Podunajská strategie se bude muset obejít bez dotací

Vrcholní představitelé zemí, které jsou součástí povodí Dunaje, se minulý týden v Budapešti shodli na tom, že novou regionální strategii pro podunajský region podporují, ale zároveň potvrdili, že na ní z evropské pokladny nepůjde ani euro. O druhé konferenci ke vznikající makroregionální strategii informuje maďarský EurActiv.

Premiéři osmi členských zemí EU – Bulharska, České republiky, Maďarska, Německa, Rakouska, Rumunska, Slovenska a Slovinska se ve společném prohlášení shodli na vytvoření „atraktivního, bezpečného a prosperujícího podunajského regionu“. Hodlají přitom vycházet ze „společných hodnot, principů a základních cílů“.

S bližšími detaily a konkrétnějšími návrhy ale konference, která se koncem minulého týdne konala v Budapešti, prozatím nepřišla. Vlády prozatím pouze nastínily, na jaké priority by se připravovaná strategie měla soustředit.

Podunajská strategie, k níž Evropská komise začátkem února odstartovala veřejnou konzultaci (EurActiv 3.2.2010), je po Pobaltské strategii z června loňského roku v pořadí druhou tzv. „makroregionální strategií“. Po jejím vzoru by se Podunajská strategie měla zaměřit na řešení společných výzev, které jsou společné všem zemím v regionu, jako například ochrana životního prostředí, hospodářský rozvoj, bezpečnost, apod.

Na přípravách Podunajské strategie se podílí osm členských zemí EU, jejichž území alespoň částečně spadá do povodí druhé nejdelší evropské řeky. Díky tomu se do příprav zapojila i Česká republika, jíž řeka přímo neprotéká. Konference se zúčastnili i představitelé šesti zemí, které nejsou členy Evropské unie, ale k přijaté deklaraci se mohou připojit. Konkrétně jde o Chorvatsko, Srbsko, Ukrajinu, Moldavsko, Bosnu a Hercegovinu a Černou Horu.

Strategie pro Pobaltí inspiruje i další regiony. Španělské předsednictví během ledna začalo zjišťovat, jestli by se podobná strategie nehodila také pro oblasti ležící na pobřeží Atlantiku.

Žádné nové finance

V deklaraci z minulého týdne státy potvrzují předchozí prohlášení Evropské komise, která sice iniciativu podporuje, ale nehodlá na ní z evropského rozpočtu uvolnit ani euro. V dokumentu se tak dočteme, že strategie je „finančně neutrální a spoléhá se na koordinovaný přístup, synergické efekty a efektivnější využívání stávajících nástrojů a prostředků EU, stejně jako i jiných existujících zdrojů a finančních nástrojů“.

Podle deklarace nemůže do budoucna s přímými dotacemi z evropských fondů počítat ani jedna z makroregionálních strategií. Potřeby a jejich řešení musí být odpovídat „dostupným územním zdrojům bez ohledu na výsledek jednání o budoucí politice soudržnosti“.

Jinými slovy, Brusel rád strategii podpoří, ale její naplňování si státy musí zajistit samy. Podle Tamáse Szűcse, který vede maďarské Zastoupení Evropské komise, nepřipadá přímé financování v úvahu, neboť současný sedmiletý unijní rozpočet (2007-2013) s financováním makroregionálních strategií nepočítá.

Na druhou stranu, v Evropské unii se pomalu rozbíhá diskuse o budoucnosti evropského rozpočtu na období 2014-2020 a první detaily by měly být známé v první polovině roku 2011, kdy bude Radě EU předsedat Maďarsko. Podle Szűcse by bylo „legitimní, kdyby Maďarsko nebo jakákoliv jiná země navrhla, aby se na Podunajskou nebo Pobaltskou strategii vyhradilo více peněz“. Připomněl ale, že podobný návrh by vyžadoval souhlas všech členských zemí.

Detaily až později

„Zahajujeme dnes diskusi o konkrétních projektech, které přinesou trvalé výsledky. Těší mě zejména, že jednání probíhá na tak vysoké úrovni. Ukazuje to, že je zde odhodlání hledat společně řešení společných výzev,“ prohlásil komisař pro regionální politiku Johannes Hahn.

Účastnické země ale při diskusích do velkých podrobností nešly a prozatím nenavrhly ani žádné konkrétní projekty. Shodly se pouze na možných oblastech spolupráce. Jejich seznam hodlají předložit Evropské komisi, která z nich vybere témata pro výsledný návrh, který by měl být hotov do konce letošního roku.

Evropská komise bude mít při výběru poměrně široký manipulační prostor. V deklaraci se zmiňuje celá řada témat a seznam je navíc stále otevřený. Mezi možnými oblastmi spolupráce je ochrana životního prostředí, dopravní infrastruktura včetně říční navigace a železničních propojení, energetická bezpečnost, rozvoj venkova, cestovní ruch, sport, kvalitní samospráva, potravinová bezpečnost, migrace, demografie, klimatické změny, globální krize a důsledky ekonomické transformace.

Klíčové jsou voda a doprava, říká maďarský ministr

Maďarský ministr zahraničí Péter Balázs říká, že se strategie „nevyhnutelně“ zaměří na otázku dopravy v údolí Dunaje. Nemělo by přitom jít pouze o říční dopravu, ale také budování mostů, silničních a železničních spojení, letových tras a další dopravní infrastruktury, která si žádá meziregionální řešení, dodává ministr. Mezi dalšími oblastmi Balász jmenoval ochranu životního prostředí, správu vodních toků a čistotu vody.

Paralelně s politickými jednáními probíhala v Budapešti konference určená zájmovým skupinám, jako jsou regionální a místní samosprávy, podnikatelé, neziskovky, apod. Podle jejích účastníků by měla strategie zdůraznit také význam výzkumu a vývoje a posílit vnitřní trh tohoto regionu.

REKLAMA

REKLAMA