Antifosilní zákon: co ukazuje příklad z Británie?

Vláda rozhodla o přípravě antifosilního zákona, který má snížit závislost Česka na fosilních palivech a podle kterého se mají zároveň snižovat emise skleníkových plynů. První podobný zákon přijala před sedmi lety Velká Británie. Tam emise klesají, podle skeptiků je to ale spíš kvůli mírnějším zimám a ekonomickému poklesu. Ekologové však upozorňují, že zatímco ve Spojeném království klesají emise i spotřeba energie, průmyslová výroba roste.

Emise CO2
zdroj: Pixabay.com

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připraví návrh takzvaného antifosilního zákona, podle kterého má Česko snižovat závislost na fosilních palivech, a s tím i emise skleníkových plynů. Rozhodla o tom vláda, která ve středu projednala analýzu proveditelnosti takové právní úpravy.

Zákon, který by mohl vstoupit v platnost na začátku roku 2017, bude vycházet z cílů pro rok 2020 a 2030, ke kterým se už Česká republika zavázala na evropské úrovni. Zároveň by měl ale stanovit i dlouhodobý cíl do roku 2050, který EU ještě pevně nestanovila, ačkoliv se nezávazně hovoří o snížení emisí o 80 až 95 % ve srovnání s rokem 1990.  

Které země EU už antifosilní zákon mají? Podívejte se na náš PŘEHLED.

Právě stanovení dlouhodobého cíle by mělo být jedním z hlavních přínosů zákona, myslí si programový ředitel ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh.

„To je také důvod, proč už některé evropské země podobný zákon přijaly. Chtěly si stanovit dlouhodobý výhled, který zatím v EU logicky neexistuje, protože na evropské úrovni je velké množství hráčů, mezi kterými se těžko hledá shoda,“ řekl nedávno EurActivu.

Další přidanou hodnotou zákona má být podle MŽP větší stabilita a předvídatelnost pro investory a také posílení mezirezortní spolupráce.

Zákon? Ne, mírnější zimy

S větší skepsí se na budoucí zákon dívá český průmysl, podle kterého mnoho nového nepřinese.

„Předložený materiál MŽP se odvolává na podobné legislativní modely snižování emisí v zahraničí. Srovnání však není provedeno kontextuálně správně. Většina zvláštních národních úprav klade na státy přísnější požadavky než Evropská komise, a v tom také spočívá smysl jejich existence. V českém případě tomu tak není,“ píše ve své pozici k projednané analýze Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR).

V zahraničí se prý navíc zatím neprokázalo, že by bylo přijetí podobného zákona prospěšné.

SP ČR si za příklad bere Velkou Británii, která byla v roce 2008 s přijetím antifosilního zákona první. Země si stanovila, že do roku 2050 sníží emise skleníkových plynů o 80 %. Byly také stanoveny takzvané uhlíkové rozpočty na pětiletá období. Ten první pro období 2007 až 2012 se naplnit podařilo, když emise poklesly o 12 %.

„Britská nezávislá hodnotící instituce The Committee on Climate Change v zatím posledním hodnocení konstatuje, že emise skleníkových plynů sice v zemi klesají, avšak v drtivé většině to není způsobeno implementací konkrétních opatření na snižování emisí, ale jinými faktory, jako jsou mírnější zimy, hospodářský útlum, růst ceny energií či pokles reálných příjmů obyvatelstva,“ upozorňuje SP ČR.

Emise klesají, průmysl roste

Názorů na antifosilní zákon a jeho hodnocení existuje v Británii celá řada, říká k tomu Koželouh.

„Argumenty, že byla mírnější zima nebo nastal ekonomický pokles, platí pro konkrétní roky, ale rozhodně neplatí pro celé období sedmi let, kdy zákon funguje,“ řekl redakci.

„Stejně jako v České republice a dalších zemích se ekonomická krize skutečně projevila snížením emisí skleníkových plynů. Důležité však je, jestli se pak množství emisí zase zvýšilo. A v Británii se ukazuje, že emise nenarostly,“ dodal.

Zatímco tedy v Británii klesly emise o 21 % (srovnání mezi lety 1990 a 2014) a o 18 % poklesla spotřeba energie, průmyslová výroba za dobu platnosti zákona vzrostla o 6 % a počet pracovních míst o 5 %, upozorňuje Hnutí Duha.

Autor: Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA