Ústecký kraj potřebuje strategii a soudržnost, zaznělo na debatě EurActivu

Vláda bude schvalovat akční plán pro proměnu znevýhodněných regionů, mezi které patří i Ústecký kraj. Ten mimo jiné chystá novou energetickou koncepci. Proměnit ale bude potřeba i myšlení lidí. Hovořilo se o tom během debaty, kterou v Ústí nad Labem pořádal EurActiv.
Ústecký kraj energetika
© EurActiv.cz

Vláda by měla do konce června dostat na stůl seznam kroků, které bude potřeba podniknout pro zlepšení hospodářské situace v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji.

Jedná se o regiony, které se historicky soustředily na těžký průmysl, těžbu surovin a uhelnou energetiku. Negativně se na nich podepsala hospodářská transformace 90. let a v současné době na ně klade další nároky proměna energetiky související s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku.    

„Akční plán obsahuje 65 opatření, která mají charakter legislativních a systémových změn, ale zahrnují také alokaci finančních prostředků. Část z nich míří na všechny tři regiony a část se týká specificky jednotlivých krajů,“ uvedla zástupkyně zmocněnce vlády pro Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj Gabriela Nekolová během debaty, kterou EurActiv pořádal minulý týden v Ústí nad Labem.

Zatím je finanční dosah akčního plánu pro příští tři roky vyčíslen na 42 miliardy. Pro léta 2017 a 2018 je připraveno přesné vyčíslení nákladů, zbytek je odhad, který bude každoročně upraven při aktualizaci akčního plánu.

„Opatření se budou zaměřovat na řešení problémů souvisejících s útlumem těžby, rekultivací krajiny, resocializací území a odstraněním ekologických zátěží, ale také posílením konkurenceschopnosti místních firem, ať už působí v tradičním průmyslu nebo v nově se rozvíjejících odvětvích,“ řekla Nekolová.

Ústecký kraj HDP

HDP regionů členských zemí EU v roce 2015 (aktuální tržní ceny, členění NUTS2) © Eurostat

Akční plán navazuje na Strategický rámec hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje, který vláda schválila v lednu 2017.

Právě strategie a jasné vize pomohou znevýhodněným regionům dosáhnout na finanční prostředky, které mohou plynout i z Evropské unie, zdůraznil během setkání Václav Štěrba z Oddělení účinného využívání přírodních zdrojů Generálního sekretariátu Evropské komise.

Základem pro úspěšnou budoucnost regionu je proto soudržnost napříč politickými stranami i hospodářskými odvětvími, shodli se u kulatého stolu představitelé Ústeckého kraje a jeho obcí, zástupci soukromých firem, nevládních organizací i odborníci z akademické sféry.

Jednou z příležitostí pro vytvoření vize je i nová energetická koncepce. „Krajský úřad byl aktuálně pověřen, aby zadal zpracování nové územní energetické koncepce, která bude reflektovat vývoj v národní legislativě a aktualizovanou Státní energetikou koncepci,“ informoval člen zastupitelstva Ústeckého kraje a předseda Výboru pro životní prostředí, zemědělství a rozvoj venkova Miroslav Andrt (ČSSD).

„Termín pro její zpracování a schválení byl určen na 30. června 2019, takže máme přibližně dva roky na to, abychom si vytvořili představu o budoucím směřování krajské energetiky,“ dodal.

Ústecký kraj nezaměstnanost

Nezaměstnanost populace 15–74 let v regionech zemí EU v roce 2016 (členění NUTS2) © Eurostat

Zabojovat ale bude muset i vláda.

„Česká republika bude v příštích měsících usilovat o to, aby si po roce 2020 zachovala národní obálku v rámci evropské politiky soudržnosti. Její základní zásadou je snižování rozdílů mezi regiony. Prostředky, které se podaří vyjednat, by se měly být v příštím programovacím období lépe zacíleny podle specifických potřeb jednotlivých krajů, tak aby se dařilo rozvíjet i strukturálně zatížené regiony včetně Ústeckého kraje,“ řekl během debaty europoslanec Stanislav Polčák (STAN), který je členem výborů pro regionální rozvoj (REGI) a životní prostředí (ENVI).

Zapadnout by podle něj ale neměly ani další prostředky, které může ČR využívat. „Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci poskytuje pomoc pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku velkých strukturálních změn. V období 2014 až 2020 je v rámci tohoto programu ročně k dispozici 150 milionů eur. Česká republika přitom zatím tento fond prakticky nevyužila,“ zdůraznil Polčák.

Ústecký kraj transformace

© EurActiv.cz

Kromě strategií a čerpání národních i evropských financí ale bude potřeba změnit také myšlení lidí, upozornil poradce ministra průmyslu a obchodu pro energetiku Vladimír Vlk.

„Česká republika v současné době vyrábí 48 % elektřiny z uhlí. Proto s odvětvím nelze skoncovat ze dne na den, to by vyvolalo kolaps. Problematiku je potřeba řešit postupně,“ řekl v Ústí.

„Při pohledu do budoucnosti s ohledem na nastavení legislativy a životnost zdrojů vidíme, že po roce 2040 bude v regionu v provozu jediná uhelná elektrárna, a to nadkritický blok v Ledvicích. Transformace však nezačne u toho, že změníme technickou část systému. Nejnáročnější bude proměnit myšlení lidí, protože Ústecký kraj na uhlí vyrostl,“ myslí si Vlk.

Článek vznikl u příležitosti debatního setkání „Klimatická politika: Výzvy pro Ústecký kraj“, které proběhlo 8. června 2017 v Ústí nad Labem v rámci projektu „Empowering Youth and Regions in the European Parliament” podpořeného Evropským parlamentem. Projekt realizují Asociace pro mezinárodní otázky a EurActiv.cz. Partnerem setkání bylo Eurocentrum Ústí nad Labem.

REKLAMA
REKLAMA