Na zeleno: Komisaři EU půjdou příkladem, omezí své emise CO2

V době, kdy celá Evropa snižuje emise skleníkových plynů, chce jít Evropská komise příkladem, a zvažuje proto zavedení osobních uhlíkových kvót. Musel by je plnit každý komisař i úředník bruselského aparátu.
Hahn, Piebalgs, Oettinger v zeleném :)
Komisaři Oettinger, Hahn a Piebalgs, zdroj: Evropská komise.

Pokud by návrh, který se dnes chystá představit evropská komisařka pro klimatické změny Connie Hedegaard, prošel, stali by úředníci Evropské komise pravými průkopníky. O osobních uhlíkových kvótách se sice v souvislosti se snižováním emisí skleníkových plynů hodně mluví, ale nikdo se k jejich zavádění nemá.

Naposledy o nich v minulém volebním období uvažovali britští labouristé, ale tehdejší ministr životního prostředí Ed Miliband nakonec plán, který počítal se zavedením „uhlíkových kreditních karet“ stáhl. Návrh prý „předběhl svou dobu“ a občané na něco podobného ještě nejsou připraveni.

Osobní uhlíkové kvóty se mají objevit také mezi tématy světového Summitu OSN o Zemi, který se v roce 2012 bude konat v brazilském Rio de Janeiru (EurActiv 13.1.2011), a Evropská komise by ráda šla příkladem.

„Komise by měla jít v boji proti globálnímu oteplování příkladem a měla by své cestování omezit všude, kde to jen bude možné,“ uvedla komisařka pro klima. Zbytečné cestování podle ní mohou nahradit videokonference.

Přidává se i komisař pro rozpočet Janusz Lewandowski. „Při současných tendencích k úsporám nám toto opatření pomůže snížit výdaje a omezit náklady,“ říká komisař.

V případě osobních uhlíkových kvót by každý člověk měl stanovenou maximální hranici emisí CO2, které může do ovzduší vypustit. Ti, kdo kvótu překročí (například proto, že častěji cestují letecky nebo jezdí silnějšími auty, která produkují větší množství emisí), by si podobně jako v systému obchodování s emisními povolenkami museli koupit dodatečné uhlíkové kredity od lidí, kteří ke znečišťování planety tolik nepřispívají.

Zatím není úplně jasné, jak by měl systém kvót vypadat. Komisařka Hedegaard údajně ale podporuje zavedení takového systému, který by umožňoval „přesuny kvót“ mezi jednotlivci. Jinými slovy, komisaři, kteří jezdí neekologickými auty a cestují na dlouhé vzdálenosti, by si museli uhlíkové kredity koupit od svých kolegů, kteří téměř nevytáhnou paty z kanceláře nebo od těch, kteří cestují ekologičtěji.

Umožnění přesunů má prý navíc nalomit odpůrce návrhu uvnitř samotné Komise, zejména ze strany týmu stálé představitelky pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Asthon. Baronka z titulu své funkce tráví hodně času ve vzduchu, a lidé z jejího okolí byli proto nepříjemně překvapeni, když se z interních pracovních verzí návrhu dočetli, že nové opatření nemine ani ji, neboť přestože zastupuje členské státy, je zároveň i místopředsedkyní Komise.

Rozladění úředníci

Návrh se mezi úředníky Komise setkal se značnou dávkou skepse. „Jak máme proboha dokončit jednání o obchodu z Dauhá, když se nebudeme moci potkat s vyjednávači z Indie nebo Spojených států,“ řekl EurActivu jeden z úředníků pod podmínkou anonymity. „Videokonference jsou možná užitečné, ale setkání tváří v tvář nic nenahradí,“ postěžoval si.

Nespokojenost neskrývá ani další úředník z týmu komisaře pro rozvojovou politiku, který v rámci svých pracovních povinností létá často do oblasti Karibiku. V případě, že by mu uhlíkové kvóty nedovolovaly létat za příjemci podpory, bude prý uvažovat o rezignaci. „S dovolenou už počítat nemůžu, a pokud nebudu moci cestovat ani pracovně, končím,“ říká úředník.

Jennifer Williams, která je členkou britského think-tanku Free Europe blízkého konzervativcům, poznamenala, že „pokud budou komisaři svázaní uhlíkovými kvótami, možná si každou novou iniciativu pořádně rozmyslí“. „Ještě bych navrhovala, že by se měla nastavit kvóta za ‘žvásty’, která by omezila počet jejich projevů,“ rýpla si aktivistka do Komise.

Arthur Bebb z ekologického sdružení Friends of Planet zase navrhuje, aby si Komise nastavila kvótu na množství papírů, které vycházejí z jejích kanceláří. „Určitě by to pomohlo zbrzdit odlesňování,“ říká.

Nejmenovaný vysoce postavený úředník Komise návrh ale vítá. „Létání představuje obrovskou zátěž a to z ekologického hlediska není v pořádku. Doufám ale, že to neznamená, že se mi tím zruší cestování první třídou. Když nesu poselství EU do vzdálených zemí, postel, slušné jídlo a dobrý výběr vína jsou nutnost,“ uvedl.

Myslí to Brusel opravdu vážně? Posuďte sami. Redakce EurActiv Vám přeje krásný aprílový den.

span>
REKLAMA
REKLAMA