Německo plánuje zpřísnit čerpání z fondů EU

Většina členských zemí EU je nespokojena s nedávným návrhem Německa, jak v příštím programovém období 2012-2020 lépe a efektivněji přerozdělovat prostředky z rozpočtu EU. Němci svůj plán představili na setkání ministrů pro evropské záležitosti v Nikósii.

Projekt financovaný z fondů EU (Irsko)
zdroj: Evropská komise.

Diskuse o podobě víceletého finančního rámce na období 2014-2020 pomalu ale jistě nabírá na obrátkách. Jinak na tom není ani debata o budoucí kohezní politice, zjednodušeně také „evropské fondy“.

Jedním z posledních příspěvků, o němž se v EU hovoří, je i návrh „Větší růst díky lepším výdajům: čtyři výzvy“, který na nedávném setkání minstrů pro evropské záležitosti  představila německá delegace.

Šestistránkový dokument se věnuje především evropským fondům a podle diplomatů, které měl EurActiv možnost vyzpovídat, je vysoce pravděpodobné, že u většiny členských států EU tvrdě narazí. Pokud by jej Berlín prosadil v plné míře, některým státům (především těm, které nemají v pořádku rozpočet) by se výrazně zhoršil přístup k evropským penězům.

Žádné výjimky

V srpnu minulého roku se Evropská komise rozhodla, že některým zemím, které řeší vážné rozpočtové problémy, usnadní situaci tím, že sníží míru spolufinancování projektů z běžných 85 % na 95 %. Toto opatření se týkalo Řecka, Irska, Portugalska, Rumunska, Lotyšska a Maďarska.

Němci ale nyní požadují, aby se příští sedmileté rozpočtové období řídilo pravidly z předkrizového období.

„Pouze odpovídající úroveň spolufinancování ze strany členských států zaručuje nezbytnou prioritu pro projekty, které spadají do kohezní politiky,“ píše se v dokumentu.

Žádné peníze pro „zlobivé“ země

Přísnější pravidla se mají dotýkat také zemí, které bojují s nadměrným rozpočtovým schodkem. V současné době 19 členských států porušuje tzv. Pakt stability a růstu, který vyžaduje deficit státního rozpočtu pod 3 % HDP a veřejný dluh nepřesahující 60 % HDP.

Podle Německa by se takové země měly trestat i pozastavením čerpání z evropských fondů. Podobně by se mělo přistupovat i ke státům, které neplní podmínky pomoci z evropských záchranných mechanismů.

Větší důraz na půjčky a revolving

Jak se uvádí dále v textu, Němci podporují financování projektů i formou půjček či za využití nástrojů finančního inženýrství, jako je například JESSICA nebo JEREMIE (více např. EurActiv 14.5.2012). Jedním dechem ale zdůrazňují, že tuto formu financování nelze využívat všude, a je také „nutné předem vyhodnotit rizika pro rozpočet EU“.

Berlín proto navrhuje, aby kontroly probíhaly ještě před spuštěním financování, a prosazuje, aby bylo možné zadržet prostředky v případě, že nebudou naplňovány dohodnuté cíle.

Stejně tak zdůrazňuje posílení role unijních institucí (Evropské komise a Rady EU) a například i Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), který vyšetřuje podvodnou činnost týkající se rozpočtu EU nebo případy korupce v orgánech a institucích EU.

Projekty a programy by měli podle Němců vyhodnocovat nejen představitele Komise a Rady, ale i akademici a zástupci občanské společnosti.

REKLAMA
REKLAMA