Testování emisí v EU čekají velké změny

Testování emisí v EU se během podzimu věnuje několik jednání. Pozornost automobilek se zaměřuje na nový testovací cyklus RDE.
testování emisí v EU
© Shutterstock / gyn9037

Na základě evropských pravidel musí výrobci automobilů respektovat postupně se zpřísňující limity pro emise, které vozidla vypouštějí.

Legislativa se věnuje jednak látkám znečišťujícím ovzduší (vyjmenovány pod článkem), jejichž limity jsou upraveny emisní normou Euro (nejnovější norma Euro 6 se vztahuje na vozidla, která do prodeje vstoupila po 1. září 2014).

S ohledem na klimatickou politiku ovšem EU sleduje také emise oxidu uhličitého (CO2). Průměrné emise vozů prodaných v EU nesmí v roce 2020 překročit 95 gramů CO2 na ujetý kilometr.

Komise nedávno představila novou strategii pro čistou mobilitu. Více >>>> 

Pozornost se věnuje i unikání par uhlovodíků z palivových systémů – takzvaným emisním způsobeným vypařováním.

Dodržování legislativy je možné kontrolovat díky testování vozidel. Evropská unie dosud využívala systém laboratorních testů známý pod zkratkou NEDC (New European Driving Cycle). Ukázalo se však, že podmínky NEDC dostatečně nereflektují skutečný objem emisí, který automobil produkuje při reálné jízdě.

Podle údajů Evropské komise například u dieselových aut vyhovujících aktuálně platné normě dochází v reálných podmínkách k překročení limitu pro emise oxidů dusíku (NOx) – stanoveného na 80 miligramů/kilometr – až o 400 procent ve srovnání s laboratorními testy.

Reálné podmínky jízdy

V roce 2010 proto Komise zahájila práci na přípravě nové metodiky založené na reálných podmínkách jízdy. Běžně se tento systém označuje zkratkou RDE (Real Driving Emmissions). V rámci tohoto cyklu má testování probíhat na skutečných silnicích a měřit emise při náhodném zrychlování a zpomalování.

K tomu mají sloužit přenosné měřicí systémy emisí (PEMS) připevněné na vozidle. V první fázi mají být používány pro měření NOx, později se budou využívat také pro měření počtu pevných částic (PN).

Na základě hlasování v evropském Technického výboru pro motorová vozidla (TCMV) vstoupil nový systém v platnost začátkem letošního roku. Prozatím se však PEMS využívají pouze za účelem monitorování a výsledky nemají vliv na to, zda daný automobil získá osvědčení potvrzující soulad s předpisy.

Dieselová auta v reálných podmínkách překračují limit pro NOx až o 400 % ve srovnání s laboratorními testy.

Rada EU zastupující členské země a Evropský parlament už letos daly zelenou i druhému balíčku pravidel k RDE, ve kterém TCMV určil data pro „ostrý“ start nového testovacího systému. Ten by měl pro všechny nově schvalované typy aut přijít v září 2017 a následně v září 2019 pro všechna nově vyrobená vozidla všech typů.

Vzhledem k technickým omezením pro rychlé snížení emisí NOx a nejistotám spojeným s užíváním nové technologie PEMS bylo stanoveno přechodné navýšení limitů (Euro 6). Ve skutečnosti by tedy měli výrobci aut snížit rozdíl mezi stanoveným limitem a emisemi naměřenými v reálných podmínkách (tzv. faktor shody) ze zmíněných 400 procent na nižší hodnoty, a to ve dvou krocích:

  • Krok 1: výrobci aut musí dosáhnout faktoru shody 2.1, což v praxi znamená, že u vozidel může být v reálných podmínkách naměřeno množství emisí až o 110 procent vyšší, než určuje limit. Pro nové modely aut to má platit od září 2017 a pro všechny nově vyrobené automobily od září 2019.
  • Krok 2: rozdíl mezi povolenými a naměřenými emisemi se má snížit na faktor shody 1.5, a automobily by tedy mohly v reálných podmínkách produkovat až o 50 procent emisí více, než určuje limit. Na nové typy aut se má pravidlo vztahovat od ledna 2020 a na všechny nově vyrobené vozy od ledna 2021.

Proti zmírnění limitů v minulosti protestovala část europoslanců. Více >>>>

Testování emisí v EU a další změny

S ohledem na rozdíly mezi výsledky testů metodikou NEDC a reálným životem se EU rozhodla přijmout také novou „Celosvětově harmonizovanou zkušební proceduru pro lehká vozidla“ (WLTP), která se vztahuje i na testování emisí CO2.

Ta by měla opět zaručit, že výsledky testování budou lépe odpovídat podmínkám reálné jízdy a technologickému pokroku ve výrobě aut. V tomto případě se nejedná o testování ve skutečném provozu, ale vylepšené laboratorní testy. Díky nim bude možné například posuzovat individuální vlastnosti aut s volitelným vybavením nebo lépe reflektovat jízdu ve vyšších rychlostech.

Auta v EU spotřebují víc, než ukazují testy. Více >>>>

V současné době čekají výrobci automobilů na představení dalšího balíčku návrhů, podle kterých by se mělo WLTP testování v budoucnosti řídit. Již nyní je však jasné, že by se nová procedura – podobně jako RDE testování – měla začít používat již od září 2017.

Automobilový průmysl dlouhodobě vyzývá k tomu, aby příprava na vstup obou testovacích systémů v platnost byla dobře koordinovaná. Výrobci budou muset jednak zajistit, že jejich automobily budou novým testům vyhovovat z technického hlediska, ale změny zároveň přinesou potřebu nových homologací a registrací nebo změny v daňové oblasti. To znamená také zvýšenou administrativní zátěž pro národní schvalovací orgány.

Zádrhel v legislativě

Rozhodnutí přijatá během projednávání jednoho testovacího systému také mohou také ovlivnit přípravu toho druhého. Nejviditelnějším případem je schválení prvního balíčku pravidel pro zavádění WLTP, který výbor TCMV odsouhlasil v polovině června.

Rozhodl, že v případě nových typů automobilů WLTP nahradí NEDC od září 2017 a o rok později, tedy od září 2018, začne platit pro všechna nově vyrobená osobní auta.

To jednak znamená, že se harmonogram přechodu na WLTP rozchází se schváleným harmonogramem pro první krok v přijímání RDE (září 2017 a září 2019). Zároveň by ale s ohledem na platnou evropskou legislativu mohlo v konečném důsledku dojít k tomu, že výrobci budou muset září 2018 akceptovat právě i jako datum spuštění RDE s platností pro všechny nově vyráběné vozy.

Schválené nařízení k WLTP totiž počítá s novou definicí typu vozidla po přechodu ze starého k novému testování. V praxi by to znamenalo, že od září 2018 by byla všechna schvalovaná vozidla považována za nové typy aut, a automaticky by tak podléhala i novému testování emisí NOx (které bude pro nové typy automobilů platné od září 2017).

emisní testy EU

Toho se Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA) obává, protože doba přípravy na přijetí RDE pro celou výrobní flotilu by se tak zkrátila o  rok. Navíc by se změna podobným způsobem dotkla i testování emisí způsobených vypařováním, v němž se budou měnit požadavky také od září 2019.

Automobilky by si proto přály, aby nařízení k WLTP obsahovalo formulaci zajišťující, že bez podstatné změny technologie nebude přechod z NEDC vyžadovat u jednotlivých modelů změnu typu. Problémem se zabýval výbor TCMV na svém prvním zasedání po letní přestávce 15. září, ale ani tam nedošlo k jasné dohodě a hlasování bylo odloženo.

Další balíčky k RDE

Pro plné přijetí obou nových testovacích systémů ještě zbývají k projednání další balíčky pravidel. V případě WLTP ještě není známo datum schvalování finálního balíčku. Aktuálně projednávaný třetí balíček k RDE by měl být schválen v listopadu letošního roku. Od letošního května už také běží práce na čtvrtém a posledním balíčku, který by mohl být hotov na jaře 2017.

Na jednacím stole proto ještě leží řada jednotlivostí, které je nutno doladit. U RDE se jedná například o otázku studeného startu, speciální podmínky aplikace RDE na hybridní vozy, zavedení PEMS pro měření pevných částic, využití přenosové funkce pro měření emisí nebo pravidla pro lehká užitková vozidla. Dosavadní legislativa k RDE se totiž zaměřuje na vlastnosti a výkon osobních automobilů.

U RDE zbývá k dojednání například otázka studeného startu, speciální podmínky pro hybridy, zavedení PEMS pro měření pevných částic, využití přenosové funkce pro měření emisí nebo pravidla pro dodávky.

Některé z těchto prioritních otázek pravděpodobně přijdou na řadu až při projednávání čtvrtého balíčku k RDE.

Týká se to například zmíněné přenosové funkce, která má být součástí analýzy získaných dat. Údaje z testovací jízdy by díky ní mělo být možné zpracovat tak, že emise vyprodukované ve chvílích hraničních podmínek (které jsou spíše vzácné) by byly vykompenzovány nižšími emisemi z doby klidné jízdy. To by mělo zajistit vyšší nákladovou efektivitu při vývoji systémů pro regulaci emisí používaných v automobilech.

U dalších témat Komise počítá s projednáváním v rámci třetího balíčku, podle automobilek by však bylo vhodnější ponechat jejich dopracování na později.

To je případ měření při studeném startu, kdy dochází k produkci většího množství emisí. Podle současné legislativy jsou tyto emise při RDE testování zaznamenávány, ale nezapočítávají se do konečného výsledku. Podle Komise by však v budoucnu do výsledku zahrnuty být měly. Změna však bude vyžadovat zásahy do technologie systémů pro regulaci emisí, a proto se výrobci domnívají, že by měla být spíše součástí čtvrtého balíčku k RDE.

Podobně je tomu s využitím přenosných systémů pro měření počtu pevných částic. Jak již bylo zmíněno, RDE se prozatím zaměřuje pouze na měření emisí NOx, do budoucna by ale měly sledovat i tuto součást výfukových exhalací. Jedná se však o  novou technologii, která za sebou ještě nemá podle automobilek dostatečné ozkoušení v praxi. Proto by prý bylo z vhodnější ponechat zavedení tohoto měření na pozdější fázi.

Další informace

Důležitá data:

4. října 2016: debata TCMV ke třetímu balíčku RDE
listopad 2016: hlasování TCMV o třetím balíčku RDE
konec roku 2016: možné hlasování TCMV o finálním balíčku k WLTP
květen/červen 2017: očekávané hlasování TCMV o čtvrtém balíčku k RDE

Schválený harmonogram zavádění RDE a WLTP:

září 2017: WLTP a 1. krok RDE začnou platit pro nové modely aut
září 2018: WLTP začne platit pro všechny nově vyrobené automobily
září 2019: 1. krok RDE začne platit pro všechny nově vyrobené automobily
leden 2020: 2. krok RDE začne platit pro nové modely aut
leden 2021: 2. krok RDE začne platit pro všechny nově vyrobené automobily

Tabulka pojmů:

Výfukové emise znečišťující ovzduší:
oxidy dusíku (NOx)
obsah pevných částic (angl. Particle Number – PN)
nespálené uhlovodíky (HC)
oxid uhelnatý (CO)

Vysvětlení zkratek:
NEDC = Nový evropský jízdní cyklus (angl. New European Driving Cycle), testovací systém dosud využívaný v EU
PEMS = přenosné měřicí systémy emisí (angl. Portable Emission Measuring Systems), nástroje pro měření emisí v rámci cyklu RDE
RDE = Emise v reálných podmínkách jízdy (angl. Real Driving Emissions), nová testovací metodika pro emise NOx a PN reflektující podmínky reálného světa
TCMV = Technický výbor pro motorová vozidla (angl. Technical Committee for Motor Vehicles), výbor expertů ze členských zemí EU připravující prováděcí předpisy Evropské komise
WLTP = Celosvětově harmonizovaná zkušební procedura pro lehká vozidla (angl. Worldwide Harmonized Light Vehicles Test Procedure), nová testovací procedura pro veškeré emise

REKLAMA
REKLAMA