Místo rozpadlých hal sportoviště nebo byty. Odstraňování brownfieldů podporuje několik fondů

Ministerstvo průmyslu spustilo nový program pro revitalizaci nevyužívaných průmyslových nebo zemědělských areálů. Podporu lze získat i z evropských peněz. V Česku je takzvaných brownfieldů více než 11 tisíc.
brownfieldy ČR
© Shutterstock / Ppictures

Dříve tam stály výrobní haly ČKD, dnes se v O2 Areně konají koncerty a sportovní utkání. Areál v pražské Libni je jedním z úspěšných příkladů revitalizace takzvaných brownfieldů. Tedy bývalých průmyslových nebo zemědělských pozemků a budov, které už ztratily své původní využití.

Takových ploch a objektů je v Česku podle odhadů ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) více než 11 tisíc.

V bývalém vepříně se vyrábí a skladuje oblečení. Přečtěte si víc >>>>

Obvykle se nachází v blízkosti lidských sídel nebo i přímo ve městech, což patří mezi jejich hlavní výhody. Nevyužívané areály se totiž dají proměnit v prostor pro obytné domy, komerční budovy nebo parky a odpočinkové plochy.

Navíc je jasné, že na daném místě už dříve stály budovy nebo probíhala průmyslová činnost, takže odpadají starosti o to, zda se jedná o vhodné geologické podloží pro stavbu nebo zda se v lokalitě nenacházejí třeba zdroje pitné vody.

Brownfieldy ale mají i své mínusy. Jsou to často nevyjasněné majetkové poměry a ekologická zátěž. „Pokud na pozemku navíc stojí původní budova, je potřeba ověřit její technický stav, zda není památkově chráněná či jak ji nejlepším možným způsobem zbourat,“ uvádějí ve svém shrnujícím materiálu o brownfieldech v ČR analytici Knowledge centra České spořitelny.

Podle průzkumu CEEC Research a KPMG ČR, ve kterém byly osloveny čtyři desítky tuzemských developerů, výstavba na brownfieldech zdražuje projekty asi o 17 %.

Z hlušiny stavební materiál

Zároveň je ale možné na revitalizaci brownfieldů získat finanční podporu. MPO v červenci spustilo první pilotní výzvu v programu „Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů“, ve kterém mohou o peníze žádat obce a kraje.

Pro první výzvu rezort vyčlenil 100 milionů korun z celkových 2 miliard ze státního rozpočtu, které jsou v programu připraveny na období 2017 až 2023.

Program se zaměřuje na území tří strukturálně postižených krajů – Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského.

Revitalizace už v Česku získávala podporu i v minulosti.

Například v Moravskoslezském kraji už bylo mezi lety 2007 až 2015 šest desítek brownfieldů odstraněno s podporou evropských dotací z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko (celkem 519 milionů korun). Nejnákladnějším projektem bylo Trojhalí Karolina v Ostravě, kde se dnes nachází kulturní a sportovní areál. Dotace na projekt činila 196 milionů korun.

Experti České spořitelny také uvádějí příklad společnosti Ostravská těžební, která investuje do výstavby zařízení pro homogenizaci hlušiny. Díky tomu má být odstraněna největší ostravská halda vzniklá důsledkem těžby uhlí, která se postupně přemění na kámen a uhelný prach. Kamenivo se pak může využít pro stavební účely.

Peníze poskytuje i Junckerův balíček

Od roku 2005 fuguje také Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury, kde podporu poskytuje MPO. Tyto dotace lze využít například na odstranění ekologických zátěží a znečištění staveb. Čerpat z programu mohou obce, kraje a státní podniky.

Na renovaci starých objektů a jejich přeměnu na moderní prostory pro podnikání se zaměřuje program Nemovitosti v rámci operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který administruje také MPO.

Ministerstvo životního prostředí má zase možnost poskytovat evropské peníze z operačního programu Životní prostředí na sanace vážně kontaminovaných lokalit, u nichž jsou prokázána rizika pro lidské zdraví a ekosystémy.

Podpora brownfieldů probíhá také skrze Investiční plán pro Evropu, který je jednou z hlavních iniciativ současné Junckerovy Komise, upozorňují odborníci České spořitelny.

Francouzský projekt Ginkgo by měl v první fázi vytvořit ve Francii a Belgii až 200 000 metrů čtverečních půdy vhodné pro další využití. Jeho druhá fáze by měla takto vytvořit až 350 000 metrů čtverečních a k jejímu financování bude využit Evropský fond pro strategické investice (EFSI), ke kterému má přístup i ČR.

REKLAMA
REKLAMA