Státy EU se shodly na reformě uhlíkového trhu. Jsou ambicióznější než europoslanci

Členské země EU včera dosáhly kompromisu nad reformou systému EU ETS. Do finálních jednání vstupují s ambicióznější pozicí než europoslanci. Státy například chtějí usnadnit rušení přebytečných povolenek. K prosazení návrhu přispělo i Česko.
revize EU ETS
© Shutterstock / r.classen

Maltské předsednictví v Radě EU si po včerejšku může připsat významné plus. Členským státům se po dlouhých vyjednáváních podařilo dohodnout na reformě systému emisního obchodování (EU ETS), který má Evropské unii pomáhat se snižováním emisí skleníkových plynů.

Kompromis členských států je překvapivě odvážnější než návrh, na kterém se v polovině února shodli poslanci Evropského parlamentu. Obě instituce – Rada EU a Parlament – teď ještě budou finální podobu EU ETS pro období 2021–2030 ladit s Evropskou komisí.

Hlavní nástroj evropské klimatické politiky dlouhodobě trpí přebytkem povolenek a jejich nízkou cenou. Jedním z cílů reformy je přinést mu větší stabilitu. Některé průmyslové podniky se zároveň obávají, že rostoucí cena bude mít dopad na jejich konkurenceschopnost.

Česko zachraňuje situaci

Jednou z hlavních otázek včerejšího hlasování bylo stahování přebytečných emisních povolenek do speciální rezervy tržní stability. Každý rok by se jich tímto způsobem mělo stáhnout 12 %. Ministři se shodli, že do roku 2024 bude moci stahování probíhat tempem 24 % přebytečných povolenek za rok. To už podpořili i europoslanci.

Členské země ale také chtějí v rezervě tržní stability zavést limit, který by uložené množství povolenek omezoval podle toho, kolik povolenek se v předchozím roce prodá v aukcích. Zbytek přebytečných povolenek by se zrušil.

V přijetí návrhu sehrála významnou roli Česká republika, která tuto novinku na Radě přednesla, uvádí klimatický think tank Sandbag a evropský server One Policy Place.

Tato opatření jsou z hlediska ceny povolenek důležitá, protože mohou pomoci finálně vyřešit dlouhodobý problém s přebytkem, který se pohybuje okolo 2 miliard povolenek.

Návrh Rady by znamenal, že by se v období 2021–2030 mohly zrušit až 3 miliardy povolenek v rezervě tržní stability, uvádí Sandbag. Množství povolenek na trhu by to během následujícího desetiletí příliš neovlivnilo, zelené nevládní organizace ale tento krok přivítaly.

reforma ETS členské země

Český ministr životního prostředí Richard Brabec © European Union, 2017

Ústupek průmyslu

Na druhé straně Rada schválila ústupek energeticky náročným odvětvím, která mají v rámci ochrany před náklady klimatické politiky nárok na bezplatné povolenky a obávají se takzvaného mezisektorového korekčního faktoru. Ten se uplatňuje, pokud množství bezplatně rozdělovaných povolenek překročí stanovené číslo. Průmyslové podniky napříč sektory pak o část bezplatných povolenek přijdou.

Pokud by se měl korekční faktor v budoucnu uplatňovat, může se podle Rady až o 2 % snížit objem povolenek určených k prodeji v aukcích, na kterých vydělávají právě členské země. Tyto povolenky by se pak přidělily průmyslu.

Evropský parlament v tomto případě navrhuje snížení aukčního podílu až o 5 %. Pozice členských zemí je tak z pohledu klimatické politiky opět ambicióznější.

Nespokojení Poláci

S výsledkem včerejšího hlasování není spokojeno uhelné Polsko společně se skupinou dalších osmi zemí – Bulharska, Rumunska, Kypru, Chorvatska, Maďarska, Itálie, Litvy a Lotyšska.

Polský ministr životního prostředí Jan Szyszko vyjádřil pochybnosti o tom, jestli bylo hlasování procedurálně v pořádku. Zmíněných devět zemí podle něj drželo menšinu potřebnou k zablokování kompromisu.

Spokojená byla naopak švédská ministryně Isabella Lovinová, jejíž země společně s Francií, Lucemburskem a Nizozemskem tlačila na ambiciózní návrh. „Svět v tuto chvíli potřebuje, aby někdo stál v čele klimatické politiky,“ řekla podle agentury Reuters.

Nevládní organizace ale upozorňují, že ani reforma EU ETS zatím nezajišťuje dostatečnou motivaci ke snižování emisí.

„Pokud následná vyjednávání o revizi systému obchodování s emisními povolenkami mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí nepovedou k přijetí důslednějších opatření, budou jednotlivé státy odkázány pouze na národní nástroje pro snižování emisí skleníkových plynů,“ uvádí ve společné tiskové zprávě české Centrum pro dopravu a energetiku a Hnutí Duha.

„Jen tak mohou snížit škodlivý smog, závislost na fosilních palivech, a tím zvýšit energetickou bezpečnost a podpořit inovace v ekonomice,“ dodávají nevládky.

  • Martin Hájek

    “Členské země ale také chtějí, aby bylo možné přebytečné povolenky zrušit, pokud jich bude v rezervě mezi lety 2021 až 2024 více než 650 milionů.”

    Myslím, že je to trochu jinak. To, co uvádíte, byl původní návrh Francie a spol., který byl právě iniciativou ČR ve skutečnosti modifikován na výrazně vyšší číslo, které se bude odvíjet od množství povolenek dražených v aukci.

    • Adéla Denková

      Díky za upozornění, je to chyba.

REKLAMA
REKLAMA