Pravidla emisního trhu se rýsují, boj členských států s europoslanci ještě přijde

Ministři životního prostředí se zatím nedovedou shodnout na krocích pro zvýšení ceny emisních povolenek a na ochraně průmyslu v evropském systému ETS. Europoslanci už ale mají jasněji a čekají na finální vyjednávání, která přijdou příští rok.
EU ETS
© Pixabay

Ke společnému stolu bude muset k jednáním o budoucnosti evropského emisního trhu přivést členské státy nastupující maltské předsednictví. Končícím Slovákům se totiž nepodařilo nalézt mezi ministry životního prostředí unijních zemí shodu.

O reformě systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) jednali v pondělí. Slovenské předsednictví původně plánovalo, že by mohly členské státy přijmout takzvaný všeobecný přístup, tedy společnou pozici k návrhům Evropské komise. Ta revizi ETS navrhla už loni v létě. Nová pravidla mají platit po roce 2020, kdy končí současné obchodovací období.

Na přijetí jednotné pozice ale chyběla politická vůle, postěžoval si slovenský ministr László Sólymos, který jednání vedl. Předsednictví prý nechtělo do finálních jednání s Evropským parlamentem a Komisí vstupovat s „křehkým kompromisem“.

Ubrat povolenky, zvýšit cenu

EU vytvořila svůj povolenkový trh jako hlavní nástroj pro snižování emisí skleníkových plynů, které přispívají ke globálnímu oteplování. Spadají do něj energetické firmy a průmyslové podniky, které produkují asi 45 % evropských emisí. V ostatních odvětvích (tzv. non-ETS) upravuje snižování emisí zvláštní legislativa.

V systému ETS je dlouhodobě přebytek povolenek, a jejich cena je tak velmi nízká. Oproti původně plánovaným třiceti eurům se dnes pohybuje na pěti.

Ne všem nízká cena uhlíku vadí. Uhelné Polsko například nesouhlasí se zavedením takzvané rezervy tržní stability (Market Stability Reserve– MSR), která má od roku 2019 vysávat z trhu část přebytečných povolenek. Varšava toto opatření v minulosti napadla u Soudního dvora EU.

Boreš: Své dlouhodobé emisní cíle EU zatím neplní.

Rezerva vznikla jako součást menší reformy schválené loni na jaře. Podle přesně stanovených pravidel do ní bude možné každoročně stáhnout 12 % z nahromaděných povolenek. To by mělo jejich cenu postupně zvyšovat. Cena povolenek by ale „neměla být stabilizační rezervou ovlivňována“, uvedl na pondělím zasedání polský ministr Jan Szyszko, podle kterého je třeba o věci dále diskutovat.

Na pořadu jednání se objevil i návrh na posílení MSR, která by během prvních čtyř let svého fungování mohla každoročně z trhu sebrat dvojnásobek povolenek. S tím vedle Polska nesouhlasily ani některé další země středovýchodní Evropy nebo například Irsko.

Členské státy jednaly také o navýšení takzvaného lineárního redukčního faktoru (LRF), podle kterého se ze systému každoročně stahuje určité procento z celkového počtu povolenek, a postupně se tak snižuje množství emisí, které může EU jako celek vyprodukovat.

Komise navrhuje, aby bylo toto tempo nastaveno na 2,2 % povolenek ročně. Vychází přitom z dohody prezidentů a premiérů členských států z října 2014. Některé země ale chtějí, aby se redukční faktor zvýšil, a povolenky tak mizely rychleji. Jak uvádí francouzský EurActiv, Německo, Francie, Nizozemsko a Švédsko navrhují 2,4 % ročně. S tím ale opět nesouhlasí hlavně země východního křídla.

Když to nepůjde v ETS, půjde to jinudy

„Debata o ‚správné‘ ceně povolenky je značně ideologická. EU ETS vznikl, aby zajistil snížení emisí nákladově efektivním způsobem. Snižování emisí nemá probíhat za každou cenu, ale co možná nejlevněji,“ řekl ke snahám o zvýšení ceny uhlíku na nedávné konferenci Emission Trading Jiří Vecka z Teplárenského sdružení ČR.

Cíl, který si pro snížení emisí v EU ETS stanovila, Evropská unie plní. „Od roku 2005 už v sektorech EU ETS došlo ke snížení emisí o více než 24 %,“ upozornil Vecka. Do roku 2020 mají přitom zahrnutá odvětví povinnost snížit emise jen o 21 % ve srovnání s rokem 2005.

„Pokud jde o cenu povolenky, systém nefunguje, ale z pohledu základního cíle ano,“ shrnul Vecka.

ocelářství

© Pixabay

Podle Ondřeje Boreše ze společnosti ČEZ je ovšem potřeba podívat se na dlouhodobý výhled do roku 2050, kdy chce EU celkově produkovat o 80 až 95 % emisí méně než v roce 1990. „Je evidentní, že se současnými nástroji EU neplní ani cíl pro rok 2030, a už vůbec ne pro rok 2050,“ připomněl na konferenci.

Komise, Parlament a některé členské země podle něj kvůli tomu můžou tlačit na snižování emisí například prostřednictvím úspor energie. Právě energetickou účinnost považuje Komise za jednu ze svých priorit. Ukázala to na konci listopadu, kdy navrhla závazný 30% cíl pro zvýšení účinnosti do roku 2030.

V Česku to vyvolalo debatu na téma nákladů a přínosů energetických úspor. Právě ČEZ cíl pro energetickou účinnost dlouhodobě kritizuje. „Čeká nás podobná situace, jaká nastala s obnovitelnými zdroji – tedy obrovské investice vykládané bez ohledu na nákladovou efektivitu,“ tvrdí Boreš.

Podrobněji se debatě o energetických úsporách věnoval náš starší článek. Více >>>>

Průmysl se hlásí o bezplatné povolenky

Kromě zvýšení ceny povolenky budou muset Malťané najít kompromis také nad opatřeními pro ochranu energeticky náročného průmyslu. Podle slovenského předsednictví je třeba zajistit, aby nejefektivnější výrobní zařízení nemusela čelit příliš vysokým nákladům na klimatickou politiku a aby bylo k dispozici dost povolenek k bezplatnému přidělování, na které mají některá odvětví nárok.

Zda mohou určité sektory bezplatné povolenky dostávat, se řídí podle jejich emisní intenzity a míry zapojení do obchodu se zeměmi mimo EU.

„Dodáváme výrobky nejen na evropský, ale také celosvětový trh. Máme přímé konkurenty z Ruska, Ukrajiny nebo Číny, kteří se nemusejí řídit přísnými regulacemi,“ vysvětlil na konferenci k emisnímu obchodování Vladimír Toman z asociace Hutnictví železa.

Suchý: České podniky často využívají hnědé uhlí, a tak musí povolenky dokupovat, protože kritéria bezplatné alokace jsou nastavena na zemní plyn.

Při rozdělování bezplatných povolenek jsou zvýhodněna zařízení s nejvyšší účinností. Kritéria jsou však nastavena pro podniky spalující zemní plyn, které produkuje emisí méně, řekl Toman.

„Česká zařízení často využívají hnědé uhlí a už jen to způsobuje, že musí dokupovat povolenky,“ dodal Jaroslav Suchý ze Svazu chemického průmyslu ČR. „U zemního plynu může nastat problém s vyšší cenou paliva a často diskutovanou energetickou bezpečností. Ve výrobě tepla je možno uhlí částečně nahradit biomasou, kterou je však již dnes problematické sehnat v rozumné vzdálenosti,“ řekl.

Analýza svazu prý ukázala, že podniky budou muset v období let 2021 až 2030 dokupovat asi polovinu povolenek. Proto je současná nízká cena povolenky těší, pro případ jejího růstu však bude potřeba včas připravit kompenzační mechanismus i pro zvýšené náklady na nákup elektřiny, dodal Suchý.

Podle Tomana zpracovatelský průmysl žádá zajištění dostatečného množství povolenek, aby mohly pokrýt 100 % potřeby energeticky náročných podniků.

Firmy si například přejí, aby se zamezilo využívání takzvaného korekčního faktoru. Na jeho základě se může napříč sektory plošně snížit počet přidělených bezplatných povolenek. Uplatňuje se kvůli tomu, aby množství zdarma rozdělených povolenek nepřekročilo předem stanovené číslo. Na období let 2021 až 2030 mají být v EU pro bezplatnou alokaci celkově přiděleny 6,3 miliardy povolenek.

průmysl

© Pixabay

Europoslanci se zapotili

Tomuto plošnému snižování se chce vyhnout i většina členských zemí. Souhlasí s tím i europoslanci ve výboru pro životní prostředí (ENVI), který za reformu ETS odpovídá v Evropském parlamentu. Minulý týden schválili společnou pozici, která počítá se speciální povolenkovou rezervou. Pokud by byla poptávka po bezplatných povolenkách vyšší než jejich určený přísun, může se do tohoto balíku přesunout až 5 % povolenek z části vyhrazené pro prodej v aukcích.

Na druhé straně ENVI podpořil i návrhy směřující ke zvýšení ceny povolenek. Lineární redukční faktor by se měl zvýšit na 2,4 % a pozitivně se výbor postavil i k posílení stabilizační rezervy.

„Současná vyjednávání reformy EU ETS přinesla kompromis, který se nemusí líbit všem, ale v konečném důsledku je vyvážený,“ hodnotí česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM, GUE-NGL), která je v ENVI stínovou zpravodajkou.

„Dává prostor jak ambicím k ochraně klimatu, jako je například zvýšený odtok do MSR nebo zvýšený LRF, tak i opatřením pro ochranu evropského průmyslu a teplárenství, jako jsou například výjimky pro ocel z aplikace případného korekčního faktoru či speciální povolenková rezerva pro případný nárůst průmyslové výroby v EU,“ říká a dodává, že ona je s výslednou dohodou poměrně spokojena i proto, že její dosažení bylo velmi složité.

Finále se blíží

Zpravodaj návrhu, britský europoslanec Ian Duncan (ECR) však přiznal, že bude ještě výzva přesvědčit k podpoře tohoto kompromisu také plénum Parlamentu, které se má k otázce dostat v únoru.

Ani Konečná nevylučuje, že na plénu může dojít k dílčím změnám. Je prý ale optimistická. I proto, že ENVI do své zprávy zahrnul i část návrhů „sousedního“ výboru pro průmysl a energetiku (ITRE), který svou zprávu k ETS schválil už v říjnu.

Zajímavá pak podle europoslankyně budou ještě finální trojstranná jednání mezi Parlamentem, členskými státy a Komisí.

Velký boj se podle ní povede například o zvýšení lineárního redukčního faktoru. „Ten teď sice odporuje závěrům Evropské rady, nicméně na druhé již odpovídá novým závazkům z Paříže, se kterou tyto závěry ještě nepočítaly,“ říká s odkazem na Pařížskou dohodu o klimatu, kterou světové společenství schválilo před rokem.

REKLAMA
REKLAMA