Přichází doba elektromobilů. Automobilky tlačí i čím dál přísnější limity pro emise

Evropské automobilky včetně české Škody Auto a celého koncernu Volkswagen zaměřují čím dál víc pozornosti na výrobu elektromobilů. Tlačí je k tomu i zpřísňující se limity pro emise oxidu uhličitého, které prosazuje Evropská unie. Výrobci aut upozorňují, že rozvoj elektromobilů a ekologicky „čistého“ provozu závisí hlavně na zájmu řidičů. Stát nebo města by je proto měly podpořit nejen dotacemi, ale taky třeba výhodami při parkování.
stáčení tachometrů
© Shutterstock

Česká automobilka Škoda představila nedávno na autosalonu v Šanghaji prototyp svého prvního elektromobilu. Sportovní užitkové vozidlo (SUV) s prozatímním názvem Vision E by se mělo začít vyrábět přibližně za tři roky.

Firma taky plánuje, že kolem roku 2025 už bude elektřinou poháněna každá čtvrtá nová škodovka. Některé ale budou tzv. hybridy – energii „ze zásuvky“ budou kombinovat se spalovacím motorem.

„Rozvoj elektromobilů nabírá obrátky a může se vyvíjet exponenciálně,“ uvedl na začátku dubna na konferenci v Praze Tomáš Chmelík ze společnosti ČEZ.

„Není důležité, zda se o komerčním trhu s elektromobily bavíme okolo roku 2023 nebo 2025. Pro nás je klíčový trend,“ dodal Chmelík.

Až 30 000 elektromobilů v Česku do roku 2025

Energetický gigant ČEZ, který v Česku provozuje veřejné dobíjecí stanice, počítá s tím, že v tuzemsku bude kolem roku 2025 jezdit 20 až 30 tisíc aut na elektřinu.

„To už je masa, která může přispět k tomu, že budování a provoz veřejné infrastruktury se začnou vyplácet a budou komerční,“ tvrdí Chmelík.

I kvůli ceně zatím v Česku není o elektromobily tak velký zájem jako v některých západoevropských zemích. Kvůli tomu také automobilky nabízejí tento typ vozidel později než v jiných státech.

Proto bude podle Chmelíka zásadní právě aktivita české automobilky. „Zkušenosti z ostatních zemí ukazují, že velký vliv na vnímání elektromobility má domácí výrobce,“ zdůrazňuje.

Nižší spotřeba, méně emisí

V plánech automobilového průmyslu hraje důležitou roli taky Evropská unie. Ta určuje limity pro emise hlavního skleníkového plynu způsobujícího globální oteplování, oxidu uhličitého (CO2).

Osobní auta a dodávky odpovídají přibližně za 13 procent celoevropské produkce emisí CO2.

První limity byly stanoveny v roce 2007. Aktuálně platí, že v roce 2021 by neměl průměr žádné automobilky za všechny její vozy prodané v EU překročit 95 gramů CO2 na ujetý kilometr.

Zastánci regulace poukazují na to, že snižování emisí CO2 má vliv nejen na ochranu klimatu, ale taky na peněženky řidičů. Existuje totiž přímá úměra mezi emisemi CO2 a spotřebou paliva. Evropská komise například předpokládá, že během životnosti průměrného osobního auta může řidič ušetřit za palivo průměrně až tři tisíce eur (přibližně 81 tisíc korun), pokud se spotřeba srovná s úrovní stanovenou pro rok 2015.

čistá mobilita EU

© Shutterstock

Nástup elektromobilů

Ochránci životního prostředí a Evropský parlament tlačí na to, aby se evropská legislativa emisím CO2 z aut věnovala i dál.

Europoslanci vyzvali už před rokem a půl Evropskou komisi k tomu, aby stanovila limity i pro období po roce 2020.

Komise chce svůj emisní cíl představit do léta. Dojednání konkrétních pravidel pak bude právě na europoslancích a zástupcích členských zemí.

Zatím se neví, jak vysoký nový cíl bude. Podle různých odhadů by se mohl pohybovat mezi 68 až 80 gramy CO2. Do něj by se v současnosti kromě elektromobilů vešly jen některé hybridy a možná nejmenší vozy na stlačený zemní plyn (CNG).

Automobilky se můžou snažit dosáhnout snížení emisí taky díky úpravám konvenčních pohonů. Při dalším zpřísňování limitů už si s tím ale nevystačí. Po ruce jsou alternativní paliva jako zemní plyn. Po roce 2021 ale budou muset v mnohem větší míře nastoupit právě elektromobily.

Záleží na řidičích

Samotná výroba aut na elektrický pohon ale situaci nespasí, tvrdí výrobci.

„Automobilky mají jen omezený vliv na to, jak efektivně jsou jejich produkty v konečném důsledku využívány,“ říká výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) Zdeněk Petzl.

„Samy nové technologie ve vozidlech jsou jen jednou z částí většího rámce snižování emisí,“ dodává. „Bez toho, abychom rozvíjeli i další oblasti, jako jsou inteligentní dopravní systémy, zlepšili infrastrukturu nebo měnili chování řidičů, například pomocí kurzů ekojízdy, přijde většina úsilí a možných úspor nazmar,“ uvádí Petzl.

Firmy taky dodávají, že lidé musí mít zájem si ekologická auta kupovat. Významnou roli v tom hraje například rozvoj infrastruktury. Tomu může podle některých názorů pomoci veřejná podpora.

„Veřejná podpora by měla rozvoji pomoci na začátku a měla by podle našeho názoru směřovat do těch oblastí, které slibují dlouhodobé přínosy. To je třeba budování přípojek a zajištění dobíjecích míst,“ říká Chmelík.

„Pokud elektromobilita nebude dlouhodobě atraktivní a bude neustále vyžadovat dotace, pak to ale zřejmě není správná cesta,“ zdůrazňuje Chmelík.

Motivaci podle něj nemusí zajišťovat jen stát. Pomoct můžou i města velmi jednoduchými opatřeními.

„Zpětná vazba od uživatelů elektromobilů třeba ukazuje, že pomůže třeba možnost parkovat za nějaký symbolický poplatek na modrých zónách v Praze,“ uzavírá Chmelík.

Článek původně vyšel na stránkách Aktuálně.cz v rámci projektu, který společně realizují vydavatelství Economia a portál EurActiv.cz s podporou Evropského parlamentu.

REKLAMA
REKLAMA