Oběhové hospodářství musí pochopit celá společnost, potřeba je prý lepší komunikace

Myšlenka oběhového hospodářství nespočívá jen v lepším zpracování odpadů. Rozumněji by se měly přírodní zdroje využívat například už ve fázi výroby. Aby prosincový balíček Evropské komise přešel do života, bude podle odborníků potřeba zlepšit informovanost a komunikaci mezi všemi zapojenými stranami včetně spotřebitelů.

Oběhové hospodářství
zdroj: Shutterstock; autor: Lightspring

Přechod k oběhovému hospodářství znamená příležitost pro celkovou přeměnu ekonomiky, žádá ale změnu v myšlení celé společnosti, zaznělo na debatě věnované prosincovému balíčku Evropské komise.

Telička: „Je zde potenciál k vytvoření nového průmyslového odvětví zaměřeného na zpracování odpadů.“

„Akční plán EU pro oběhové hospodářství obsahuje opatření, která pokrývají celý výrobní cyklus, a to od výroby a spotřeby k třízení odpadu a trhu s druhotnými surovinami,“ uvedla Silvija Aile z oddělení pro nakládání s odpady a recyklaci z Generálního ředitelství Evropské komise pro životní prostředí na akci, kterou pořádala Česká podnikatelská reprezentace při EU.

Myšlenka oběhového hospodářství stojí na co nejefektivnějším využití přírodních zdrojů v každé fázi životního cyklu určitého výrobku.

„Je to nejen příležitost, jak lépe chránit životní prostředí,“ myslí si český europoslanec Pavel Telička (ANO, ALDE), který se oběhovým hospodářstvím zabývá v Evropském parlamentu.

„Vidím oběhové hospodářství jako příležitost k zásadní inovaci v průmyslu, nebo dokonce k určité transformaci. Je zde potenciál k vytvoření nového průmyslového odvětví zaměřeného na zpracování odpadů,“ dodává.

Oběhové hospodářství nejsou jen odpady  

Podle zástupců podniků i odborníků ale musí přechod k oběhovému hospodářství doprovázet celospolečenská debata.

„Pro EU je to velká příležitost. Zapojena ale musí být celá společnost, protože jde o změnu uvažování,“ řekl během debaty člen představenstva Hospodářské komory ČR Jan Mraček

Základem pro tuto změnu je podle odborníků informovanost spotřebitelů i firem.

„Podle mého názoru není dostatečná komunikace mezi podniky, které zpracovávají odpady a druhotné suroviny, a mezi odpadářskými firmami, stejně jako komunikace mezi výrobci a spotřebiteli,“ myslí si Zdeněk Horsák z platformy pro účinnější využívání zdrojů a udržitelnou spotřebu a výrobu Empress.

Spotřebitelé přitom podle něj potřebují vědět, jak správně třídit, a výrobci musí mít informace o tom, co vyrábět, aby bylo možné jejich výrobky následně recyklovat. Komunikovat by podle něj vzájemně měli i zástupci dalších zainteresovaných skupin včetně například bank.  

V oběhovém hospodářství ovšem nejde jen o odpady, připomněla ředitelka odboru ekologie z ministerstva průmyslu a obchodu Pavlína Kulhánková.

Balíček pro oběhové hospodářství zahrnuje také návrhy pro zlepšení ve výrobní fázi díky důrazu na inteligentnější design výrobků nebo úsporu zdrojů.

Problémy k řešení

Aby bylo možné balíček převést do praxe, bude podle Teličky potřeba stanovit jednotné definice a jednotný sběr dat.

V rámci EU prý totiž nejsou k dispozici relevantní data, která by bylo možné posuzovat nebo srovnávat. Například v České republice se data shromažďují dokonce dvakrát.

„Výpočtové přístupy k dosažení cílů musí být zcela jednoznačné a harmonizované. Porovnání mezi členskými státy musí být založeno na jednotné metodice,“ říká také Mraček.

Důležité bude propojení průmyslu s výzkumem, myslí si odborníci.

Řešit ale bude potřeba i další otázky. „Příležitost vidím zejména v odbytu druhotných surovin a výrobků ke znovupoužití. Zejména dnes, kdy jsou ceny surovin velmi nízké, je jasně vidět, že většina odbytišť pro druhotné suroviny leží mimo EU – zejména v Číně,“ řekl EurActivu Jan Vrba, předseda představenstva společnosti Asekol, která se zabývá zpětným odběrem elektrozařízení.

Pokud odbyt v těchto oblastech selže, bude podle něj obtížné umístit druhotné suroviny na trhu EU. Balíček Evropské komise by to prý měl důsledněji řešit.

„Domnívám se, že ambicí EU by mělo být úplné uzavření cyklu recyklace – tedy nejen druhotné suroviny separovat a třídit, ale také je na území EU znovu využít jako surovinu a omezit tak jejich vývozy mimo EU,“ řekl redakci.

Podpora výzkumu

Další důležitou součástí oběhového hospodářství je podle odborníků propojení výzkumu a průmyslu. Potřebná je také kvalifikovaná pracovní síla.

MPO podle Kulhánkové považuje za důležité podpůrné investice do inovací a technologií ze strany EU. Využít by podle ní bylo možné rámcový program pro výzkum a inovace Horizont 2020 nebo Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který administruje právě ministerstvo průmyslu.

„Lépe vyhodnocovat dopad svých výrobků v celém životním cyklu umožní výrobcům nejen spolupráce s výzkumným sektorem, ale také s experty z oblasti životního prostředí,“ dodal k tématu Horsák.

Autor: Adéla Denková

Článek vychází z debaty na téma „Oběhové hospodářství“, kterou organizovala Česká podnikatelská reprezentace při EU (CEBRE) společně se Zastoupením Evropské komise v ČR a Informační kanceláří Evropského parlamentu v ČR.

REKLAMA

REKLAMA