Klimatické cíle – slabé, nebo příliš vysoké? EU se chystá na další vyjednávání

Evropský komisař pro klima a energetiku Cañete je dnes a zítra na návštěvě v uhelném Polsku. Z Varšavy zní názor, že klimaticko-energetické cíle EU jsou příliš vysoké. Ukázala to prý klimatická konference v Paříži. Jiné země jsou naopak pro zpřísnění evropské politiky. Své názory by si měly státy vyjasnit do března.

Uhelná elektrárna
Polská uhelná elektrárna Bełchatów; zdroj: Shutterstock; autor: Aquila

Evropská unie by měla přehodnotit své klimatické cíle, které jsou příliš ambiciózní, myslí si polský státní tajemník pro evropské záležitosti Konrad Szymański.

Evropské závazky podle něj nejsou přiměřené úsilí jiných světových hráčů. Ukázala to prý nedávná klimatická konference v Paříži, na které vznikla nová globální dohoda o ochraně klimatu.

Polsko: „Evropské závazky jsou podle našeho názoru nepřiměřeně vysoké.“

„Diskuze na toto téma by měla začít už během následujících týdnů,“ citoval tento týden Szymańského polský portál WNP.pl.  

U výsledků pařížské dohody se krátce zastavili evropští lídři během posledního loňského summitu v Bruselu. Unijní instituce by teď podle nich měly vyhodnotit, co klimatická dohoda pro EU znamená.

Ministři životního prostředí se mají tímto tématem zabývat na svém pravidelném setkání na začátku března. Očekává se, že ke klimatu se pak na jarním summitu EU dostanou i prezidenti a premiéři.

„Teprve po zhodnocení unijních závazků v souvislosti se závazky globálními umožní Evropské unii zodpovědně přistoupit k vlastním klimatickým cílům. Evropské závazky jsou podle našeho názoru nepřiměřeně vysoké,“ uvedl státní tajemník.

Na klimaticko-energetických cílech do roku 2030 se evropští lídři dohodli v říjnu 2014. Do konce příštího desetiletí by měla Unie snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % oproti roku 1990, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie na 27 % a zvýšit o 27 % energetickou účinnost.

Unikátní šance – revize ETS  

Názor Polska může narazit u jiných členských zemí, které si naopak myslí, že evropské cíle by měly být ještě vyšší.  To je například Švédsko, upozorňuje polský server BiznesAlert.pl.  

„Pokud máme udržet nárůst globální teploty pod 2 stupni Celsia a dosáhnout 1,5 stupně Celsia, jak bylo domluveno v Paříži, potřebujeme na evropské úrovni novou debatu o zpřísnění klimaticko-energetické politiky,“ píše ve společném článku pro list Dagens Nyheter několik švédských politiků včetně ministryně životního prostředí Åsy Romsonové a ministra energetiky Ibrahima Baylana.

„Jedinečnou šancí“ je podle nich revize fungování evropského systému emisního obchodování (EU ETS) po roce 2020. Změnit by se podle nich měl například způsob, jakým se vypočítává příděl bezplatných povolenek odvětvím ohroženým takzvaným únikem uhlíku (označení pro situaci, kdy by průmysl začal opouštět EU kvůli přísným pravidlům pro ochranu klimatu – pozn. red.). Bezplatný příděl by měl být v jejich představě více vázán na úroveň skutečné průmyslové produkce.  

Nový modernizační fond, který má vyhradit část povolenek v EU ETS pro potřeby chudších unijních zemí (podrobnosti například zde), by se pak měl podle švédských představitelů zaměřit na podporu obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti.  

Příprava na komisaře

Polští ministři mají tento týden možnost mluvit o svém postoji ke klimaticko-energetické politice EU přímo s evropským komisařem, který má tuto oblast na starost. Miguel Arias Cañete se dnes setkává s polským ministrem životního prostředí Janem Szyszko, zítra má na programu jednání s ministrem energetiky Krzysztofem Tchórzewským.

Hovořit by měli mimo jiné o návrzích, které Evropská komise plánuje představit v průběhu letošního roku. Patří mezi ně i návrh na rozdělení cílů pro snižování emisí skleníkových plynů v odvětvích mimo EU ETS, jako je doprava, zemědělství nebo sektor budov. Jednotlivé členské státy by měly do roku 2030 snížit emise v těchto oblastech o 0 až 40 % ve srovnání s rokem 2005.

Minulý týden se polská premiérka Beata Szydło a další členové vládního kabinetu sešli ze zástupci energeticky náročných průmyslových podniků a firem vyrábějících elektřinu. Cílem schůzky byla i příprava na setkání s „klimatickým komisařem“.

„Chceme plnit závazky v oblasti ochrany klimatu, ale chceme také, aby se rozvíjelo polské hospodářství,“ řekla při této příležitosti novinářům premiérka.

Stížnost na MSR

Polsko, které vyrábí více než 85 % své elektřiny z uhlí, je tradičním odpůrcem ambiciózní klimatické politiky.

Premiérka Szydłová: „Chceme plnit závazky v oblasti ochrany klimatu, ale chceme také, aby se rozvíjelo polské hospodářství.“

Citlivě proto například vnímalo loňské projednávání dílčí reformy EU ETS, která zavedla takzvanou rezervu tržní stability (Market Stability Reserve – MSR). Do té se má v budoucnu automaticky stáhnout část emisních povolenek, kterých je na trhu přebytek, a jejich cena je tak nízká. Zvýšení ceny by mělo podle zastánců ambiciózní klimatické politiky motivovat firmy k rychlejšímu snižování emisí.

Rezerva má podle dohody mezi členskými zeměmi a Evropským parlamentem fungovat od roku 2019. Komise původně navrhovala, aby to bylo až od roku 2021, tedy v příštím obchodovacím období EU ETS.

Dřívější start reformy se nelíbí právě Polsku, které kvůli tomu na začátku ledna podalo stížnost k Soudnímu dvoru EU.

Autor: Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA