Connie Hedegaard: Kodaň je poslední šance, čas už vypršel

„Nemáme jinou možnost. S klimatickými změnami něco musíme udělat, a to ihned. Konečným termínem je Kodaň. Čas už vypršel,“ píše bývalá dánská ministryně životního prostředí a kandidátka na první klimatickou eurokomisařku Connie Hedegaard v exkluzívním komentáři pro EurActiv.

Bývalá ministryně bude od příštího týdne hostit v Kodani ostře sledovanou klimatickou konferenci, na níž se sjedou zástupci 192 zemí světa. Přestože k uzavření nové smlouvy, která by nahradila po roce 2012 Kjótský protokol zjevně nedojde, od kodaňského setkání se přesto očekává, že přijde s právně závaznými cíli pro omezování emisí skleníkových plynů.

„V dějinách jsou chvíle, kdy si svět může vybrat, kterou cestou se dá,“ píše dánská ex-ministryně. Nadcházející kodaňská konference, která se bude konat ve dnech 7.-18. prosince, podle ní představuje právě takový moment.

„Můžeme se vydat po cestě ‘zelené prosperity’ a udržitelnější budoucnosti nebo můžeme jít po slepé koleji, s klimatickými změnami nic nedělat a nechat ten obrovský účet zaplatit naše děti a vnoučata. Není tak těžké si vybrat,“ říká.

Cílem dánské vlády je podle Hedegaard, která odchází z vlády poté, co byla nominována na post první eurokomisařky pro klimatické změny, dosáhnout v Kodani ambiciózní dohody, která by země zavazovala k omezování emisí skleníkových plynů a zároveň řešila otázky týkající se adaptace na změny klimatu, přenosu technologií do rozvojových zemí a problematiky financování. V Kodani je třeba stanovit datum do kdy musí být nová právně závazná klimatická dohoda uzavřena, zdůrazňuje bývalá ministryně.

Podle Hedegaard kodaňský termín „funguje“. S tím jak se datum konference přibližuje, zveřejňují země své cíle v oblasti snižování emisí. Dánská ex-ministryně oceňuje v této souvislosti Brazílii, Rusko a Jižní Koreu.

Své cíle minulý týden zveřejnily také Spojené státy a Čína – dvě země, které jsou v současné době zodpovědné za 40 % globálních emisí skleníkových plynů. Hedegaard přiznává, že závazek Spojených států snížit emise do roku 2020 o 17 % oproti roku 2005 (což fakticky znamená pokles o pouhá 4 % oproti roku 1990), není zrovna to, co svět očekával. Dodává ale, že tento cíl je na druhou stranu v souladu s deklarovaným úmyslem Obamovy administrativy tempo snižování emisí v dalších letech zvýšit – o 18 % mají emise poklesnout do roku 2025 a o 32 % do roku 2030.

„S každým dnem čekání roste cena, kterou zaplatíme a zhoršují se i potenciálně katastrofické důsledky klimatických změn,“ píše bývalá ministryně a odkazuje se na zprávu Mezinárodní energetické agentury (IEA), podle níž náklady nečinnosti rostou každým rokem o 500 miliard dolarů.

„Musíme vytvořit tlak a využít politický moment k tomu, abychom světové lídry přesvědčili o tom, že musí dostát své odpovědnosti a začít ve věci klimatických změn rychle jednat,“ říká v komentáři Hedegaard. V Kodani je podle ní nutné dosáhnout dohody nad čtyřmi otázkami: závaznými střednědobými a dlouhodobými cíli pro vyspělé ekonomiky, „zeleným“ plánem pro méně vyspělé země, financováním a technologickým transferem.

Celý komentář Connie Hedegaard si můžete v aj přečíst pod tímto odkazem.

REKLAMA
REKLAMA