Ve využívání bioodpadu Česko pokulhává, i když se čísla zlepšují

Biologicky rozložitelný odpad může najít uplatnění v kompostárnách nebo bioplynových stanicích. V Česku ale častěji míří na skládky, a jeho využívání se tak drží na nízké úrovni.
bioodpad
© Shutterstock / KaliAntye

Přibližně polovina komunálního odpadu v České republice stále končí na skládkách, ukazují nejnovější data Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Množství vytříděného komunálního odpadu se sice rok od roku zvyšuje a množství zbytkového (takzvaného směsného) odpadu klesá. V roce 2015 ale podle ČSÚ stejně putovalo na skládky 1,8 milionu tun odpadu, což představovalo 53 % z celkové produkce komunálního odpadu v Česku. V roce 2014 to bylo 56 %.

Na stejné úrovni zůstal mezi lety 2014 a 2015 podíl odpadů, které zamířily do spaloven a zařízení pro energetické využití (18 %). Zvýšil se podíl zrecyklovaného komunálního odpadu (z 23 % na 25 %) a více odpadů se také zkompostovalo (3 % v roce 2014 a 4 % v roce 2015).

Plýtvání není in

Ekologické organizace dlouhodobě upozorňují na to, že čísla by mohla být daleko lepší. Například v kompostování se totiž Česko pohybuje hluboko pod evropským průměrem.

„Zatímco v České republice se v roce 2014 zkompostovala jen 3 % komunálních odpadů, průměr EU byl 16 %, a nejlepší Rakousko dokázalo kompostovat dokonce 32 %,“ upozorňuje expert Hnutí Duha Ivo Kropáček.

„Bioodpady jsou tím nejvíce zastoupeným odpadem v komunálních odpadech, který je navíc snadno využitelný,“ dodává přitom.

Třídění bioodpadů je tak podle něj nutné zvýšit. Mimo jiné proto, že společnost jinak plýtvá cenným zdrojem organické hmoty, který pak ubývá v zemědělské půdě.

odpady ČSÚ

Zdroj: Produkce, využití a odstranění odpadu a produkce druhotných surovin v roce 2015 – Český statistický úřad

S tím souhlasí i český europoslanec Miroslav Poche (ČSSD, S&D), který ve výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku vypracovával návrh stanoviska k nové směrnici o odpadech. Ta je součástí aktuálně projednávaného balíčku pro oběhové hospodářství, který Evropská komise představila loni v prosinci.

„Musíme konečně zabránit tomu, aby bioodpad končil na skládkách, což je v naší moderní době jednoduše nepřípustné,“ říká Poche.

Využívání bioodpadu

Biologický odpad definuje evropská i česká legislativa jako biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků, potravinářský a kuchyňský odpad z domácností, restaurací a dalších stravovacích zařízení nebo maloobchodních zařízení a také srovnatelný odpad podniků potravinářského průmyslu.

Pokud se takový odpad odváží na skládky, nedochází jen k plýtvání. Rozkládání navíc například přispívá k produkci metanu, který je jedním ze skleníkových plynů způsobujících globální oteplování.

Daleko lepší je tak odpad rostlinného původu zpracovávat v kompostárnách a odpad živočišného původu směřovat do bioplynových stanic.

Meziroční nárůst v množství kompostovaného odpadu podpořila i povinnost obcí zavést od roku 2015 třídění bioodpadů. Má to však mezery.

„To se nám zdá být mnohem výhodnější, než zpracovávat odpad spalováním. Z jedné tuny tříděného bioodpadu se dá vyrobit až 100 kubíků bioplynu, a z něj pak přibližně 200 kWh elektrické energie a 350 kWh tepla,“ uvádí europoslanec Poche.

Dřevěné části odpadu ze zeleně, jako jsou větve nebo štěpka, je ale možné také s výhodou spalovat, říká Kropáček z Hnutí Duha.

Další možnost využití nabízí doprava. „Biopaliva mohou například využívat zůstatkový fritovací olej z fastfoodových řetězců. Kdyby se nám podařilo zvýšit třídění bioodpadu, dosáhneme velkých úspor i v energetice,“ dodává Poche.

Zkompostuj si sám

Pro řadu domácností ale zatím třídění a využívání bioodpadu není normální záležitost.

„Ačkoliv třídění papíru, plastů a skla je zcela běžnou praxí pro většinu obyvatel, třídění organických zbytků této úrovně ještě nedosáhlo,“ říká Jan Moravec ze spolku Ekodomov.

„Mezi hlavní důvody patří nedostatek informací a pochopení širších souvislostí dopadu třídění biomateriálu. Lidem také chybí motivace, proč začít třídit biomateriál a kompostovat. Tomu se snažíme přispět naší kampaní Kompostuj.cz, neboť nemá smysl se stále odvolávat na nefunkční či chybějící legislativu. Každý může začít sám u sebe a může začít hned,“ dodává.

využívání bioodpadu

© Pixabay

Pozitivnímu vývoji může napomoci také legislativa. Meziroční nárůst v množství kompostovaného odpadu podpořila podle odborníků i zákonná povinnost obcí zavést od roku 2015 třídění bioodpadů. I to má ale své mezery.

„Zákonná úprava bohužel umožňuje městům přistavit jeden jediný kontejner na bioodpad, třeba na sběrný dvůr, a tím splnit povinnost. Mnoho měst takto legislativní povinnost obchází, takže domácnosti na sídlištích stále nemají reálnou možnost bioodpad třídit,“ upozorňuje Kropáček.

Ve využívání bioodpadu by podle něj mohl pomoci i nový zákon o odpadech, který připravuje ministerstvo životního prostředí.

„Zákon obsahuje Hnutím Duha prosazovanou recyklační slevu ze zvýšeného skládkovacího poplatku pro obce. Požadovaná míra recyklace je ale tak nízká, že ji snadno splní většina obcí. V tomto ohledu je potřeba návrh zákona ještě upravit,“ říká ale Kropáček.

Ekologická organizace navrhuje, aby recyklační slevu ze zvýšeného skládkovacího poplatku získaly obce buď za dosažení vysoké míry recyklace – nad 50 % – nebo za nízkou produkci směsných komunálních odpadů.

Podle Moravce je potřeba podpořit i ty, kdo si bioodpad chtějí zpracovávat úplně sami. „To, co lidé neodloží, není třeba řešit a obec ušetří peníze. Proto je v zájmu obcí podporovat domácí kompostování, vermikompostování či sousedské kompostování, kdy si lidé zpracovávají svůj biomateriál sami, a navíc získávají organické hnojivo,“ říká.

REKLAMA
REKLAMA