Jak využít odpady? Česko v tom musí mít jasno, zaznělo na debatě EurActivu

Lepší nakládání s odpady a dalšími zdroji je byznysová příležitost, které se ČR musí chopit, zaznělo během diskuze o oběhovém hospodářství, která se zaměřila na Plzeňský kraj.
Telička oběhové hospodářství
© Asociace pro mezinárodní otázky

Už více než rok se v Evropské unii projednává balíček oběhového hospodářství. Nové legislativní návrhy mají přispět k tomu, že při těžbě surovin, produkci výrobků, jejich využívání i následné likvidaci se budou veškeré zdroje využívat co nejefektivněji.

Mělo by to prospět evropské ekonomice, která může podle Evropské komise ročně ušetřit zhruba 600 milionů tun materiálů, ale také životnímu prostředí.

Do roku 2030 by měly podle Komise evropské země posílit recyklaci (65 % komunálního odpadu), omezit skládkování (maximálně 10 % veškerého odpadu), snížit plýtvání potravinami, lépe využívat vodu nebo podporovat opětovné využívání výrobků.

Infografika: V čem spočívá podstata oběhového hospodářství >>>>

Poslanci Evropského parlamentu teď tlačí dokonce na vyšší cíle. Recyklace by se měla podle výboru pro životní prostředí do roku 2030 zvýšit na 70 % a skládkování omezit na 5 %. Europoslance ale čeká také jednání se členskými zeměmi a dá se čekat, že výsledný kompromis přinese spíše konzervativnější čísla.

I o tom debatovali účastníci setkání u kulatého stolu na téma oběhového hospodářství, které proběhlo v pondělí v Plzni.

„Evropskou legislativu bychom neměli vnímat jako zbytečné příkazy přicházející z Bruselu, ale jako příležitost pro české podniky. Efektivnější využívání zdrojů je celoevropský trend a měli bychom usilovat o to, abychom se v této oblasti dostali na špičku,“ zdůraznil nově zvolený místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (ANO, ALDE).

„K tomu je potřeba hledat nové byznys modely, které sice v některých případech vyžadují vyšší počáteční náklady, ale dlouhodobě ekonomice prospívají. Měla by zde fungovat role státu. V příloze nové legislativy, kterou jsem pomáhal prosadit, jsou uvedeny možné fiskální i nefiskální pobídky,“ dodal.

odpady Plzeň

© Asociace pro mezinárodní otázky

Kam s odpadem?

Zástupci podniků i neziskových organizací se během debaty věnovali oběhovému hospodářství v podmínkách České republiky a specificky Plzeňského kraje.

Důležitou součástí oběhového hospodářství je nakládání s odpady. Během diskuze tak přišla řeč i na Plán odpadového hospodářství Plzeňského kraje pro období 2016–2026.   

„Do roku 2020 bychom měli zvýšit recyklaci plastů, kovu, skla a papíru z domácností nejméně na 50 % hmotnosti. Komunální odpad bychom měli po vytřídění využitelných složek, nebezpečných látek a biologicky rozložitelných odpadů zejména energeticky využívat. Je také potřeba snížit množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu, který míří na skládky. V roce 2020 by měl podíl této složky činit maximálně 35 % hmotnosti z celkového množství biologicky rozložitelných odpadů vyprodukovaných v roce 1995,“ přiblížila cíle plánu členka Rady Plzeňského kraje odpovědná za oblast životního prostředí a zemědělství Radka Trylčová (ODS).

„Skládky svou historickou úlohu splnily. Pokud s tím budeme počítat, můžeme se začít připravovat na další vývoj – ať už to bude energetické využití odpadu, které představuje určitý mezikrok, nebo další možnosti, které oběhové hospodářství nabízí. Potřebujeme ovšem, aby byla legislativa hotová včas, byla přehledná a předvídatelná,“ řekl ředitel společnosti Rumpold-R Rokycany Pavel Černý.

Budoucnost bez spaloven?

Na podzim minulého roku bylo nedaleko Plzně zprovozněno zařízení pro energetické využití odpadu ZEVO Chotíkov.

„V současné době spalujeme odpad za velmi nízké ceny. Není potřeba se obávat výstavby nových spaloven v České republice, protože ani za podmínek, které se připravují v nejoptimističtějším scénáři návrhu českého zákona o odpadech, nebudou spalovny pro soukromé investory lákavé. Ani obce a kraje – ať už s využitím dotací, nebo bez nich – nebudou schopny takové projekty realizovat,“ tvrdí předseda představenstva Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela.  

Proti výstavbě nových spaloven dlouhodobě bojují ekologické organizace.

„Minulý týden zveřejnila své stanovisko ke spalovnám Evropská komise. Nabádá členské země, aby byly obezřetné a nevytvářely zbytečné nadkapacity ve spalovnách, jako se to stalo v Rakousku nebo Německu. Členské státy by neměly spalovny podporovat, ale naopak například na spalování směsného komunálního odpadu uvalit daň,“ zdůraznil Ivo Kropáček z Hnutí Duha, který se debaty také zúčastnil.

Článek vznikl u příležitosti debatního setkání „Oběhové hospodářství: Výzvy pro Plzeňský kraj“, které proběhlo 30. ledna 2017 v Plzni v rámci projektu „Empowering Youth and Regions in the European Parliament” podpořeného Evropským parlamentem. Projekt realizují Asociace pro mezinárodní otázky a EurActiv.cz. Partnery setkání byly Eurocentrum Plzeň a Regionální hospodářská komora Plzeňského kraje.

REKLAMA
REKLAMA