O snižování emisí se bude na summitu EU mluvit jen okrajově

Přestože se v minulých měsících očekávalo, že březnový summit EU by mohl znovu otevřít unijní klimaticko-energetické cíle a debatovat o jejich možném navýšení, nakonec se bude klimatické politice věnovat v Bruselu jen velmi malá pozornost. Prezidenti a premiéři se jinak budou opět soustředit na řešení migrační krize. K navyšování evropských klimatických cílů nemá chuť Evropská komise ani některé členské země, především Polsko.
Tusk
Předseda Evropské rady Donald Tusk; zdroj: Tiskové centrum Rady EU/Evropské rady

Ačkoliv se březnový summit EU obvykle zabývá ekonomickými tématy, prezidenti a premiéři se dnes v Bruselu znovu scházejí především kvůli řešení migrační krize.

Na okraj schůzky se tak dostala témata, kterým by se jinak možná věnovala větší pozornost. Mezi ně patří klimatická politika.

Na konci minulého roku byla v Paříži uzavřena nová globální dohoda o ochraně klimatu, podle které mají země světa udržet globální oteplování pod 2 stupni Celsia (ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí) a snažit se přiblížit limitu 1,5 stupně.

Unie si své závazky stanovila už v říjnu 2014. Podle kritiků ale nejsou klimaticko-energetické cíle pro rok 2030 dost silné, aby k plnění teplotního cíle přispěly. Emise skleníkových plynů by se tak například neměly snížit o 40 % (ve srovnání s rokem 1990), ale o 55 %.

Protest Polska

Aby se unijní cíle zvýšily, vyzvalo před dvěma týdny na zasedání ministrů životního prostředí několik zemí včetně Německa, Francie a Británie. Volají po tom i nevládní ekologické organizace.

Země střední Evropy včetně Česka, ale například ani Itálie navyšování ambice nepodporují. Polsko, které vyrábí více než 80 % elektřiny z uhlí, kvůli tomu dokonce tento týden přijalo rezoluci.

„Některé členské země na evropské úrovni navrhují zpřísnění klimatických cílů EU a snížení limitů pro emise skleníkových plynů. [Polská] vláda je silným zastáncem názoru, že by se EU měla soustředit na implementaci klimatických závazků, které již Evropská rada schválila,“ píše se v prohlášení polské vlády, ze kterého citovala agentura Bloomberg.

Žádné novinky

Na dokončení a schválení legislativy vycházející z klimaticko-energetického rámce 2030 klade důraz i Evropská komise. Podle ní by se měl ambicióznější přístup promítnout až do dalších cílů pro období po roce 2030. Čas na to prý přijde okolo roku 2023, kdy se chystá první povinný globální přezkum národních závazků.

Zdroje agentury Reuters přitom uvádějí, že se Komise otevírání dohodnutého klimatického balíčku obává právě kvůli zkomplikování rozjetých legislativních procesů. Už v polovině loňského roku představila revizi systému emisního obchodování. Na letošek se plánuje návrh na rozdělení cílů v odvětvích mimo emisní systém, jako jsou doprava, zemědělství nebo sektor budov, a také směrnice týkající se energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie.

V minulých dnech se objevovaly zprávy o tom, že klimatická politika z agendy summitu úplně vypadne. Nakonec se podle Reuters v navržených závěrech Evropské rady zmínka o této problematice objevuje. Členské státy by se měly shodnout, že je potřeba pařížskou dohodu co nejdříve ratifikovat, a zároveň se hlásí k již dohodnutým cílům z října 2014.

Autor: Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA