EU bude v příštích letech dohánět světový rozvoj elektromobility

Na konci příští dekády má v EU jezdit výrazně víc aut na elektřinu. Automobilky ale žádají více času, než kolik jim v navržené legislativě dává Evropská komise. Ekologové si naopak myslí, že průmysl může na čistá auta přejít rychleji.
emise CO2 auta
© Shutterstock / Dmytro Zinkevych

Mezi výrobci automobilů a ekologickými organizacemi se dneškem rozjíždí nové kolo v přetahované o emise oxidu uhličitého, který přispívá ke globálnímu oteplování. Na jeho konci by měly stát početnější flotily evropských elektromobilů. Otázkou zatím zůstává, jak početné budou.

Evropská komise po dnešním jednání v Bruselu navrhla nové cíle pro snižování emisí CO2 z osobních automobilů a dodávek. Pokud tyto cíle schválí členské země a europoslanci, budou se vztahovat na nově vyráběná vozidla na evropském trhu.

Komise navrhla, aby byly průměrné emise CO2 v roce 2030 u osobních aut i dodávek o 30 % nižší než v roce 2021.

Vedle klimatu to má podle Bruselu pomoci i peněženkám řidičů. Komise odhaduje, u nového auta koupeného v roce 2030 by měl řidič díky ekologičtějšímu palivu průměrně ušetřit necelých 40 tisíc za patnáct let životnosti vozu.

Přetahování o čísla

Čísla ale nejsou definitivní. Některé členské země podporují ambicióznější limity. Ještě před zveřejněním návrhu oslovily Komisi ve společném dopise Belgie, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Slovinsko, které podpořily cíl ve výši 40 %. Podobný postoj zastávají i Francie a Švédsko.

Na druhé straně lze očekávat opatrnější postoj zemí střední a východní Evropy. Evropský komisař pro rozpočet a německý politik Günther Oettinger například na konci října na výročním setkání německého automobilového průmyslu uvedl, že země jako Polsko, Česká republika, Maďarsko nebo Rumunsko by mohly pomoci v EU najít rovnováhu mezi ekologickými požadavky a obavami automobilek, kterým za případné nedodržení emisních limitů hrozí miliardové pokuty.

Podle ekologů by měl být cíl pro osobní auta nastaven na 40 nebo 45 %. A zelení poslanci Evropského parlamentu budou podle jednoho ze svých čelných představitelů Base Eickhouta požadovat dokonce 60 %.

Doprava dnes odpovídá asi za čtvrtinu emisí skleníkových plynů v EU.

Výrobci automobilů naopak lobbují za mírnější přístup. Podle Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) by měla legislativa stanovit, že mezi lety 2021 až 2030 se emise CO2 z aut sníží maximálně o 20 %.

Automobilkám se nelíbí ani průběžné cíle, které Komise navrhla pro rok 2025.

U osobních vozidel i dodávek by měly být emise CO2 v půlce dekády o 15 % nižší. Podle Bruselu tyto průběžné cíle pomohou rychleji nastartovat investice do čisté mobility. „Cíl pro rok 2030 pak zajišťuje stabilitu a dlouhodobou orientaci, aby investice neustaly,“ vysvětluje Komise.

Automobilky namítají, že potřebují delší čas na plánování a vývoj nových technologií. Zejména se to podle nich týká dodávek, u kterých proces vývoje a rozšíření produkce trvá déle než u osobních aut.

V elektromobilech EU zaostává

Snižování emisí CO2 z aut je součástí širší snahy EU o zmírnění globálního oteplování. Do roku 2030 chce Unie snížit své emise oxidu uhličitého o 40 % ve srovnání s rokem 1990. Je to také jeden z prostředků naplňování globální klimatické dohody z Paříže. Doprava dnes odpovídá asi za čtvrtinu emisí skleníkových plynů v EU.

„Nastala doba hospodářské transformace ohleduplné ke klimatu. Dnešní soubor návrhů přináší podmínky pro to, aby evropští výrobci v celosvětové energetické transformaci pouze nenásledovali ostatní, ale šli jim příkladem,“ řekl dnes v Bruselu místopředseda Komise odpovědný za energetickou unii Maroš Šefčovič.

„Svět závodí ve vývoji čistých vozidel. To je nezvratný trend. Aby však Evropa mohla stát v čele této globální proměny, musí si nejdříve doma nastavit odpovídající podmínky. Potřebujeme patřičné cíle a patřičné pobídky, které chceme zajistit právě navrženými emisními opatřeními pro automobily a dodávky,“ dodal komisař pro klima a energetiku Miguel Arias Cañete.

Cañete: V EU je k dispozici jen šest typů elektromobilů, zatímco v Asii je to šest set.

Řekl také, že Evropa zatím nezvládla naskočit na světový trend rozvoje elektromobility. „Auta na elektřinu mají na prodeji nových vozidel podíl nižší než 1 procento,“ zdůraznil Cañete. V EU je navíc k dispozici jen šest typů elektromobilů, zatímco v Asii je to šest set, uvedl také.

Podle automobilek by se přitom měl evropský cíl určit právě podle reálného rozvoje elektromobility a dalších technologií.

„Je zapotřebí si uvědomit, že dosažení stanovených cílů znamená potřebu zásadního nárůstu podílu vozidel na alternativní pohony. Rychlost reálného nástupu těchto vozidel bude přitom ovlivněna především vytvářením podmínek pro jejich provoz,“ uvádí české Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP).

„Proto považujeme za klíčové, aby nastavené cíle mohly být v případě potřeby revidovány oběma směry, například v polovině stanoveného období,“ dodává AutoSAP.

Bez kvót

Komise podle původních informací uvažovala o zavedení kvót pro nízkoemisní vozidla, tedy zejména elektromobily. Namísto toho by měly členské země podporovat rozvoj alternativních vozidel, a to bez ohledu na konkrétní technologii.

Kromě toho Komise navrhla také akční plán pro podporu investic do nabíjecích a plnicích stanic pro alternativní paliva. To přivítala asociace výrobců ACEA, podle které nelze řidiče tlačit do nákupu čistých vozidel, dokud nebudou mít k dispozici potřebnou infrastrukturu.

Přečtěte si také: Garáž s připravenou nabíječkou. Evropská směrnice tlačí na rozvoj infrastruktury pro elektromobily >>>>

Vedle toho ale hraje důležitou roli také dostupnost čistých aut. Podíl elektromobilů na trhu podle ACEA přesahuje 1 % jen v bohatších zemích západní Evropy, jejichž HDP na hlavu je vyšší než 30 tisíc eur.

„Naše data ukazují, že i když evropský trh s elektromobily roste, nerozvíjí se rovnoměrně,“ upozornil generální tajemník asociace Erik Jonnaert.

Jonnaert: Mnoho lidí si bere za příklad Norsko. Jenže podobně jako norské HDP na hlavu ve výši 64 tisíc eur přesahuje dvojnásobek evropského průměru, tak je i norský 29% podíl elektromobilů v Evropě výjimkou.

„Mnoho lidí si bere za příklad Norsko. Jenže podobně jako norské HDP na hlavu ve výši 64 tisíc eur přesahuje dvojnásobek evropského průměru, tak je i norský 29% podíl elektromobilů v Evropě výjimkou. Nikdo se například nedívá na Řecko, kde se loni prodalo jen 32 aut na elektřinu,“ dodal Jonnaert.

Povinné kvóty pro bezemisní auta naopak žádá asociace elektroenergetiky Eurelectric. „Rádi bychom viděli jasná opatření ve veřejném i soukromém sektoru na podporu vozidel s nižšími emisemi, protože by to pomohlo zvýšit poptávku po elektrických vozidlech,“ uvedl generální tajemník asociace Kristian Ruby v rozhovoru pro agenturu Platts.

Přechod na elektromobilitu by podle Eurelectric neměl způsobit větší potíže. „Naše analýza ukazuje, že pokud by všechna osobní vozidla byla přeměněna na elektromobily, zvýšila by se poptávka po elektřině o zhruba 10 %, což může soustava snadno zvládnout,“ uvedl Ruby.

REKLAMA
REKLAMA