Infrastrukturní fond: ČR se bude muset více snažit

Aby Česká republika získala prostředky na projekty celoevropského významu, například v oblasti dopravy či energetiky, které budou po roce 2014 k dispozici v Nástroji pro propojení Evropy, bude prý muset více dbát na to, aby její projektové žádosti byly kvalitně připraveny a obsahovaly všechny povinné formální náležitosti. O prostředky bude soutěžit se všemi členskými státy EU.

železniční koleje
zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Evropská komise v polovině října zveřejnila sérii nařízení, v nichž představila nový plán na rozvoj energetické infrastruktury, digitálních sítí a evropské přeshraniční dopravy, a zároveň přišla i s návrhem na zřízení inovačního finančního nástroje – Nástroje pro propojení Evropy (CEF, z angl. Connecting Europe Facility). Z 50 miliard eur, kterými bude fond disponovat, mají být podporovány významné projekty evropského společného zájmu v těchto oblastech.  

Není žádným tajemstvím, že nový nástroj, tzv. infrastrukturní fond, jak se CEFu někdy přezdívá, se České republice příliš nezamlouvá. Praha se totiž obává, že by jeho prostřednictvím mohlo dojít k přesměrování prostředků z víceletého rozpočtu EU, které jsou určeny na financování projektů v rámci kohezní politiky, do infrastruktury hospodářsky rozvinutějších států EU (EurActiv 23.9.2011 a EurActiv 24.10.2011). Česko proto trvá na tom, aby byl fond od politiky soudržnosti oddělen.

Šance na úspěch 

Z infrastrukturního fondu bude financována například nová hlavní dopravní síť TEN-T, která má vzniknout do roku 2030 a plnit funkci hlavní dopravní páteře jednotného vnitřního trhu. Na ní bude na úrovni členských států a regionů navazovat komplexní síť tras. Cílem Evropské komise je zajistit, aby se do roku 2050 převážná většina evropských občanů a podniků nacházela nejdále 30 minut cesty od hlavní sítě. 

Podle Luďka Sosny, ředitele Odboru strategie na Ministerstvu dopravy ČR, chce Evropská komise pomocí tohoto nástroje určit, do kterých staveb se má primárně investovat.  

V každém případě podle Sosny půjde o projekty, jež budou „dobře připraveny, budou mít smysl a budou splňovat všechny formální náležitosti“. Například budou mít platná stavební povolení apod. 

Česká republika se tak bude muset v mnoha ohledech více snažit. O finanční prostředky z CEFu budou totiž soutěžit všechny členské země EU a na rozdíl od přerozdělování národních alokací z evropských fondů bude o vítězných projektech rozhodovat Evropská komise. Podle Sosny je proto potřeba dobře zvážit, zda ten který projekt opravdu splňuje daná pravidla a je navíc dobře připraven, aby měl šanci v mezinárodní konkurenceschopnosti uspět. 

„V určitý okamžik bude nutné rozhodnout, zda sáhnout po jistých prostředcích v rámci kohezního fondu, nebo riskovat něco nejistého,“ uvedl a dodal, že pro Česko bude klíčové maximálně využít spolufinancování ze strukturálních fondů. 

O nedostatek projektů strach nemám 

Sosna v žádném případě nepochybuje o tom, že by v České republice nebyl dostatek projektů, které by se o prostředky z CEFu mohly ucházet. Co je ale podle něj mnohem závažnější, je otázka, zda Česká republika najde ve veřejných zdrojích dostatek prostředků na jejich spolufinancování (stát jej musí garantovat).  

Výše finanční spoluúčasti se totiž u staveb, které budou částečně hrazeny z CEFu, může podle Sosny vyšplhat až na 60-80 %, zatímco u projektů financovaných z kohezní politiky se spolufinancování z národních zdrojů pohybuje v minimální výši kolem 15 % a to samé platí u převedených prostředků z kohezního do infrastrukturního fondu. 

Stanoviska: 

„O co se bude v příštích měsících hrát, je podoba seznamu jednotlivých projektů. Česká republika by neměla zůstat pozadu a měla by usilovat o to, aby na něj prosadila co nejvíce svých projektů,“ uvedl Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR. 

„V prvotním návrhu Evropské komise bylo zdůrazněno, že ten, kdo bude přípraven, má šanci si na příslušné prostředky sáhnout“, uvedl Jaromír Kohlíček, člen Výboru pro dopravu a cestovní ruch Evropského parlamentu. 

„Nařízení je koncipované tak, aby vyvolalo další debatu. Česká republika ale určitě nebude souhlasit se vším, co je v něm v souvislosti s dopravou navrženo,“ nechal se slyšet Luděk Sosna, ředitel Odboru strategie na Ministerstvu dopravy ČR. „Budeme se snažit o korekce a vysvětlení některých bodů,“ dodal. 

„V první řádě bude nutné splnit celou řadu kritérií, která budou pro společné evropské projekty stanovena,“ prohlásil Tomáš Veselý, vedoucí odboru Zahraniční spolupráce ČEPS, a.s.. První seznam projektů společného zájmu by měl být znám na začátku léta 2013. Nyní je čas na to najít na národní úrovni ty správné argumenty, aby byl projekt úspěšný a získal prostředky. ČEPS si je vědoma, že se jí zřejmě nepodaří všechny projekty prosadit, ale „každá finanční spoluúčast je vítána“.  

„V současné chvílí neexistuje žádná konkrétní alokace, kterou by Česká republika obdržela. Nelze proto říct, kolik prostředků k nám bude ve výsledku proudit,“ uvedl Jan Sochorek, atašé pro telekomunikace ze Stálého zastoupení ČR při EU.


Článek vznikl při příležitosti konání odborné debaty s názvem "Plán společné evropské infrastruktury", kterou v listopadu 2011 zorganizovalo Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR ve spolupráci s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU.

REKLAMA

REKLAMA