Asociační dohoda EU-Ukrajina: 7 čísel pro český export

Ukrajina byla pro české firmy slibnou zemí, která se navíc díky přibližování k EU měla stát z hlediska exportu ještě přitažlivější. Vývoj spojený s ruskou agresí s touto atraktivitou zamával. Podpis asociační dohody nabízí českému exportu na Ukrajinu pozitivní vyhlídky. Její ekonomická část ale začne být účinná až za rok a čtvrt. A prozatím prý řada firem zemi odepsala.
Porošenko
Ukrajinský prezident Petro Porošenko; zdroj: Shutterstock; autor: Mykhaylo Palinchak

Evropský parlament a ukrajinská Verchovna rada včera souběžně odsouhlasily asociační dohodu mezi EU a Ukrajinou. Byl to symbolický moment, protože právě kvůli tlaku Ruska, které si podpis dohody nepřálo, se před rokem začaly odvíjet události, které vedly až k současné krizi.

Přibližování Ukrajiny k Unii ještě bude během na dlouhou trať. Asociační dohodu například čeká ratifikační proces mezi osmadvacítkou členských zemí. A účinnost zásadní ekonomické části, která počítá s postupným odstraněním obchodních bariér a harmonizací předpisů ve vybraných sektorech, se odkládá až do roku 2016.

Minulý týden se na tom dohodli evropský komisař pro obchod Karl De Gucht, ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin a ruský ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev. Dohoda o vytvoření tzv. obsáhlé a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA) by měla začít v praxi platit až od 31. prosince příštího roku. Požádali o to prý sami Ukrajinci.

Bojí se EU…

Evropská komise po ratifikaci přiznala, že účinnost dohody se odkládá kvůli ruským výhrůžkám. „Rusko hrozilo, že zruší výhody, které pro Ukrajinu vyplývají ze smlouvy o volném obchodu v rámci Společenství nezávislých států, a přijme další opatření proti ukrajinské ekonomice,“ řekl ve Štrasburku evropský komisař pro politiku sousedství a rozšíření Štefan Füle.

Krátkodobě by to Ukrajině mohlo vyhovovat. Komise totiž navrhuje, aby nadále platily jednostranné obchodní výhody, které EU pro Ukrajinu zavedla v březnu. Pokud s tím budou souhlasit všechny členské země, ukrajinští vývozci tak nadále nebudou muset při exportu většiny zboží do EU platit cla, zatímco evropské firmy se jim prozatím nevyhnou.  

Není to poprvé, co se ekonomická část dohody odsouvá do pozadí. Politickou část podepsal s EU už v březnu prozatímní ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk, ekonomické kapitoly čekaly na podpis do června, protože EU o nich chtěla podrobněji diskutovat s Ruskem.

…nebo Moskva?

Jestli ale bude Rusko pokračovat ve svých akcích proti suverenitě a jednolitosti Ukrajiny, EU může změnit kurz a uplatňování DCFTA „rozmrazit“. Europoslancům to včera ve Štrasburku řekl komisař de Gucht.

Podle komisaře Füleho chce Unie přesvědčit Rusko, že kvůli asociační dohodě EU s Ukrajinou nehrozí ruské ekonomice nebezpečí. Moskva ovšem tvrdí, že kdyby Ukrajina jako významný partner Ruska vstoupila do evropské zóny volného obchodu, mohlo by ruský trh zaplavit levnější zboží z unijních zemí.

Podle mluvčího Komise Wojtka Talka tak bylo „pragmatické“ Rusko do vyjednávání zahrnout. „Poslední, co bychom chtěli, je vytvářet politické napětí založené na obchodní dohodě,“ citovala ho BBC.

Odepsaná země?

Obchod České republiky s Ukrajinou v posledních měsících kvůli napjaté situaci vázne. V posledním čtvrtletí minulého roku vyvezli čeští exportéři podle čísel Českého statistického úřadu na Ukrajinu zboží za necelých 9 miliard korun. V prvním čtvrtletí letošního roku to už bylo jen necelých 6 miliard a ve druhém čtvrtletí přibližně 4,8 miliard korun.  

Pro české podniky přitom byla Ukrajina zemí s velkým potenciálem. „Loni v říjnu jsme s prezidentem Zemanem pořádali cestu na Ukrajinu a byla to největší mise, jakou kdy v České republice někdo organizoval – zúčastnilo se jí sto firem,“ vzpomínala v nedávném rozhovoru pro EurActiv ředitelka Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kuchtová.

Asociační dohoda tak v budoucnu může mít vliv i na český export. V červnu se její dopad na českou ekonomiku pokusila vyčíslit Sekce pro evropské záležitosti na Úřadu vlády. Podle jejích údajů se třeba dalo počítat se snížením nákladů pro české exportéry v řádech stovek milionů ročně. Jaká jsou další zajímavá čísla pro český vývoz?

  • 5: Česká republika je mezi členskými zeměmi EU pátým největším vývozcem na Ukrajinu a šestým největším dovozcem z Ukrajiny. Největším vývozcem na Ukrajinu je Německo, za ním následují Polsko, Maďarsko a Itálie. Na Ukrajinu Česko vyváží hlavně elektroniku a mechanické nástroje. Dováží naopak hlavně rudy kovů, paliva a oleje.
  • 450 milionů: Tolik korun ročně by mohli čeští exportéři ušetřit díky snížení celních nákladů, které má v budoucnu přinést plná implementace dohody.
  • 13 milionů: Tolik korun by naopak mohl ztratit český rozpočet kvůli ušlým clům od ukrajinských vývozců. Ukrajina do Česka vyváží méně, a to hlavně výrobky s nižší přidanou hodnotou, pro které platí nižší sazby. Roli hraje také alokace příjmů z cel do rozpočtu Evropské unie.
  • 1 miliarda: O jednu miliardu ročně by mohl vzrůst vývoz České republiky na Ukrajinu, a to jen díky změnám ve clech. To je z makroekonomického pohledu poměrně málo. Svou roli totiž hrají dřívější dohody mezi EU a Ukrajinou, které stanovují už tak relativně nízké sazby.
  • 900 milionů: Navíc je ovšem možné počítat ještě s výnosem 900 milionů korun ročně, které by se mohly českým exportérům přisypat díky snížení netarifních bariér. Pro ukrajinské exportéry by šlo o 1,2 miliard korun ročně.
  • 2 miliardy: O asi dvě miliardy korun by se díky asociační dohodě mohl dlouhodobě navyšovat český hrubý národní produkt.
  • 1.700: Tolik nových pracovních míst by mohlo v Česku díky dopadům asociační dohody vzniknout.

Jak ovšem upozornila Kuchtová, vývoj po listopadovém vilniuském summitu se situací na Ukrajině zamával. Jak už bylo zmíněno, má to vliv i na obchod českých podniků. „Jestli se ptáte na současný postoj firem, tak řada z nich Ukrajinu odepisuje,“ řekla Kuchtová redakci.

„Na druhou stranu se řada z nich zajímá o možnost zapojit se po skončení konfliktu do obnovy a rekonstrukce,“ dodala.

Autor: Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA