Myšlenky na minimální cenu uhlíku v Německu nezemřely

Německá vláda podle svého klimatického plánu nebude podporovat zavedení minimální ceny uhlíku. Odborníci z německého institutu ale vydali novou studii, která ukazuje výhody i nevýhody takového nápadu.
minimální cena uhlíku
© Shutterstock / Kletr

Když loni na jaře přišla Francie s návrhem na zavedení minimální ceny emisních povolenek, zdálo se, že by Německo mohlo tento nápad podpořit. Vláda v Berlíně ale nakonec myšlenku opustila a nepočítá s ní ani nový německý klimatický akční plán do roku 2050.

Němečtí výzkumníci z institutu ewi Energy Research & Scenarios ale návrh plavat nenechali. Zpracovali studii, ze které vyplývá, že celoevropská minimální cena uhlíku pro výrobce elektřiny by do roku 2025 pomohla snížit emise oxidu uhličitého až o 943 milionů tun – tedy kdyby ji Unie zvládla zavést ještě letos.

Takové snížení by odpovídalo celoroční produkci emisí v Německu, které je v Unii největším znečišťovatelem. A samotné Německo by podle studie odpovídalo za více než jednu čtvrtinu (26 procent) z ušetřených 943 milionů tun. Hned za ním následuje Česko s 11 procenty.

Institut v analýze vycházel z původního francouzského návrhu, který do roku 2020 počítal s cenou 30 eur za tunu CO2. Do roku 2030 by se pak cena zvedla na 50 eur.

Uhlíková daň

Cena povolenky v evropském systému emisního obchodování (EU ETS) se přitom v současné době pohybuje kolem 5 eur za tunu. Na tom prodělávají firmy, které v minulosti investovaly do ekologičtějších způsobů výroby energie – například zemního plynu. A další nízká cena nemotivuje k tomu, aby udělaly něco podobného.

Právě kvůli dlouhodobým problémům EU ETS se myšlenky na zavedení minimální ceny objevují.

Podle německých odborníků by to nemuselo být celkově příliš drahé. Dodatečné náklady by se prý mezi lety 2017 až 2025 pohybovaly okolo 23 miliard eur pro všechny členské země dohromady. To se rovná 5 eurům na jednoho obyvatele EU na rok.

uhlíková daň

© Shutterstock / Kletr

„Je to nákladově efektivní nástroj. Žádný jiný instrument nedokáže snížit stejné množství dodatečných emisí CO2 za nižší cenu,“ řekl jeden ze spoluautorů studie Jürgen Kruse.

Kdyby minimální cena platila po celé Unii, rovnalo by se to podle autorů v podstatě zavedení uhlíkové daně, která by nahradila emisní obchodování. Pokud by ale opatření přijaly jen některé země, bylo by nutné v EU ETS snížit množství povolenek, upozorňují.

Výrobci elektřiny z uhlí zapláčou

Přiznávají také, že politicky je návrh těžko průchodný. Vydělali by na něm jen někteří.

Výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů a jaderných elektráren by si prý dohromady mohli připsat až 61 miliard eur. Zaplakali by ale provozovatelé uhelných elektráren, kteří by prý kvůli zavedení minimální ceny přišli celkem o 24 miliard eur.

Výroba z uhlí by se totiž v EU snížila o 28 %. Namísto toho by vzrostla třeba spotřeba zemního plynu.

Zátěž by mohlo zavedení minimální ceny znamenat také pro spotřebitele elektřiny. Náklady by se v jejich případě za stejné období zvýšily o 170 miliard eur.

„Zvýšené výnosy z emisního obchodování – které by se pohybovaly okolo 87 miliard eur – a zvýšené výnosy provozovatelů některých elektráren by se proto mohly využít na částečnou kompenzaci nákladů pro spotřebitele,“ řekl k tomu autor studie Harald Hecking.

REKLAMA
REKLAMA