Tlak na efektivnější využívání EU fondů se stupňuje

Česká republika se musí naučit prostředky z evropských fondů investovat a ne je pouze utrácet. Tlak na vyšší efektivitu využívání peněz z evropské regionální politiky v příštím programovacím období po roce 2013 je patrný nejen ze strany Bruselu. Na potřebě lepšího využívání fondů se shodují i lidé, kteří ovlivňují českou pozici k jejich budoucí podobě.

Projekt EU, IT skladiště
Zdroj: Evropská komise, DG Regio

Z návrhů, které k podobě evropské kohezní politiky na roky 2014-2020 představila na podzim Evropská komise, je cítit jasný tlak na posilování efektivnějšího využívání peněz, které EU směřuje především do méně vyspělých zemí a regionů.

Jedním z projevů tohoto tlaku je podle odborníků na regionální politiku i koncentrace výdajů na omezený počet priorit a jejich navázání na evropskou hospodářskou strategii Evropa 2020 a z ní vycházející národní programy reforem.

Evropská komise navíc ve svých nařízeních ze začátku října počítá s dohledem nad tím, jak se státům a regionům daří pomocí fondů národní cíle naplňovat. Víc než v minulosti chce přitom klást důraz na dosahování konkrétních a měřitelných výsledků a návrhy obsahují i motivační prvky, které mají státy a regiony přimět k podpoře smysluplnějších projektů.

Již z prvních reakcí České republiky na návrhy Evropské komise bylo ale zřejmé, že ač důraz na lepší využívání evropských peněz považují odborníci na evropské fondy za potřebné, způsob, jaký navrhuje Brusel, nevnímají v některých ohledech jako nejšťastnější.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které je za vyjednávání budoucí podoby kohezní politiky zodpovědné, tlak na vyšší efektivitu podporuje. Podle náměstka ministra Daniela Brauna jdou v tomto případě návrhy Evropské komise „správným směrem“. Také podle něj by se do budoucna měla Česká republika soustředit hlavně na dopady jednotlivých projektů, než na to, zda dokáže peníze z evropských fondů vyčerpat.

Jak dodává europoslanec a člen parlamentního výboru pro regionální rozvoj Oldřich Vlasák (ODS, ECR), Česko se musí evropské peníze „naučit investovat a ne je jen utrácet“.

Kondicionalitami k lepšímu čerpání?

Sama Komise si hodně slibuje také od takzvaných ex-ante kondicionalit – počátečních podmínek, které stanoví, za jakých okolností může členský stát či region evropské peníze na určitou oblast čerpat. Kondicionalitou ex-ante může být například existence určitých institucí, dostatečné administrativní kapacity (tj. dostatečný počet kvalifikovaných úředníků) nebo dílčích strategií (například existence národního dopravního plánu, apod.).

„Pokud nemáte strategii, jak chcete posoudit, že peníze utrácíte efektivně?,“ ptal se na diskusi k budoucí podobě fondů, která minulý týden proběhla na Zastoupení Evropské komise v Praze, Michael Ralph z generálního ředitelství Komise pro regionální politiku (DG Regio).

Reagoval tím na obavy, o nichž se v České republice neoficiálně hovoří v souvislosti s udržitelností u projektů na podporu vědy a výzkumu. Realizace některých projektů z evropských dotací totiž podle řady pozorovatelů postrádá vizi, co s nově postavenými, rekonstruovanými a čerstvě vybavenými výzkumnými centry dělat ve chvíli, kdy zdroje z Bruselu vyschnou.

Právě proto, aby k podobným případům nedocházelo, by podle Ralpha měly na národní a regionální úrovni existovat strategie, v nichž bude stanoveno, na jaké oblasti výzkumu se země hodlá do budoucna specializovat.

Zásah do národních kompetencí?

Kondicionality tak, jak je navrhuje Komise, vyvolávají ale na české straně pochybnosti. Ministerstvo pro místní rozvoj sice ex ante kondicionality podporuje, ale zároveň se obává dalšího návrhu (kondicionalit ex post), který má podle bruselské exekutivy směřovat k efektivnějšímu využívání prostředků EU.

Ten počítá s již zmíněným posuzováním, zda se státům daří přispívat pomocí evropských fondů k plnění cílů, které vycházejí z evropské strategie Evropa 2020 a ročně aktualizovaných národních plánů reforem, jež země každoročně posílají k posouzení do Bruselu (ty budou mimochodem podle informací z ministerstva průmyslu a obchodu zřejmě těsně provázané s národní strategií mezinárodní konkurenceschopnosti). Podle MMR by ale v takovém případě Komise zřejmě překračovala své pravomoci, neboť by státům říkala, co mají dělat v oblastech, které nepatří mezi sdílené kompetence (EurActiv 12.10.2011).

Česká republika hodlá „podporovat takový koncept, který nezasahuje do kompetencí členských zemí“, říká k tomu náměstek Braun.


Článek vznikl při příležitosti konání odborné debaty s názvem "Jak budou vypadat strukturální fondy po roce 2013?", kterou 6. prosince 2011 zorganizovalo Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR ve spolupráci s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU.

REKLAMA
REKLAMA