Čas na únik před klimatickou změnou se krátí, jednání v Limě nabírají spád

Až do páteční noci budou nejspíš světoví politici jednat o základech budoucí klimatické dohody, která má pomoci zabránit nejhorším dopadům globálního oteplování. Evropská unie chce, aby cíle jednotlivých zemí byly závazné. Rozvojové země zase žádají peníze ze zeleného fondu, který se ale zatím potýká s nedostatkem prostředků.
MAC
Evropský komisař Miguel Arias Cañete; zdroj: Evropská komise

O závěrech letošní klimatické konference se bude jako obvykle rozhodovat až do posledních minut, očekává řada účastníků. Pravděpodobně až v pátek v noci tak bude jasné, jestli se téměř dvěma stovkám státům Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu podaří připravit půdu pro novou globální dohodu.  

Ta má být podepsána příští rok v prosinci v Paříži. Jejím hlavním cílem má být omezení nárůstu průměrné globální teploty do roku 2050 na maximálně 2 stupně Celsia vůči předindustriálnímu období.

Mezitím by měli jednotliví hráči do března příštího roku oznámit, o kolik chtějí sami snížit své emise. Řada zemí už to udělala, včetně celé Evropské unie, Spojených států a Číny.

Poslední pokus

Na dohodu se čeká s velkým napětím a ostře se proto sleduje i letošní jednání v Limě, které je poslední velkou schůzkou před pařížskou konferencí. Jestli se totiž státy do příštího roku nedohodnou, podle klimatologů už se planeta nevyhne dramatickým dopadům klimatické změny, jako jsou vlny veder nebo katastrofické záplavy.

Odborníci z Mezinárodní energetické agentury, Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a Světové banky se navíc shodují, že dosavadní pokrok v boji s globálním oteplováním byl nedostatečný. Je prý třeba okamžitě podniknout kroky ke snižování emisí skleníkových plynů, které by se mělo ideálně podařit srazit k roku 2050 na nulu.

Závazné, nebo ne?

Konference běží Limě už od minulého týdne. Teď ale do hlavního města Peru přijíždějí političtí představitelé a jednání se rozběhnou na nejvyšší úrovni. 

Od včerejška je v Peru i nový evropský komisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias  Cañete. Při jednáních bude bojovat za to, aby dohoda směřovala k právně závazným cílům. Očekává se ale, že s něčím takovým nebudou souhlasit Spojené státy.

V Limě by se státy měly například domluvit, které skleníkové plyny se budou do dohody započítávat a k jakému roku budou snižování emisí vztahovat. Závazky mají být podle evropského komisaře jasně vyčíslené a srovnatelné.

Pokud se totiž přepočítají dosavadní závazky, Evropská unie se zavázala do roku 2020 snížit své emise oproti roku 1990 o 20 %, zatímco Spojené státy pouze o 1 %, uvádí server TZB-info.

Příspěvků je málo

Závazky by také měly být spravedlivě rozděleny mezi vyspělé a rozvojové země, které doufají, že pro splnění cílů získají finanční podporu.

Na to je Evropská unie připravena, prohlásil komisař Cañete. Unie totiž přispívá významnou částkou do Zeleného klimatického fondu (Green Climate Fund, GCF), který má přispívat na boj se změnou klimatu v chudších zemích.

EU do fondu dosud přispěla 4,6 miliardami dolarů, což je více než polovina z dosavadních 9,7 miliard, které se ve fondu nacházejí. Zatím je to ale stejně málo. Do roku 2020 se vyspělé země zavázaly do GCF přispívat ročně 100 miliard dolarů.

Dosavadní částky tak například těžko stačí na financování adaptačních opatření, která mají státům pomáhat vyrovnávat se s klimatickými změnami, upozorňuje organizace Greenpeace.

„Pouhých 625 milionů dolarů ročně na adaptační opatření ve stovce nejzranitelnějších zemí je příliš málo,“ píše z Limy Klára Sutlovičová, která zastupuje českou pobočku organizace.

„Nová analýza Programu OSN pro životní prostředí vyčíslila, že náklady na adaptační opatření mohou do poloviny století vzrůst na 200 až 300 miliard dolarů ročně. A to i v případě, že globální teplota nestoupne o více než 2 stupně Celsia,“ vysvětlila redakci.

Autor: Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA