EU plýtvá jídlem víc, než by musela

Ročně se v EU vyplýtvají potraviny za 143 miliard eur. Řada zlepšení by se dala provést v zemědělské politice, rybolovu nebo pravidlech pro potravinové banky.
food waste EU
© Shutterstock / Ztudio-Neosiam

Evropská komise si neumí poradit s plýtváním potravinami v EU, vyčítají bruselské exekutivě auditoři Evropského účetního dvora ve své nedávné zprávě.

„I když má řada evropských politik potenciál plýtváním potravinami potírat, zůstává tento potenciál nevyužitý,“ tvrdí.

Plýtvání s jídlem je problém, se kterým se snaží vypořádat země napříč zeměkoulí. V roce 2015 se státy OSN dohodly, že do roku 2030 sníží potravinový odpad o polovinu.

Auditoři Komisi chválí například za to, že tlačí na rybáře, aby lov více přizpůsobovali skutečné poptávce.

Snaží se o to i Evropská unie, která projednává rozsáhlý soubor návrhů pro lepší využívání nejrůznějších přírodních zdrojů – takzvaný balíček pro oběhové hospodářství.

V EU se totiž každoročně vyplýtvá asi 88 milionů tun potravin za přibližně 143 miliard eur. A pokud to tak půjde dál, v roce 2020 už by množství mohlo dosahovat asi 126 milionů tun.

Většina tohoto odpadu přitom vzniká v domácnostech, stravovacích službách a maloobchodu (70 %). Za zbytek mohou ztráty ve výrobním a dodavatelském řetězci.

Pořádek v legislativě

„Evropský parlament v posledních letech na problematiku plýtvání s potravinami ve svých rezolucích opakovaně upozorňoval a žádal Komisi, aby do připravované legislativy k oběhovému hospodářství zahrnula také opatření na předcházení vzniku potravinového odpadu,“ říká český europoslanec Miroslav Poche (ČSSD), který se tématem zabývá.

Konkrétních návrhů, jak s plýtváním bojovat, ale podle něj balíček obsahuje minimum. Proto teď v Parlamentu běží debata o tom, jak doplnit novou směrnici o odpadech, ve které je téma zahrnuto.

plýtvání potravinami EU

© Shutterstock / Boonchuay1970

Účetní dvůr připomíná, že ani Komise v této oblasti není úplně pasivní. V srpnu loňského roku například spustila speciální platformu pro komunikaci soukromých firem i lidí ze státního sektoru. Mají spolu například sdílet zkušenosti z dosavadní praxe.

Podle auditorů je to ale málo. EU prý v tuto chvíli potřebuje hlavně sladit legislativu a politiku v jednotlivých zemích i na evropské úrovni.

Méně vyhazovat, snadněji darovat

Více by se prý na plýtvání jídlem mělo myslet třeba v zemědělství. Proto by se na tento problém měla zaměřit i chystaná reforma společné zemědělské politiky. Komise k ní nedávno vyhlásila veřejnou konzultaci.

Auditoři vypichují i společnou rybářskou politiku. Blíže by se mělo například sledovat, kolik potravin se vyplýtvá při vyhazování nechtěně ulovených ryb. Zpráva ale Komisi chválí za to, že na rybáře tlačí, aby lov více přizpůsobovali skutečné poptávce, a plýtvání se tak snížilo.

U potravinářských výrobků pak může hrát pozitivní roli darování přebytků. V EU probíhá prostřednictvím potravinových bank, do kterých mohou přispívat zemědělci, výrobci i prodejci potravin a občerstvení. Následně putují k lidem, kteří si naopak dostatek jídla dovolit nemohou.

Poche: Pro obchodní řetězce nebo restaurace je méně problematické procházející nebo prošlé potraviny likvidovat, než je darovat prostřednictvím charity nebo potravinových bank.

Snadnějšímu dárcovství ale brání řada překážek, zejména právních.

„Například v Česku ještě donedávna bylo nutné platit DPH z darovaného zboží. Nyní už je možné jej ocenit cenou blížící se nule, ale stále to je poměrně komplikované,“ říká europoslanec Poche.

„Dalším důvodem jsou samozřejmě zdravotní a hygienické normy. Pro obchodní řetězce nebo restaurace je méně problematické procházející nebo prošlé potraviny likvidovat než je darovat prostřednictvím charity nebo potravinových bank,“ říká.

Zpráva auditorů zase uvádí, že by Komise měla posoudit možnost rozšíření dárcovství i na takové oblasti, jako je právě rybolov.

O čem vlastně mluvíme?

Změny k lepšímu prý ale mohou přinést i zdánlivě byrokratické zásahy. Auditoři po Komisi chtějí, aby přijala celoevropskou definici plýtvání potravinami, která by pomohla s problémem lépe nakládat. V minulosti už ji k tomu vyzývaly i Parlament, členské země nebo Výbor regionů.

„Ještě v roce 2014 Evropská komise navrhovala, aby se situace změnila a došlo k zavedení unijní definice pro potravinový odpad. Nicméně v loni přestaveném balíčku legislativních návrhů již ‚food-waste‘ není ošetřen,“ říká Poche, podle kterého to ukazuje, že Komise věnuje této problematice stále menší pozornost.

„Naší snahou je proto novou definici doplnit právě do projednávané rámcové směrnice o odpadech, která je součástí balíčku k oběhovému hospodářství,“ dodává.

„Podle mého názoru je důležité, aby byla použitelná ve všech částech zásobovacího řetězce od zemědělství, přes zpracování a prodej po konečnou spotřebu v domácnostech nebo restauracích. Společně s praktickými opatřeními by právě existence jednotné definice měla přispět k podstatnému snížení obrovského množství potravin, které končí jako odpad,“ říká Poche.

S využitím EurActiv.com.

REKLAMA
REKLAMA