Velká trojka vyzývá k navýšení klimatického cíle na 30 %

Ministři Německa, Francie a Velké Británie včera společně prohlásili, že by Unie měla svůj cíl dosáhnout do roku 2020 20% snížení emisí skleníkových plynů zvýšit na 30 %, a to i jednostranně. Obávají se, že by Evropa jinak mohla v sektoru zelených technologií začít zaostávat za Čínou, Japonskem a Spojenými státy.

Stávající dvacetiprocentní závazek může podle ministrů tří velkých evropských zemí Evropskou unii znevýhodnit oproti světovým konkurentům. Navýšení cíle na 30 % by naproti tomu unijní ekonomice poskytlo impuls k investicím do zelených inovací a udrželo ji na světové špičce v oblasti čistých technologií.

V článku uveřejněném ve včerejším vydání deníku Financial Times se britský ministr pro klimatické změny Chris Huhne, německý ministr životního prostředí Norbert Röttgen a francouzský ministr životního prostředí Jean-Louis Borloo vůbec poprvé shodli na tom, že je evropský redukční cíl třeba zvýšit.

„Pokud se budeme držet 20% cíle, Evropu v nízkoemisním světě porazí takové země jako jsou Čína, Japonsko nebo Spojené státy, které všechny usilují o vytvoření co nejpříznivějšího prostředí pro investice do nízkouhlíkových technologií,“ říkají ministři. Ambicióznější cíl by prý mohl zelenou ekonomiku rozpumpovat. „Z toho důvodu si myslíme, že posun k 30 % je správný,“ dočteme se dále v textu.

Prohlášení bylo pro řadu pozorovatelů překvapivé, neboť Německo až doposud podporovalo oficiální unijní stanovisko, podle nějž Unie svůj svůj cíl zvýší na 30 % teprve ve chvíli, kdy se ke srovnatelným krokům odhodlají také další významní světoví znečišťovatelé. V květnu dokonce ministři průmyslu Německa a Francie vydali společné prohlášení, v němž jednostranné zvyšování cíle s ohledem na konkurenceschopnost evropských podniků jasně vyloučili.

Také stanovisko Francie bylo dosud nejednoznačné. Navzdory zmíněnému prohlášení ministr Borloo na červnové Radě unijních ministrů pro životní prostředí uvedl, že ostatní země už srovnatelné kroky přijaly a podmínky pro změnu cíle jsou tedy z velké části splněny.

Jasným a vytrvalým obhájcem jednostranného navyšování redukčního cíle je tak z uvedené trojice zemí pouze Velká Británie.

Zastánci změny často argumentují tím, že díky hospodářské krizi a propadu průmyslové výroby bude přechod na 30% cíl levnější, než se původně očekávalo. To dokládá ve svém květnovém sdělení také Evropská komise, která vypočítává, že v důsledku recese vyjde Evropu navýšení cíle jen o něco málo dráž, než s čím vlády původně počítaly, když se zavazovaly ke 20% redukci skleníkových plynů – konkrétně o 11 miliard eur. Samotné splnění 20% cíle má nyní podle exekutivy stát 48 miliard eur namísto původně očekávaných 70.

Komise ale sama žádné zpřísňování závazku nepodporuje. Podle komisařky pro klimatické změny Connie Hedegaard by to ani nedávalo smysl – podmínky k tomu ještě nenastaly.

Možného navýšení cíle se dlouhodobě obávají také velké průmyslové podniky. Pokud by k němu Evropa přistoupila, ohrozila by tím konkurenceschopnost průmyslu. „Evropskému průmyslu by to v dobách krize vyslalo špatný signál,“ říká Jürgen R. Thumann prezident průmyslové asociace BusinessEurope (jejím členem je i český Svaz průmyslu a dopravy).

Ne všechny podniky ale s linií, kterou razí BusinessEurope, souhlasí. Firmy zapojené do sdružení Climate Group, v němž jsou kromě velkých firem zastoupeny také některé regionální vlády a zastupitelstva, 30% cíl naopak podporují.

„Velká Británie a další progresivní vlády mají pravdu, když říkají, že změna k 30 % není důležitá jen pro životní prostředí. Zásadní je z dlouhodobého hlediska i pro evropské podnikání,“ říká Mark Kenber, ředitel oddělení mezinárodní politiky Climate Group.

Až budou státy Evropské unie hledat společnou pozici pro prosincová klimatická jednání v mexickém Cancúnu, může společné stanovisko tří ministrů teoreticky vést k znovuotevření debaty o jednostranném přechodu na 30% cíl.

REKLAMA

REKLAMA