuje i Americká obchodní komora (AmCham EU), podle které je důležité, aby analýza dat nebyla prostřednictvím právních předpisů zbytečně omezována, ať už přímo či nepřímo, úmyslně nebo neúmyslně. Problém totiž často bývá ten, že tyto regulace nejsou dostatečně posuzovány z hlediska jejich účinků v praxi.

Vzhledem k velkému počtu omezení volného pohybu dat nová digitální strategie EU počítá s jejich uvolněním. V roce 2016 má Komise navrhnout evropskou iniciativu týkající se volného toku dat. Zároveň mají být na evropské úrovni upraveny předpisy pro cloud computing, které se budou zabývat například certifikací jeho služeb.

V Česku chybí osvěta                             

V Česku může podle Jabůrkové být překážkou i určitá míra konzervativnosti trhu. Podle Českého statistického úřadu totiž loni pouze 15 % českých podniků používalo cloudové služby. Evropský průměr je přitom 19 % a ve Finsku , které je na čele, to bylo dokonce 51 %.

V této oblasti však podle ní chybí především náležitá osvěta a podpora rozvoje využívání cloudových služeb a zpracování ‚velkých dat‘ ze strany státu.

„EU by měla ukázat, že je schopna přijmout legislativu, která ochrání soukromí občanů a současně podpoří inovace“

„V České republice je totiž digitální agenda roztříštěna resortně i tematicky, neexistuje žádná ucelená vize, strategie, či plán jak digitální ekonomiku rozvíjet a ani odhodlání tuto situaci změnit,“ poukazuje na nedostatky v Česku.

Jak je to s ochranou dat?

Mezi největší překážky však patří otázky kybernetické bezpečnosti a ochrany dat, tvrdí Jabůrková. Ochrana soukromí totiž musí jít ruku v ruce s posilováním schopnosti evropských podniků rozvíjet a užívat nové technologie.

Klíčové je proto připravované nařízení o ochraně osobních údajů, které nedávno vstoupilo do počátku trialogu mezi Komisí, Radou a Evropským parlamentem.

„Evropská unie by měla využít této příležitosti k tomu, aby ukázala, že je schopna přijmout takovou legislativu, která ochrání soukromí občanů a současně podpoří inovace a technologický rozvoj,“ řekla Jabůrková redakci. „To se však soudě podle návrhu, který instituce začaly v rámci trialogu projednávat, zatím nezdařilo.“

„Abychom uspěli, je třeba zabránit neúměrnému zvýšení administrativní zátěže podniků a vyhnout se situaci, kdy se nařízení vlastně stane dvaceti osmi směrnicemi, protože mnoho oblastí bude ponecháno na rozhodnutí členských států,“ uvedla pro EurActiv.

Některé členské státy se však obávají, aby přísná regulace o ochraně osobních údajů volný tok dat příliš nebrzdila. Česká eurokomisařka to však odmítá.

„Mezi těmito dvěma iniciativami není žádný rozpor, jde jen o dvě různé strany téže obecné snahy dobře využít data – v tomto případě zajistit řádnou ochranu dat jako základ pro jejich nejlepší využití – pro jednotlivce, společnost, ekonomiku,“ řekla Jourová redakci.

Pomoc hlavně pro malé podniky

Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky by nedávná iniciativa Evropské komise měla tomuto problému pomoci.

„Smyslem by kromě jiného měla být dostatečná ochrana dat při využití evropského cloudu a zjednodušení spolupráce při využití vícero poskytovatelů,“ řekl Vetyška redakci.

„Jako uživatel se firma stará pouze o své zákazníky a poskytovatel cloudových služeb o to, aby vše běželo, jak má“

Obecně mohou cloudové služby a využívání velkoobjemových dat bez omezení pomoci především malým a středním podnikům, na které Komise myslí především.

„Malé a střední podniky mohou užívat IT infrastrukturu a služby podle toho, jak se vyvíjejí jejich aktuální potřeby, jak rostou a jak se rozvíjejí,“ uvedla Jabůrková pro EurActiv.

Firma se může starat jen o zákazníky

Cloudové služby jsou totiž dostupné okamžitě a odkudkoliv, není proto třeba kupovat hardware nebo software či budovat infrastrukturní systémy. Podniky si tak díky tomu mohou koupit či pronajmout, co právě potřebují. Například mohou mít k dispozici data, která chtějí analyzovat. Za tímto účelem mohou využívat datových center a to bez toho, aby si musely budovat vlastní.

Díky využívání cloudových platforem také mohou rozvíjet levně a rychle různé aplikace a mají snazší přístup k technologickým inovacím. I malé a střední podniky tak mohou experimentovat a vyvíjet nové výrobky či služby, což jim v konkurenci s velkými firmami má pomoci.

Výhodou pro malé a střední podniky je také čas. Služby mohou využívat okamžitě, nevyžadují téměř žádné investice. „Jako uživatel se firma stará pouze o své zákazníky a poskytovatel cloudových služeb o to, aby vše běželo, jak má,“ říká Jabůrková ze společnosti IBM.

Autor: Eliška Kubátová

REKLAMA
REKLAMA