Belgičané se dohodli na kompromisu ohledně CETA. Co Valonům vadilo?

Obchodní dohodu EU a Kanada v plánovaném termínu nepodepíšou. Mezi belgickými regiony se však pravděpodobně podařilo dosáhnout kompromisu a CETA by se v EU mohla odblokovat.
Paul Magnette
Valonský premiér Paul Magnette © WikimediaCommons.org / UNCTAD

Belgické regiony se dnes dopoledne dohodly na odblokování situace kolem Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) mezi Evropskou unií a Kanadou. Ta měla být právě dnes podepsána na summitu EU-Kanada v Bruselu, ze kterého však na poslední chvíli sešlo.

Proti obchodní smlouvě se totiž před dvěma týdny postavil parlament frankofonního regionu Valonsko. Bez něj nemohla dát dokumentu zelenou ani belgická centrální vláda, která ovšem dohodu podporuje. CETA přitom potřebuje souhlas všech členských zemí EU.

„Nakonec jsme našli mezi Belgičany shodu,“ citovala ČTK valonského premiéra Paula Magnetteho. „Valonsko je nesmírně šťastné, že naše požadavky byly vyslyšeny,“ dodal.

S dosaženým kompromisem teď budou muset souhlasit i ostatní belgické regionální parlamenty. Belgie však usiluje o to, aby změny schválily také zbylé členské státy a Kanada.

Na čem se konkrétně Belgičané dohodli, zatím není jasné. Podle belgického premiéra Charlese Michela by se měly regionální parlamenty včetně toho valonského k dohodě vyjádřit před páteční půlnocí, uvedla ČTK.

Co vlastně obchodní dohoda CETA obsahuje? Více >>>>

Ještě v pondělí informoval valonský premiér Magnette o tom, že za současných podmínek nemůže jeho region dohodu CETA podpořit. Odmítl také jakýkoliv nátlak a ultimáta ze strany EU.

Valonsko podle něj potřebovalo více času na to, aby mohlo prostudovat všechny dokumenty a ústupky, které se jim v průběhu posledních dvou týdnů podařilo vyjednat.

Odmítl také obvinění, že Valonsko přišlo s připomínkami k dohodě na poslední chvíli. Minulý týden uvedl, že region doručil své výhrady Evropské komisi už před rokem. Ta se jimi ale začala zaobírat prý až na začátku tohoto měsíce.

Co se Valonsku na dohodě CETA nelíbilo?

Valonům nejvíce vadí, že by CETA umožnila investorům žalovat státy v případě, že přijmou zákony na ochranu občanů a životního prostředí, které by mohly firmám poškodit byznys. Výsledkem mezinárodních žalob by teoreticky mohly být výrazné finanční sankce.

Podle Magnetteho proto region žádal právní záruky, že v případě sporů s nadnárodními společnostmi budou respektovány zájmy států a jejich právo na regulaci. Evropská komise na to v neděli reagovala návrhem deklarace, která by měla podobné žaloby znemožnit.

CETA Valonsko

© Shutterstock / John Kehly

Valonsku se také nezamlouvalo, že CETA umožňuje Kanadě v oblasti zemědělství jednostranně omezit dovoz výrobků z EU, ale Unii stejný krok nepovoluje. Valonští poslanci proto v obavách z kanadské konkurence žádali větší ochranu pro místní firmy.

Výhody plynoucí z CETA by prý také mohly nadnárodní firmy sídlící v Kanadě využít ve svůj prospěch na úkor valonských podnikatelů. V rozhovoru pro francouzský deník Le Monde Magnette uvedl, že Kanada je sice menší než EU, ale pokud by soustředila vývoz určitého výrobku do konkrétního regionu nebo státu, může tam ohrozit celé výrobní odvětví.

Valoni také upozorňovali, že CETA je modelová dohoda, podle které se bude připravovat i dohoda o volném obchodu s USA (TTIP) nebo podobná dohoda s Japonskem. Proto žádali co nejdůkladnější vyjasnění všech jejích bodů.

Politické body

Podle belgických komentátorů mohly stát za valonským nesouhlasem také čistě politické důvody. V regionu vládne socialistická strana PS (Parti socialiste) a dohodu CETA odmítly právě strany na levé části politického spektra. Na federální úrovni jsou socialisté naopak v opozici. U moci je koalice liberálů, křesťanských demokratů a nacionalistů.

Dohodou CETA se zabýval i nedávný evropský summit. Více >>>>

Socialistická strana je přitom v Belgii v krizi, jakou už dávno nezažila, konstatoval belgický deník La Libre. Proto je podle něj možné, že se socialisté snaží získávat politické body právě na odmítání dohody. Proti CETA se totiž staví velká část frankofonní populace Belgie.

Tomuto názoru nahrává i fakt, že i když teď frankofonní socialisté dohodu blokují, během mandátu předchozí federální vlády – kterou sami řídili – se jednání o CETA přímo účastnili. Komentátor La Libre Corentin de Salle upozornil, že většina evropských socialistických stran na rozdíl od té belgické smlouvu podporuje.

V nedávném průzkumu společnosti iVOX pro belgické rádio RTL vyjádřilo více než 72 procent frankofonních respondentů valonskému premiérovi v jeho odmítavém postoji vůči CETA podporu.

S využitím EurActiv.sk

REKLAMA
REKLAMA