Antifosilní zákon: které země EU ho mají?

V řadě členských zemí EU už funguje obdoba takzvaného antifosilního zákona, který chce na vládě prosadit ministr životního prostředí Richard Brabec. Které země to jsou a jakými pravidly se v nich snižování emisí skleníkových plynů řídí?

Emise CO2
zdroj: FreeDigitalPhotos.net

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) se již nějakou dobu snaží na vládě prosadit takzvaný antifosilní zákon, který by stanovil závaznou cestu Česka ke snížení závislosti na fosilních palivech a snížení emisí skleníkových plynů. Materiál, který analyzuje proveditelnost zákona, ale nakonec ministr z programu posledního i předposledního zasedání kabinetu stáhl.

K přijetí antifosilního zákona se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení – s podmínkou, že by to nevedlo ke snížení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Zákon má silnou podporu nevládních ekologických organizací, které poukazují na to, že řada evropských zemí již podobný zákon má. Ve svém materiálu na to upozorňuje i ministerstvo životního prostředí. Jak jednotlivé zákony podle jeho informací vypadají?

Velká Británie
Právě ve Spojeném království byl v roce 2008 přijat první zákon tohoto typu, podle kterého se má závazně řídit snižování emisí skleníkových plynů do roku 2050. Dohodnout se na něm vláda dokázala jak s opozicí, tak se Svazem britského průmyslu a odbory. Zákon stanovil právně závazné cíle pro snížení spotřeby fosilních paliv vyjádřené poklesem emisí skleníkových plynů o 80 % do roku 2050 (s mezistupněm 34 % v roce 2020). Zároveň je toto časové období rozděleno na pětileté úseky, pro které jsou stanoveny takzvané uhlíkové rozpočty. Ten první pro období 2007 až 2012 se naplnit podařilo, když emise poklesly o 12 %. Zákon také přispěl k výraznému snížení spotřeby plynu a elektřiny v domácnostech (o 22,3 % v porovnání se stavem před 10 lety).

Rakousko
Pro české ministerstvo životního prostředí je ideální inspirací pro přípravu antifosilního zákona Rakousko. V sousední zemi totiž panuje podobné právní prostředí jako v Česku. Zákon o snižování závislosti na fosilních palivech mají Rakušané od konce roku 2011 a na konci března 2015 vstoupila v platnost jeho novela. Předpis určuje limity pro emise skleníkových plynů v různých sektorech pro jednotlivé roky období 2013 až 2020. Pokud se ukáže, že byly maximální hodnoty překročeny, musí vláda okamžitě zahájit jednání o zavedení nových opatření nebo posílení těch stávajících. K plnění cílů mají přispět víceleté akční programy, za jejichž přípravu odpovídá ministr pro lesnictví, životní prostředí a vodní hospodářství. Šéf resortu také ustanovuje Národní výbor pro změnu klimatu, který diskutuje o základních otázkách klimatické politiky a projednává zprávy o naplňování antifosilního zákona. Vedle toho existuje ještě Národní klimatická rada složená ze zástupců vlády, měst a obcí, odborů, průmyslu a nevládních organizací.

Dánsko
V Dánsku mají antifosilní zákon od poloviny roku 2014. Ministr pro energetiku, klima a budovy navrhuje každých 5 let cíl pro snižování emisí skleníkových plynů na dalších 10 let s výhledem do roku 2050. V současnosti je závazek nastaven na 40% snížení do roku 2020 ve srovnání s rokem 1990. Ministr také každý rok informuje vládu o tom, jak se emise daří snižovat. Zákonem byla zřízena i nezávislá sedmičlenná komise volená na 4 roky, která má vládě dávat doporučení a podporovat veřejnou debatu o cestě k nízkouhlíkové ekonomice.

Švédsko
Švédský parlament přijal v roce 2009 zákon s cílem snížení emisí skleníkových plynů o 40 % do roku 2020 oproti roku 1990. V rámci klimatické politiky se Švédsko také zavázalo k tomu, že alespoň polovinu energetické spotřeby budou v roce 2020 zajišťovat obnovitelné zdroje energie a energetická účinnost se zvýší o 20 % do roku 2020. Země též usiluje o dosažení nezávislosti vozové flotily na fosilních palivech do roku 2030.

Finsko
Ve Finsku byl v roce 2015 schválen zákon, který předepisuje 80% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050. Přispět k němu mají střednědobé plány aktualizované každý rok, které se zaměří na sektory mimo systém emisního obchodování (dopravu, budovy nebo zemědělství), a dlouhodobé desetileté plány, které mají směřovat k celkovému cíli a zahrnovat zejména sektory spadající pod systém emisního obchodování – energetiku a průmysl.

Belgie
Ve valonské části Belgie byl antifosilní zákon schválen na konci roku 2012. Obsahuje cíl pro snížení emisí skleníkových plynů o 80 až 95 % do roku 2050 a o 30 % do roku 2020 oproti roku 1990. Vláda má podle zákona vytvářet pětileté programy pro snížení závislosti na fosilních palivech.

Francie
Francouzský zákon z roku 2009 předepisuje průběžné snižování emisí skleníkových plynů o 3 % každý rok a celkové snížení emisí o 75 % do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990. Určuje také dílčí cíle pro snížení spotřeby energie v budovách o 38 % do roku 2020 a v dopravě o 20 % do roku 2020. Nový zákon z roku 2015 stanovil zdanění emisí CO2 a další cíle, mimo jiné pro energetickou účinnost a podíl obnovitelných zdrojů a jaderné energie ve francouzském energetickém mixu do roku 2030, respektive 2050 (EurActiv o tom psal zde).

Vedle těchto zemí připravuje podobné zákony například Irsko, Španělsko nebo Malta a vlastní zemský zákon chce přijmout německé Severní Porýní-Vestfálsko.

Autor: Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA