Rumunsku a Bulharsku se příliš nedaří využívat fondy EU

Pomalé čerpání prostředků z fondů EU v Rumunsku a Bulharsku představuje překážku pro hladký přechod k demokracii a tržní ekonomice. Takto se na adresu dvojice balkánských zemí, které do EU vstoupily v roce 2007, vyjádřila nedávná zpráva francouzského senátu.

eura
zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Stuart Miles.

Přechod k demokracii a fungující tržní ekonomice má v Rumunsku „do úspěšného konce ještě daleko“ a v Bulharsku tento proces probíhá „velmi pomalu“. Ve své 50stránkové zprávě to uvedli francouzští senátoři Simon Sutur, Michel Billout, Bernadette Bourzai, Jean-François Humbert a Catherine Morin Desailly, kteří nedávno jakožto členové senátního výboru pro evropské záležitosti Balkán navštívili.

Rumunsko a Bulharsko vstoupily do EU v roce 2007, a dokončily tak zatím poslední vlnu rozšíření. Francouzští senátoři se ve své zprávě věnují především schopnosti obou zemí čerpat prostředky z evropských strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, jejichž hlavním cílem je smazávat hospodářské a sociální rozdíly mezi jednotlivými regiony v Evropě. V případě Rumunska a Bulharska uvedli, že ani jedna ze zemí se dosud nenaučila tyto peníze efektivně využívat.

„Tyto země mají nejnižší absorpční míru v celé evropské sedmadvacítce,“ píše se v textu.

V současném programovém období, které odstartovalo v roce 2007 a skončí o sedm let později, může Rumunsko vyčerpat až 19,7 miliard eur a Bulharsko 6,9 miliard eur (pro srovnání: alokace určená pro Českou republiku dosahuje 26,7 miliard eur).

Jak ukazují statistky Evropské komise, v lednu letošního roku Rumunsko vyčerpalo pouze 4 % prostředků a Bulharsko 19 %.

Promarněná příležitost?

Jak podotkli francouzští senátoři, pokud by Bulharsko zvládlo vyčerpat celou svou alokaci, v roce 2015 by jeho HDP vzrostlo o 9 %. V případě Rumunska by se tak stalo o 3,8 %.

Obě země by takovou vzpruhu potřebovaly jako sůl. Zatímco v době jejich vstupu do EU zažívaly hospodářský boom, příchodem finanční a hospodářské krize se obě ocitly v recesi. V loňském roce dosáhl růst rumunské ekonomiky 2,5 % s tím, že pro letošek se počítá pouze s 1,1 %.

Bulharská ekonomika dosáhla v období 2007-2010 růstu 6 %, poté již pouze 1,7 %.  V roce 2010 ekonomika zcela zamrzla, aby o rok později zaznamenala slabý růst 1,6 %.

Tlak je nutnost

Za důvod pomalého čerpání prostředků z fondů EU francouzští senátoři označují především nedostatek zkušeností obou zemí s unijní kohezní politikou. V neposlední řadě hraje velkou roli i slabá administrativní síť, nízká vymahatelnost práva, korupce nebo problémy se zajištěním spolufinancování.

Projekty, které jsou placené z evropského rozpočtu, jsou totiž spolufinancovány z národních zdrojů. V případě, že se národní ekonomice příliš nedaří, hledání prostředků nemusí být snadné a může váznout.

„Evropská komise nedávno souhlasila s tím, že by se míra kofinancování měla v případě Rumunska a Bulharska změnit z 15 na 5 %,“ poznamenali senátoři.

Připomněli také, že obě balkánské země požadují, aby v příštím programovém období (2014-2020) obdržely z unijního rozpočtu větší alokaci na kohezní politiku než v mají v současnosti, a to až o 25 %.

Pomalé a nedostatečné čerpání a problémy s nedodržováním právního státu v současném období ale podle senátorů jejich šanci na úspěch podstatně snižují.

„Závěrem je, že Bulharsko a Rumunsko se stále nacházejí uprostřed procesu přechodu k demokracii a zápasí se zavedením právního státu,“ píše se ve zprávě, která zároveň podotýká, že hodnocení Evropské komise, které se oběma zemím pravidelně dostává, je někdy možná až moc přísné (více o zprávách Evropské komise viz EurActiv 18.7.2012).

Komise vytrvale kritizuje nedostatečnou soudní reformu, neefektivní boj s korupcí a organizovaným zločinem. Kladné hodnocení je přitom podmínkou vstupu do schengenského prostoru, kam se ani jedna ze zmíněných zemí zatím nedostala (více např. EurActiv 2.3.2012).

Senátoři zároveň dodali, že monitoring a tlak ze strany unijních institucí je potřebný a nevyhnutelný.

REKLAMA

REKLAMA