Pro čistější vzduch jsou nutné změny v dopravě. Pomohou obchvaty měst i lepší MHD

Česko se podobně jako jiné země EU trápí s kvalitou ovzduší. Mezi hlavní znečišťovatele patří průmysl a vytápění domácností, větší pozornost se ale podle odborníků musí zaměřit i na dopravu. Ta dělá potíže hlavně ve větších městech.
kvalita ovzduší ČR
© Shutterstock / Tupungato

Bez snížení škodlivých emisí z dopravy se v Česku nepodaří dostatečně zlepšit kvalitu ovzduší. Kvůli jeho znečištění přitom u nás ročně umírají tisíce lidí a například Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že kvůli polétavému prachu země ročně přichází asi o sedm až osm procent HDP.

Česko neplní evropské předpisy pro kvalitu ovzduší v oblasti oxidu dusičitého (NO2) a částic PM10 (polétavý prach o velikosti 10 mikrometrů), podobně jako řada dalších unijních států. Evropská komise proto vůči České republice i dalším zemím vede řízení pro porušení povinnosti.

„Je potřeba podívat se na oblast dopravy, která v řadě velkých českých měst tvoří 90 až 95 procent podílu těch klíčových emisí, kde se nám nedaří plnit evropské cíle, upozornil ředitel Zeleného kruhu Daniel Vondrouš během debaty o implementaci evropské legislativy, kterou v polovině července pořádal EurActiv.

Regulace průmyslu

Doprava je jedním ze tří hlavních zdrojů znečištění ovzduší, společně s průmyslem a vytápěním domácností.

Zástupci průmyslu si přitom často stěžují, že se vina hází jen na ně. „Stále slyšíme, že se musí snížit znečištění z průmyslu a energetiky, a nová regulace směřuje právě na tyto sektory. Jiná odvětví z mého pohledu tolik regulována nejsou,“ uvedl během konference ředitel sekce hospodářské politiky na Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.

Průmysl s energetikou prý přitom přestávají hrát roli hlavních znečišťovatelů, a naopak stojí za výrazným zlepšením kvality ovzduší, kterého se v Česku podařilo od 90. let dosáhnout.

Doprava je jedním ze tří hlavních zdrojů znečištění ovzduší, společně s průmyslem a vytápěním domácností.

„V oblasti ochrany životního prostředí si každý myslí, že bychom se měli zaměřit na někoho jiného. Nicméně je pravda, že průmysl toho udělal skutečně hodně, zejména právě v oblasti ochrany ovzduší,“ řekl EurActivu náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

Průmyslové podniky podléhají směrnici o průmyslových emisích, která stanovuje standardy podle nejlepších dostupných technologií (Best Available Techniques – BAT). Ty jsou popsány v technických dokumentech známých jako BREF (BAT Reference Documents).

Takzvaným „BATům“ a „BREFům“ podléhají i elektrárny a teplárny. Letos v dubnu Komise schválila nové standardy, kterým se budou muset tyto velké spalovací zdroje přizpůsobit do srpna 2021.

Doprava je nejsložitější

Podle náměstka Smrže ale není pravda, že by se regulace nezaměřovala na další zdroje znečištění.

„U domácností máme kotlíkové dotace a také nový zákon o ochraně ovzduší, který nám umožňuje kontrolovat ty, kdo v domácích kotlích pálí komunální odpad,“ říká.

Jako nejsložitější oblast se podle něj zatím ukazuje zmíněná doprava. „Ale i tam máme mnohá opatření,“ uvedl náměstek.

Mezi ně patří podpora obnovy vozového parku, elektromobility a dalších alternativních paliv nebo opatření v oblasti infrastruktury, vyjmenovává ředitel odboru ochrany ovzduší na ministerstvu životního prostředí Kurt Dědič.

životní prostředí ČR

Konference „Chráníme svou budoucnost – Implementace environmentální legislativy EU v ČR“ © EurActiv.cz

K obnově vozového parku v ČR má vláda od konce loňského roku materiál vypracovaný ministerstvem průmyslu a obchodu. V Česku se jedná o významný problém, protože s průměrným věkem vozidel přesahujícím 17 let se řadí k nejhorším v EU.

rozvojem elektromobility počítá vláda mimo jiné v národním akčním plánu z roku 2015, který vychází z evropské směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. Na přechod k vozům na baterky ovšem tlačí také evropská legislativa pro emise oxidu uhličitého. Velkou roli pak hrají plány domácí automobilky Škoda, která chce v roce 2019 uvést na trh hybridní verzi Superbu a první čistý elektromobil plánuje začít prodávat o rok později.

Mezi lety 2014 a 2016 zaznamenaly elektromobily v Česku nárůst o 55 procent. Takových čísel se však zatím daří dosahovat zejména díky nízkému výchozímu stavu. Například letos v květnu se Česko podle evropské agentury EAFO stalo v oblasti elektromobility jedním z nejrychleji rostoucích trhů v Evropě, když majitelé nově zaregistrovali 54 elektromobilů a hybridů.

„Dalším opatřením by se mohly stát daňové nástroje, které analyzuje ministerstvo dopravy. Mělo by o tom předložit zprávu vládě do konce tohoto roku,“ uvedl Dědič.

Komplexní řešení ve městech

„Pak jsou opatření, která se dají realizovat na regionální úrovni. Ty jsme popsali v našich Programech zlepšování kvality ovzduší, které jsme vydali v loňském roce a u kterých se snažíme podporovat co nejrychlejší implementaci,“ dodal Dědič.

Ministerstvo tak například poskytuje obcím a krajům dotace na nové pracovníky, kteří mají řídit projekty zaměřené na zlepšování kvality ovzduší. Na regionální a obecní úrovni spadá velká část těchto projektů právě do oblasti dopravy. Může jít například o budování záchytných parkovišť typu P+R (park + ride) a posilování veřejné dopravy.

V EU zemře každoročně 400 tisíc lidí předčasnou smrtí právě kvůli znečištěnému ovzduší.

Významným opatřením je také budování městských obchvatů, dodává Vondrouš ze Zeleného kruhu. „Problém je, že tato opatření nejsou nijak závazná, nejsou nijak termínovaná, a proto není jasné, zda se je podaří zrealizovat, nebo nikoliv,“ říká však.

Podle zástupce výkonného ředitele Svazu měst a obcí ČR Dana Jiránka je důležité, aby se v daném místě řešila celková dopravní situace.

„Nejúspěšnější jsou ta města, kterým se současně podaří odstranit dopravní zácpy. To znamená, že se jim podaří například prosadit obchvat, aby tranzitní doprava nejezdila přes město, a podaří se jim zajistit plynulou městskou hromadnou dopravu, tak aby lidé měli větší motivaci přesednout do autobusů nebo trolejbusů,“ řekl EurActivu.

Se zdravím trpí i ekonomika

„Z německých výzkumů vyplývá, že ve vzdálenosti do 200 metrů od dopravní tepny roste například frekvence infarktů u mužů téměř dvojnásobně. Je to dáno tím, že na polétavý prach se váže benzo(a)pyren a další těkavé složky,“ upozornil Jiránek během debaty.

„V EU zemře každoročně 400 tisíc lidí předčasnou smrtí právě kvůli znečištěnému ovzduší. To nás stojí zdraví, peníze a má to ohromné náklady pro naši společnost,“ řekl také generální ředitel direktorátu Komise pro životní prostředí Daniel Calleja Crespo, který do Prahy přijel představit výsledky přezkumu provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí (Environmental Implementation Review – EIR).

EIR je dvouletý cyklus analýz, dialogu a spolupráce s cílem zlepšit provádění stávající environmentální politiky a právních předpisů EU. Jako první krok navrhla Evropská komise 28 zpráv, které popisují hlavní výzvy a příležitosti v oblasti životního prostředí pro jednotlivé členské státy.

České republice vidí Komise tři hlavní výzvy – vedle zlepšování kvality ovzduší je to posun k účinnému procesu posouzení vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) a přechod k oběhovému hospodářství.

Co si má ČR počít s oběhovým hospodářstvím? Čtěte více >>>>

Podobně jako v Praze chce Komise prodiskutovat výsledky přezkumu i v dalších členských zemích EU. V září se pak kvůli tomu sejde expertní skupina složená z odborníků ze všech členských států a na začátku příštího roku má začít příprava dalšího cyklu EIR.

Článek vznikl u příležitosti konference „Chráníme svou budoucnost – Implementace environmentální legislativy EU v ČR“, kterou EurActiv organizoval 19. července v Praze ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR a Zastoupením Evropské komise v ČR.

REKLAMA
REKLAMA