Snižování emisí z elektráren a průmyslu se zrychlí. EU dokončila reformu povolenek

Vypouštění skleníkových plynů bude pro výrobce energie a průmyslové podniky dražší. Citlivá odvětví budou mít ochranu.
reforma ETS
© Pixabay

Snižování emisí skleníkových plynů pomáhá v boji s globálním oteplováním. Zároveň ale vyvolává obavy. Například v průmyslových odvětvích, která pro svou výrobu potřebují velké množství energie.

Tento problém má vyřešit reforma trhu s emisními povolenkami (ETS), která v EU po dvou a půl letech spěje k finále.

Minulý týden poslanci Evropského parlamentu na plenárním zasedání ve Štrasburku výraznou většinou potvrdili dohodu, kterou jejich vyjednavači zpečetili se zástupci členských zemí už v listopadu.

Zpravodajka: Vypořádali jsme se s mnoha problémy – od ceny uhlíku, která byla příliš nízká, až po náročnou otázku rovnováhy mezi našimi environmentálními ambicemi a ochranou energeticky náročného průmyslu

Reforma má zrychlit snižování emisí.

Systém ETS totiž stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vyprodukovat elektrárny, teplárny a průmyslové firmy v EU. Celkem zahrnuje okolo 12 tisíc zařízení. Jedna emisní povolenka odpovídá jedné tuně oxidu uhličitého, kterou může daný podnik vyprodukovat.

Stanovený emisní strop – tedy počet povolenek – se každoročně snižuje a podle nové dohody bude tempo tohoto snižování po roce 2020 rychlejší než doposud.

Má to přispět ke splnění evropského cíle, podle něhož se mají emise skleníkových plynů do roku 2030 snížit o 40 % ve srovnání s rokem 1990.

Povolenky budou dražší

Nová pravidla také umožní rychleji odstraňovat přebytečné povolenky, které se v systému začaly hromadit mimo jiné kvůli hospodářské krizi před deseti lety. Zdvojnásobí se totiž kapacity speciální stabilizační rezervy, do které se nadbytečné povolenky stahují.

To má pomoci nakopnout cenu povolenek, která je dlouhodobě velmi nízká.

Zároveň má novela směrnice o ETS zabránit takzvanému úniku uhlíku. Tedy riziku přesunu znečišťovatelů do zemí za hranicemi EU ve snaze vyhnout se politice snižování emisí.

Nejrizikovější odvětví získají emisní povolenky bezplatně, méně rizikové sektory získají bezplatně 30 % povolenek.

Nová právní úprava také vytvoří modernizační fond, který má podpořit investice do efektivnější energetiky v chudších členských státech, jako je Bulharsko a Rumunsko.

Europoslanec Belet: Namísto snižování emisí o 38 milionů tun ročně je budeme od roku 2021 snižovat tempem 50 milionů tun ročně. To je podobné, jako bychom ročně uzavřeli tři velké uhelné elektrárny.

Vznikne i takzvaný inovační fond, který má podporovat projekty v oblasti obnovitelné energie, zachycování a ukládání uhlíku a nízkouhlíkových inovací.

„Vypořádali jsme se s mnoha problémy – od ceny uhlíku, která byla jednoznačně příliš nízká, aby zajistila fungování trhu, až po nesmírně náročnou otázku dosažení rovnováhy mezi našimi environmentálními ambicemi a ochranou energeticky náročného evropského průmyslu,“ komentovala výsledek jednání parlamentní zpravodajka, konzervativní europoslankyně Julie Girlingová z Velké Británie.

„Výsledek byl trhem očekávaný, a nezpůsobil tedy žádný výrazný cenový efekt,“ uvedla Kateřina Kolaciová ze společnosti Vertis, která s povolenkami obchoduje.

Trh více ovlivnila zmíněná listopadová dohoda, díky které cena povolenky vyskočila o 15 % na necelých 9 eur. Podle odborníků je to zatím málo, protože při vytváření ETS se počítalo s cenou uhlíku okolo 30 eur.

Dalším krokem bude formální přijetí dohody ministry členských států. Reforma už je ale fakticky dokončená.

Průmysl chce větší ochranu

Dohodu o emisním trhu přivítaly i největší politické skupiny v Parlamentu – lidovci a socialisté.

„Namísto snižování emisí o 38 milionů tun ročně je budeme od roku 2021 snižovat tempem 50 milionů tun ročně. To je podobné, jako bychom ročně uzavřeli tři velké uhelné elektrárny,“ řekl belgický lidovecký europoslanec Ivo Belet.

Švédská sociální demokratka Jytte Gutelandová poznamenala, že její frakce chtěla, aby se emise snižovaly ještě vyšším tempem. „Podařilo se nám nicméně zavést přezkum v polovině obchodovacího období 2021–2030, během kterého se pokusíme snižování emisí urychlit,“ řekla.

Podnikatelské svazy: Politikům se podařilo přijmout pravidla, která emisnímu trhu přinesou více stability. V ochraně energeticky náročných odvětví by ale bylo potřeba přidat.

Sdružení evropských podnikatelských a zaměstnavatelských svazů BusinessEurope ocenilo, že se politikům podařilo přijmout pravidla, která emisnímu trhu přinesou více stability.

V ochraně energeticky náročných odvětví by ale podle něj bylo potřeba přidat a dát jim k dispozici více bezplatných povolenek.

Některé podniky se také obávají takzvaného korekčního faktoru, na jehož základě se může počet přidělených bezplatných povolenek snížit napříč odvětvími. Takový krok se uplatní ve chvíli, kdy by mohlo množství zdarma rozdělených povolenek překročit předem stanovené číslo.

BusinessEurope také upozornilo, že fungování ETS mohou ohrožovat další cíle, které se v EU v současné době projednávají. Díky nim se má zvýšit podíl obnovitelných zdrojů nebo snížit spotřeba energie. To ale může podle kritiků vést k dalšímu hromadění nadbytečných povolenek.

Nadšeně se na reformu netváří ani zelení europoslanci. „Schválené změny sice pomohly zvednout cenu povolenky z ubohých 5 eur, na kterých jsme ještě loni byli. Rozhodně nám ale nepomohou splnit naše závazky v rámci globální klimatické dohody z Paříže,“ poznamenal nizozemský europoslanec Bas Eickhout.

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EurActiv.cz a vydavatelství Economia.

REKLAMA
REKLAMA