Liberecká univerzita se snaží zvýšit zájem dětí o technické obory

Hra pro mobilní telefon, ve které si děti mohou vyzkoušet propojení elektrického obvodu v 3D prostředí, prohlídky laboratoří s ukázkami místnosti ovládané hlasem, nebo možnost sestavit si vlastního robota. To jsou jen některé příklady aktivit projektu Startech, jímž chce Technická univerzita v Liberci žákům základních a středních škol přiblížit technické obory.
Projekt Starttech
http://euractiv.cz

Souvislosti:

Česká republika může v současném programovacím období 2007-2013 vyčerpat celkem 26,7 miliard eur z evropských strukturálních fondů (Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu) a Fondu soudržnosti. Peníze z těchto fondů putují ke konečným příjemcům prostřednictvím (na evropské poměry nebývale komplikované) soustavy 26 operačních programů.

Všechny české regiony s výjimkou hlavního města Prahy mají podle pravidel evropské regionální politiky nárok na podporu v rámci tzv. Cíle 1 (Konvergence). Obecně jí mohou získat regiony, jejichž HDP je nižší než 75 % průměru Evropské unie. Konkrétně v případě České republiky jsou takto poskytovány dotace ze sedmi regionálních operačních programů (řízených regionálními radami soudržnosti) a osmi tématických (řízených sektorovými ministerstvy).

Do druhé z jmenovaných skupin spadá i Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK), jehož administraci má na starosti Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Úkolem tohoto programu je přispět ke „zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji“.

Podobně jako jiné členské země Evropské unie se i Česká republika potýká s relativně nízkým zájmem o technické a přírodovědné obory, přestože právě jejich studium má podle odborníků do budoucna potenciál zvýšit konkurenceschopnost ekonomik a jejich inovační schopnosti. Průzkumy ukazují, že zatímco v asijských zemích má o vědecké a technické obory zájem okolo 60 % patnáctiletých, v Evropě je to pouze zhruba 15 %.

Klesající nebo v lepším případě stagnující zájem o studium v technických oborech hlásí také české školy a na nedostatek kvalifikovaných absolventů si stěžují i průmyslové podniky. Česká ekonomika je přitom postavená z velké části na průmyslu, který se na tvorbě HDP podílí z více než 30 %, tedy více než je běžné v zemích Evropské unie.

Témata:

Stagnující počet zájemců o studium trápí také Technickou univerzitu v Liberci (TUL), která je mimo jiné známá svým výzkumem v oblastech jako jsou nanotechnologie nebo automatické převádění mluvené řeči do textu. Univerzita se ale situaci snaží řešit a středoškoláky se dlouhodobě snaží zaujmout pomocí takových akcí, jako jsou dny otevřených dveří, soutěže nebo přednášky pořádané přímo na středních školách.

V loňském roce se škola rozhodla, že půjde ještě o krok dále, a za pomoci peněz z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a ve spolupráci s Krajskou vědeckou knihovnou a Střední průmyslovou školou strojní a elektrotechnickou v Liberci, spustila projekt Starttech, který svou pozornost rozšiřuje také na děti ze základních škol a jejich učitele.

Začít je třeba od nejmenších

Jak vysvětluje koordinátor projektu Miloš Hernych, jinak člen Ústavu mechatroniky a technické informatiky na TUL, škola se rozhodla vyslechnout rady psychologů, podle nichž se představa o budoucím povolání vytváří už v raném dětství.

„Hledáme cesty, jak děti atraktivní formou přilákat k budoucímu studiu technických oborů v co nejmladším věku,“ říká o projektu, v jehož rámci si děti vyzkouší například programování průmyslového regulátoru, mohou si zajezdit s počítačem řízenou modelovou železnicí nebo si pohrát s robotickými stavebnicemi Lego Mindstorms a Bioloid.

Důležitou roli mají při ovlivňování dětí také učitelé nebo například vedoucí zájmových kroužků, popisuje Hernych důvody, které autory projektu vedly k rozšíření aktivit vedle dětí také na dospělé, kteří s dětmi pravidelně přicházejí do styku. „Pokud bude stoupat kvalita výuky fundamentálních předmětů, jako jsou matematika, fyzika nebo chemie, i úroveň mimoškolních aktivit, bude přirozeně stoupat i zájem dětí o techniku,“ vysvětluje.

Příkladem akce pro dospělé je například kurz „zábavné fyziky“, v němž se účastníci měli počátkem dubna možnost inspirovat některými fyzikálními pokusy, které budou v budoucnu moci při výuce nebo v kroužcích sami využít.

Technické obory podporuje i kraj

Projekt Technické univerzity není v regionu z hlediska podpory technického vzdělávání osamocen. Podobný cíl, tedy zvýšit zájem o technické obory, sleduje také vedení Libereckého kraje. Svou kampaní na podporu vzdělávání v technických oborech TECHyes, jejíž součástí jsou vedle stejnojmenného informačního portálu i stipendijní programy pro studenty na krajem zřizovaných středních školách, se kraj od roku 2007 snaží zvýšit zájem o technické vzdělání.

Kraj na kampani spolupracuje také se zástupci podnikatelů a průmyslu (Hospodářské komory a Svazu podnikatelů ve stavebnictví), s jejichž pomocí se pokouší podporovat takové technické obory, po jejichž absolventech je na trhu práce nedostatek. Kraj chce podle libereckého hejtmana Stanislava Eichlera předejít stavu, kdy by nedostatek absolventů „dlouhodobě brzdil rozvoj konkurenceschopnosti kraje nebo se dokonce stal zásadním problémem při zajištění základních služeb obyvatelstvu“.

Liberecká univerzita, která má status neziskové organizace a z organizačního hlediska je tak na kraji nezávislá, má tedy projektem Starttech na co navazovat.

Více aktivit díky partnerům

Přestože hlavní roli v projektu hraje Technická univerzita v Liberci, bez spolupráce se Střední průmyslovou školou strojní a elektrotechnickou by bylo spektrum nabízených aktivit výrazně chudší. „Některé aktivity by nebylo na půdě univerzity možné realizovat,“ vysvětluje Hernych důvody, proč se některé akce konají v prostorách střední průmyslové školy. „Využíváme například její kovárnu, truhlárnu či učebnu CNC obráběcích strojů“.

Děti si navíc mohou během tzv. „víkendových dní techniky“ ve školních dílnách něco samy vyrobit. V minulosti to byly například „dřevěné vánoční ozdoby, krmítka pro ptáky nebo jednoduché elektrické obvody,“ vzpomíná koordinátor.

Vedení projektu zázemí průmyslovky využívá také k návrhům, výrobě a opravám pomůcek, které mohou zvýšit motivaci žáků a studentů k technickým oborům.

Na některých akcích, jakou bylo například prosincové odpoledne s fyzikálními a chemickými pokusy, ale také matematickými hříčkami a hlavolamy, spolupracuje s univerzitou i Krajská vědecká knihovna, která univerzitě v takových případech poskytuje prostory a pomáhá celý projekt propagovat.

Zájem je obrovský

A jaký je vlastně o nabízené aktivity zájem? Hernych říká, že veliký. Řada akcí je prý „beznadějně obsazena prakticky vzápětí po vyhlášení“.

„Týká se to zejména robotiky a chemie, ale i elektroniky nebo překvapivě strojírenství,“ dodává. Velký úspěch podle něj měly také „zimní víkendové dny s technikou, na které se sjížděly děti z okruhu přes 100 kilometrů od Liberce“. Hodně dětí prý přilákaly také kurzy svařování a ručního kování nebo výuka programování jednočipových procesorů, které zajišťovala partnerská průmyslovka.

Příliš mnoho papírování

Jako u většiny podobných projektů, opakuje i Miloš Hernych obvyklé výtky na adresu evropských fondů. „Drtí nás zejména formality, extrémní množství ‘papírování’ a těžkopádná administrativa kolem projektu,“ stěžuje si.

Za příliš přísné považuje i pravidla pro vypisování veřejných zakázek. Nelíbí se mu, že se na univerzitu díky její velikosti vztahují přísnější pravidla, „než by odpovídalo velikosti konkrétní zakázky“. Přísnější pravidla prý mohou například odradit dodavatele, kteří by případně mohli dané zboží nebo služby dodat levněji, ale nezvládnou formality výběrového řízení.

„Svazuje nám to ruce při řešení operativních potřeb. Některé věci je nemožné dopředu naplánovat. Přitom zorganizovat úspěšné výběrové řízení je záležitost na několik týdnů, a to jen když proběhne bez komplikací,“ přidává další výhrady.

I přes uvedené těžkosti si ale Hernych spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, které má řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost na starosti, pochvaluje a přístup úředníků označuje jako vstřícný. „Pracovníci MŠMT se opravdu ze všech sil snaží nám pomoci,“ říká.

Navzdory trvajícím stížnostem na administrativní obtíže si čeští příjemci začínají na pravidla, jimiž se řídí vyplácení peněz z evropských fondů pomalu zvykat. Řada operačních programů hlásí v posledních letech pokles počtu chyb při přípravě projektových žádostí i při samotné realizaci a vyšší počet kvalitnějších projektů. Nejinak je tomu i v případě programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, jehož podpory využila i liberecká univerzita.

„Chybovost žadatelů se vzhledem ke zvyšování jejich zkušeností snižuje,“ říká vrchní ředitel Sekce řízení operačních programů EU Jan Vitula, pod jehož vedení program spadá. Ministerstvo se navíc snaží řadě chyb souvisejících s projekty předejít. „Pořádáme semináře a nabízíme osobní nebo telefonické konzultace se zástupci řídícího orgánu“, potvrzuje Vitula obloukem slova koordinátora libereckého projektu.

Měkké projekty a jejich efektivita

O tom, že evropské fondy České republice v oblasti vzdělávání pomáhají, není podle Vituly pochyb. „Evropské fondy mají charakter dodatečných prostředků, které by náš stát nebyl absolutně schopen v této době na vzdělávání vyčlenit. Z tohoto pohledu vidím přínos evropských fondů jako neoddiskutovatelný“. Důležitou roli budou evropské peníze hrát i do budoucna, dodává ministerský úředník v odkazu na postoje Evropské komise, která podle jeho slov „považuje vzdělávání za klíčovou oblast“.

Liberecký hejtman Stanislav Eichler je s evropskými fondy zjevně také spokojen. „Současné nastavení našemu kraji vyhovuje,“ říká a vyzdvihuje v této souvislosti možnosti využít evropských peněz k investicím do „rozvoje dopravní infrastruktury, městských a venkovských sídel, podnikatelského prostředí nebo cestovního ruchu“, tedy primárně do tzv. tvrdých projektů, kde je účinek evropských peněz doslova hmatatelný.

K podpoře projektů, u nichž se podobně jako v projektu Starttech jedná především o investice do lidských zdrojů, je ale primátor o něco skeptičtější. „Pokud jde o tzv. měkké projekty, nejsem si jist, zda jsou všechny prostředky účinně vynakládány,“ uvádí svou hlavní námitku a dodává, že jejich výsledky jsou obtížně měřitelné. Na druhou stranu ale připouští, že „v současné světové hospodářské krizi jsou programy na podporu konkurenceschopnosti a vzdělávání potřebné – například na podporu rekvalifikací“.

Kontrola je nastavená dobře

Námitky na adresu měkkých projektů jsou v souvislosti s evropskými fondy poměrně časté. Jan Vitula ale věří, že konkrétně program OP VK je schopen nekvalitní projekty včas zachytit. Neefektivní podporu se snažíme minimalizovat „dvoustupňovým“ hodnocením, říká ředitel sekce. Projekty podle něj posuzují nejprve experti na vzdělávací problematiku a poté odborníci na ekonomické hodnocení.

„Již v rámci výběru projektu jsou kritéria nastavena tak, aby byly podpořeny pouze kvalitní projekty, které zvyšují vzdělanostní úroveň a konkurenceschopnost ČR,“ uvádí. V průběhu realizace samotného projektu pak ministerstvo na plnění cílů dohlíží prostřednictvím pravidelných monitorovacích zpráv, ale také kontrolou přímo na místě.

Z tohoto pohledu se liberecká univerzita o svůj projekt Starttech zřejmě bát nemusí. „Projekt má podle dosavadních zkušeností velký ohlas a pro univerzitu je přínosem,“ říká Miloš Hernych. Ani s udržitelností, bolavým místem celé řady projektů, škola mít patrně potíže nebude. „Máme povinnost v aktivitách ještě nejméně pět let pokračovat,“ připomíná koordinátor podmínky, za kterých univerzita dotaci dostala. „Předpokládáme, že část aktivit si budou následně alespoň z části financovat sami účastníci (různé kurzy, letní příměstské tábory apod.), další budou v režii školy,“ nastiňuje Hernych svou představu do budoucna.

span>
REKLAMA
REKLAMA