Evropané zbytečně vyhazují poživatelné potraviny. Zastavte to, žádají europoslanci

Lidé by měli mít lepší přehled o tom, zda mohou potravinu ještě sníst, nebo je to už nebezpečné. Sníží se tak plýtvání. Usnadnit by se mělo i darování přebytečného jídla, usnesl se v úterý Evropský parlament.
plýtvání potravinami
© Pixabay

V evropských zemích se zbytečně vyhazuje jídlo, které by bylo možné darovat charitě. Do koše létají i potraviny, které by ještě bylo možné sníst, ale vypršelo jim datum „minimální trvanlivosti“.

Každoročně se v EU vyplýtvá asi 88 milionů tun potravin, což odpovídá 173 kg potravin ročně na jednoho obyvatele. Vyhazují se tak nejen peníze, ale také cenné zdroje jako voda, půda, práce zemědělců a energie.

Unie se snaží tento problém zvrátit. Do roku 2025 by se mělo plýtvání potravinami snížit o třetinu a do roku 2050 o polovinu. Počítá se s tím v balíčku k oběhovému hospodářství, který se v EU projednává od prosince 2015.

Minimální trvanlivost?

Konkrétně by pomohla například lepší informovanost o významu zmíněného údaje „minimální trvanlivost“ a označení „spotřebujte do“. V úterý se na tom ve Štrasburku shodli poslanci Evropského parlamentu, kteří schvalovali nezávazné usnesení k této problematice.

Potraviny mohou být konzumovány i poté, co vyprší datum označené na etiketě jako „minimální trvanlivost do“ – znamená to pouze, že jejich kvalita nemusí být nejlepší. Naproti tomu výraz „spotřebujte do“ označuje datum, po kterém už konzumace potraviny není bezpečná.

Průzkum Eurobarometru ze září 2015 ale ukázal, že řada lidí o tomto rozdílu neví. Téměř čtvrtina Evropanů (24 %) si myslí, že po vypršení minimální trvanlivosti už by se potravina neměla konzumovat. V Česku je to 27 % lidí.

Europoslanci proto vyzývají členské státy i firmy z oblasti potravinářství k tomu, aby lidem tuto problematiku lépe vysvětlovaly.

Důležité je to i proto, že právě domácnosti se v EU na plýtvání potravinami podílejí nejvíc. Následuje je zpracování potravin a oblast stravovacích služeb.

„V rozvinutých zemích dochází k plýtvání potravinami většinou na konci řetězce, při distribuci a spotřebě. Odpovědnost za řešení tohoto problému má každý z nás,“ říká k tomu parlamentní zpravodajka, chorvatská europoslankyně Biljana Borzanová (S&D).

Evropská komise by prý také měla zhodnotit, zda je z obalů výrobků možné odstranit některá matoucí data – v případě, že z toho pro konzumenty či životní prostředí nebudou vyplývat žádná rizika.

Podle českého europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL, EPP) to nemusí být složité opatření. „Nevymýšlel bych něco nového, jen bych ujednotil používání ˏspotřebujte doˊ, které lidé znají a rozumí mu,“ řekl EurActivu.

Na otázku, zda by změny v této oblasti nebyly vnímány jako další zbytečné zásahy z Bruselu, odpovídá: „Neumím si moc představit, že by někdo považoval za diktát zrušení nejednoznačného označení ˏminimální trvanlivost doˊ.“

Darovat není snadné

Europoslanci ve svém usnesení žádají také odstranění stávajících překážek při darování potravin. To může jednak omezit plýtvání, a zároveň pomoci lidem, kteří si sami nemohou dovolit dostatek jídla. Kvůli povinnosti odvádět daně a zdravotním a hygienickým normám je ale pro obchodní řetězce nebo restaurace v EU jednodušší jídlo vyhodit než darovat.

Parlament proto chce, aby Komise iniciovala změny ve směrnici o DPH, které výslovně povolí daňové výjimky na darování potravin.

Žádá také, aby členské země více využívaly Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) právě na financování nákladů spojených se sběrem, dopravou, skladováním a distribucí darovaných potravin.

Devastace světa

Objevují se však i další nápady, jak plýtvání potravinami zamezit. Zemědělci například vyhodí značné množství ovoce a zeleniny kvůli tomu, že nesplňují estetická kritéria supermarketů. Členské země by proto mohly podporovat rozvoj trhů s nevzhlednými potravinami, myslí si europoslanci.

„Určitě je možné ještě využít např. chytrých obalů, které mohou prodloužit trvanlivost potravin, ale také třeba ukázat, zda je nutné potravinu vyhodit či nikoliv,“ jmenuje europoslanec Zdechovský.

Boj s plýtváním přispívá také životnímu prostředí. V důsledku produkce a likvidace potravinového odpadu v EU totiž ročně dochází k uvolňování 170 milionů tun emisí CO2 a spotřebě 26 milionů tun zdrojů.

„Kvůli naší neukojitelné spotřebě hoří svět, jak se koneckonců ukázalo u palmového oleje,“ řekla na plénu Parlamentu česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL).

„Situace je taková, že my – díky naší poptávce – zdevastujeme jednu část světa, a potom věci z látky strašlivě vyprodukované hodíme v milionech tun do koše a spálíme na další emise,“ dodala.

REKLAMA
REKLAMA